Nedostatek poukázek může vyřešit dvojí kreditové ohodnocení
NázoryDigitální fotografie, čínština pro začátečníky nebo přednáška o daních, která by se mi hodila k bakalářce. To je výčet předmětů, které bych si ze zájmu zapsala, ale nemám „zbytečných“ devět kreditů, které bych do nich mohla „investovat“. Jak se tedy osobně rozvíjet a přitom si neubírat poukázky na případná opakování povinných předmětů? Co kdyby mě každý tento předmět „stál” jen jeden kredit?
Inspirovala jsem se na zahraničním pobytu v Německu. Studenti měli u celoškolsky volitelných předmětů takzvané dvojí kreditové ohodnocení. Pokud jste chtěli přednášku jen navštěvovat, ale nechtěli jste z předmětu na konci skládat zkoušku, byl vám odečten nebo uznán pouhý jeden kredit. Cvičení navštěvovali jen ti, kteří zkoušku skládat chtěli. V případě volné kapacity se však dalo docházet i na ně.
Popsala bych to na příkladu předmětu Světové problémy společnosti na německé škole. Na přednášce byly povolené dvě absence a docházka byla poměrně přísně kontrolována. Na konci přednášky jsem učiteli předložila své poznámky. Pokud měl pocit, že jsem se nezapojovala do diskuze, tak se mě na něco zeptal, a pak mi poznámky podepsal. Na přednášce pro 150 lidí tuto možnost využívalo třeba jen deset jedinců. Výhodou bylo, že pokud jste opravdu měli splněnou docházku a závěrečný test na těchto „lehčích“ předmětech psát nechtěli nebo nenapsali, pořád jste dostali alespoň cenu útěchy, zmíněný jeden kredit.
Další přínos – méně stresu
Navržené řešení by pomohlo také těm, kteří v posledním semestru řeší dostudování jen jednoho kreditu v konkrétní skupině předmětů. Studenti by tak nemuseli řešit zápis tří – nebo více kreditového předmětu, ale zapsali by si jakýkoliv předmět, který by je zajímal, nebo by se jim hodil při psaní závěrečné práce. Také by se mohli do poslední chvíle rozhodnout, jestli písemku psát chtějí nebo ne. Samozřejmě, i předpokladem v Německu bylo, že na daném předmětu jsou volná místa.
Nezanedbatelné není ani to, že se v tomto případě nepracuje pod stresem, a když mají posluchači chuť, tak si to, co chtějí odstudovat, prostě bez výčitek zapíší. Podle evropského studijního rámce, který využívá bodování ECTS, se jeden kredit na ekonomce rovná 26 hodinám studijního času. Třináct týdnů o dvou hodinových přednáškách spolu s domácí přípravou tomuto času odpovídají.
Mohlo by tě zajímat:
- Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená
- Míla Vach: VŠE byla snad sedmá škola, kam jsem se hlásil, nikde mě nechtěli
- Reportáž z Pražského hradu: Jakým překážkám Evropská unie dnes čelí a kam povedou její další kroky