Na zaplacení daní pracujeme až do 14. června

17. 6. 2005 | | Názory

Den daňové svobody pomyslně rozděluje rok na dvě části. V té první vše co vyprodukujeme stát odebere a následně přerozdělí. A teprve v druhé části již pracujeme „na sebe“. Den daňové svobody je pak poměrem mezi sumou daňových odvodů a počtem dní v roce. Tento rok Češi oslaví daňovou svobodu 14. června, tedy téměř o měsíc později než Slováci.

„Každý den se dozvídáme, jak naše vláda přispěje na to či ono, jaké má výdaje a eventuálně jaké má příjmy. Člověk by si myslel, že naši ministři musejí být velmi bohatí lidé, když takovýmto způsobem investují. Avšak občan postupně začíná chápat, že se nejedná o jeho peníze, ale že se jedná o peníze, které stát vybral formou daní,“ pronesl v květnu 2000 unionistický poslanec na půdě parlamentu na obhajobu uzákonění dne daňové svobody jako státního svátku práce.

Tento záměr, ačkoliv nevyšel, měl jednu zajímavou myšlenku – ukázat lidem, o kolik nás vlastně ten stát obírá. Lidé si již zvykli platit daně a mnozí z nich ani netuší v jaké výši. Stát velmi chytře pojmenoval některé daně jako „pojištění“ a aby se v tom občan už vůbec neorientoval, nechává část těchto peněz za občana v zaměstnaneckém poměru platit zaměstnavatele. V posledních letech je také dosti citelný přesun daňové zátěže od přímých daní k nepřímým. Zatímco se vláda chlubí, nakolik nám občanům snižuje daně z příjmu, mnoho z nás proklíná „toho žida“ kadeřníka, který tak výrazně zdražil. Tento nárůst je však vyvolán také vládní úpravou daní, stejně jako nárůst cen benzínu, nafty, alkoholu a cigaret. Tentokráte se jedná o úpravu daní nepřímých. Je to přece pro vládu tak atraktivní řešení!

Pohonné hmoty stejně jako alkohol a cigarety jsou produkty s nízkou elasticitou poptávky, takže i při razantnějším zvýšení cen, dojde pouze k malému poklesu poptávaného množství. Navíc lidé mají tendenci zlobit se spíše na prodejce než na vládu. A proto se liberální ekonomové rozhodli lidem jednoduchou formou ukázat „kolik že tomu státu ročně odvedeme“.

Den daňové svobody pomyslně rozděluje rok na dvě části. V té první vše co vyprodukujeme stát odebere a následně přerozdělí. A teprve v druhé části již pracujeme „na sebe“. Den daňové svobody je pak poměrem mezi sumou daňových odvodů a počtem dní v roce. Tento rok Češi oslaví daňovou svobodu 14. června, tedy téměř o měsíc později než Slováci, které úleva od daní čekala již 24. května. Jen pro srovnání, Irové slaví letos tento den 6. května, Švédové jej budou slavit 29. července.

Michal Jelínek
člen Mladých konzervativců

Mohlo by tě zajímat: