Neprozkoumané krajiny dobré vůle

13. 12. 2001 | | Kariéra, Názory

V neziskovém sektoru panuje všeobecně názor, že povědomí o dobrovolnictví je u nás poměrně malé. Ovšem když se zeptáte konkrétních lidí z dobročinných organizací, často se dozvíte, že zájemců o dobrovolnou práci mají dost.

V neziskovém sektoru panuje všeobecně názor, že povědomí o dobrovolnictví je u nás poměrně malé. Ovšem když se zeptáte konkrétních lidí z dobročinných organizací, často se dozvíte, že zájemců o dobrovolnou práci mají dost. Týká se to především studentů, kteří nabízejí svou pomoc v oblastech jako je administrativa, práce s počítačem, tvorba internetových stránek apod. Proto je právě zde poměrně vysoké procento nevyužitých nabídek a potažmo také dobrovolné práce. Důvodem jsou zřejmě rozdílná očekávání obou stran, a tak nebude na škodu vyzdvihnout a připomenout několik dobrých důvodů a rad, proč a jak se úspěšně a dlouhodobě stát dobrovolníkem.

Asi nejdůležitější je uvědomit si, že neziskový sektor funguje na podobných principech jako komerční. Rozdíly jsou pouze ve způsobu financování a cílech organizace/společnosti, jak ovšem vyplývá z názvu. Vše ostatní je ale velmi podobné – vztahy s veřejností a partnery založené na budování důvěryhodné značky, vztahy se státními autoritami a samozřejmě vztahy se zaměstnanci, resp. dobrovolníky a spolupracovníky. Dobrovolná práce zadarmo neznamená menší zodpovědnost, menší nároky na kvalitu odvedené práce, je to vztah jako každý jiný, postavený na důvěře v profesionální schopnosti a morální vlastnosti dobrovolníka. To znamená, že i kvalifikovaná dobrovolná práce aby byla efektivní, vyžaduje odborné znalosti, profesionální přístup, samostatnost a spolehlivost.

Asi je na místě otázka, proč pracovat zadarmo, když pochopitelný argument studentů často zní, že ve volném čase si raději něco přivydělají na brigádách. Když vynechám důvody jako potřebu pomáhat, pocit sounáležitosti s lidmi v tísni a spoluzodpovědnosti za dění kolem nás a podobně, stále zůstává dobrovolná práce zdrojem mnoha dalších, na první pohled skrytých přínosů pro osobní růst i profesionální rozvoj člověka.

  1. V neziskovém sektoru lze získat zkušenosti, které studenti obvykle nezískají v komerčním sektoru dříve než za několik let (nebo vůbec). Vezměme za příklad marketing a public relations, což jsou klíčové obory pro úspěch jakéhokoliv komerčního podnikání i neziskových projektů v tržním prostředí. Reklamní kampaně různých celonárodních sbírek a dalších velkých dobročinných akcí (např. Bílá pastelka, Paraple) jsou poskytovány ze strany mediálních partnerů zdarma, v komerčním sektoru by však měly hodnotu řádově několika milionů korun a takové kampaně plánují a realizují marketingoví specialisté velkých společností, mezi které se nikdo z nás určitě během studia ani po absolvování vysoké školy hned nedostane. Nechci vyvolat dojem, že v neziskovém sektoru má každý student marketingu ve třetím ročníku šanci sám realizovat velké reklamní kampaně, ostatně nejedná se o typické plánování mediamixu, ale spíš spolupráci s velkým mediálním partnerem a další ulamování krajíce reklamního trhu kousek po kousku a jak jsem napsal, princip fungování je v komerčním i neziskovém sektoru stejný. To znamená, že každého čeká práce ze zdola, během které musí vybudovat důvěru ve své schopnosti. Rozdíl je však v tom, že v neziskovém sektoru veškerou práci na úrovni strategického plánování i operativy realizuje komplexně jeden nebo dva lidé, a tak je snazší nahlédnout do celého procesu komunikace s médii, získat neocenitelný přehled o trhu a nabízených produktech.
     
  2. Pravděpodobně nejdůležitějším přínosem je budování kontaktů, které jsou pro úspěch jakékoliv práce klíčové. Sám jsem si stihl za malou chvíli ověřit, že kontakty získané v komerčním světě lze s velkým úspěchem využít v neziskovém. Ale také naopak díky tomu, že mnoho velkých komerčních společností má pro dobročinné projekty dveře pootevřené, lze prostřednictvím dobrovolné práce snáze získat kontakty, které posléze nechávají dveře dokořán i pro komerční aktivity. Docházím tak k rozluštění nejúžasnějšího tajemství, že reciproční výhody plynoucí z práce v komerčním i neziskovém sektoru vytvářejí jedinečný synergický efekt – symbiózu komerčního a neziskového sektoru!
     
  3. Dalším z méně známých přínosů je význam dobrovolnické reference ve studentském životopisu. Praxe dobrovolníka je pro potenciálního zaměstnavatele, investora apod. především signálem o tom, že pracovní motivací pro daného člověka není jen finanční odměna, ale především vyšší motivační faktory jako uspokojení z dobré a dobře vykonané práce, ochota pracovat pro výsledky kolektivu, identifikace s vyššími principy a dlouhodobými cíli. To všechno jsou klíčové vlastnosti pro pracovní uplatnění moderního člověka v informační společnosti.
     
  4. Na konec nechávám fakt, že pracovní prostředí v neziskovém sektoru je naplněno na jedné straně vysokou motivací, na druhé straně však neobyčejně přátelskou atmosférou, díky které se práce stává uvolňující relaxací :-)

Pro ty, kteří právě zjistili, jak smysluplně naplnit svůj volný čas nebo jak získat praxi pro své budoucí pracovní uplatnění, nabízím následující postup, který čerpá z obdobných doporučení na webech zabývajících se profesionálně online recruitmentem (např. JobPilot, Jobs).

  1. Na začátku je třeba ujasnit si některé otázky, jako kolik hodin týdně mohu věnovat dobrovolné práci nyní a kolik za dva měsíce nebo půl roku, chci pracovat dlouhodobě nebo spíš nárazově na různých projektech, v jaké práci mohu být prospěšný…
     
  2. S touto vizí je třeba vyhledat konkrétní organizaci, která je mi sympatická svou činností a cíli, o které usiluje (seznam je například na adrese www.icn.cz). Cesta přímého oslovení bývá někdy lepší a úspěšnější, jindy může být efektivnější využít různých prostředníků jako třeba Národní dobrovolnické centrum Hestia, které se však zaměřuje na umísťování dobrovolníků zejména ve sféře sociální pomoci. Konkrétní nabídky lze také nalézt na Econnectu (www.ecn.cz).
     
  3. Vybranou organizaci je nejlépe oslovit motivačním dopisem, kde je třeba uvést, proč chcete pracovat jako dobrovolník, co od toho očekáváte, jak chcete pomoci, můžete uvést také svoje přednosti a nedostatky (např. práce v kolektivu, znalost cizích jazyků, manuální zručnost, vztah k určitým sociálním skupinám). V závislosti na vybrané práci můžete poslat také strukturovaný profesní životopis, kde uvedete základní osobní údaje, své vzdělání a další kvalifikační předpoklady, pracovní zkušenosti, jiné znalosti a zájmy. Podrobný návod na sestavení životopisu najdete na zmiňovaných pracovních webech (s výhodou lze využít také připravené šablony v textovém editoru MS Word).
     
  4. Pokud organizace projeví zájem, bude následovat schůzka, kde se nebojte zopakovat to, co jste uvedli v dopisu (resp. životopisu). Schůzka obvykle slouží k tomu účelu, aby se obě strany osobně poznaly. Při té příležitosti si určitě připravte pár otázek, které vás zajímají o činnosti organizace, jejích cílech a dosažených výsledcích.

    5. Hodně štěstí!

    Jiří Brázda, xbraj12@vse.cz

    Autor studuje Informatiku na VŠE v Praze, pracuje jako account manager ve společnosti Lundegaard a jako dobrovolník pro společnost Člověk v tísni. Dříve se neúspěšně pokoušel dobrovolně pracovat pro Nadaci Terezy Maxové a poté krátce pracoval pro dobrovolnické sdružení Jahoda.

    Rok 2001 byl vyhlášen jako Mezinárodní rok dobrovolnictví. Pro další informace navštivte www.dobrovolnik.cz.

    Mohlo by tě zajímat: