Na VŠE se mají vzdělávat hlavně elitní magistři. Bakaláři se upozadí
NezařazenéReforma terciárního vzdělávání tlačí na snižování počtu studentů
a na univerzity, které se musí rozhodnout, čemu se budou věnovat. VŠE chce
posílit výzkum a soustředit se na vzdělávání magistrů a doktorů
ekonomie.
Návrh reformy terciárního vzdělávání se stále vyvíjí, ale hrubý
obrys nového systému vysokého školství v ČR je již zřejmý.
Ministerstvo školství (MŠMT) se snaží tlačit na zvýšení kvality
vzdělávání. To mimo jiné znamená, že si každá vysoká škola (VŠ)
musí vyjasnit, co vlastně chce být a tomu se důkladně věnovat. Možnosti
jsou v zásadě tři – buď se bude orientovat na vědu (výzkumné školy),
na praktické obory (profesní školy), nebo tyto dvě varianty zkombinuje
(obecné školy).
VŠE chce být především výzkumnou univerzitou, která bude vzdělávat
hlavně magistry a doktory.
„Smyslem je podnítit diskuzi uvnitř školy o tom, jaké poslání chce
plnit,“ vysvětluje pro Studentský list ředitel odboru pro vysoké školy
MŠMT Jiří Nantl, který se přípravou reformy zabývá. „Důležité je
změnit mentalitu na školách, že se neřídíme jen počtem studentů, ale
zaměřujeme se na širší cíle, než je kvantita,“ uvádí. V Česku
totiž vznikla anomálie, kdy je v populaci sice relativně málo
vysokoškoláků, avšak zhruba dvě třetiny maturantů míří na vysoké
školy. Vysokoškolské vzdělání je proto dnes spíše otázkou kvantity než
kvality.
Třetina rozpočtu podle kvality
Cílem reformy je proto snížit počet studentů VŠ a výrazně omezit
prostupnost z bakalářského do magisterského studia. „Původně mělo být
snížení prostupnosti dramatické, po těžkém vyjednávání jsme ale
dosáhli kompromisu,“ uvádí prorektor pro strategii docent Jakub Fischer a
dodává, že loni VŠE přijala o čtyři stovky magistrů nad limit, které
jí ministerstvo neproplatí.
„Snižování kvót na studenty vyhání naše absolventy na soukromé
školy a to není cesta ke kvalitě,“ říká Fischer. To si uvědomuje
i ministerstvo. „Hledáme mechanismus, jak zajistit, aby kvóty nedopadly na
všechny stejně. Chceme více limitovat prostupnost na školách, které
nemají takové předpoklady pro magisterské studium,“ doplňuje Nantl.
Dalším nástrojem posilování kvality vzdělávání je změna způsobu
financování VŠ, v němž hraje nejdůležitější roli právě počet
studentů. Tento ukazatel se ale v posledních dvou letech snižoval ve
prospěch kvalitativního faktoru. Jeho význam má dál sílit. Podle Nantla by
se podle kvality měla v roce 2013 rozdělovat zhruba třetina rozpočtu
pro VŠ.
„V příštím roce se bude kvalita posuzovat hlavně podle výzkumné
činnosti, protože o ní máme data. V roce 2013 by k tomu měly přibýt
další faktory, například celoživotní vzdělávání nebo kvalita
přijímaných studentů podle výsledků u státní maturity,“
doplňuje Nantl.
Profesní obory již vznikají
Podle Jakuba Fischera se VŠE přiklání k modelu, v němž bude
špičkovou výzkumnou univerzitou s elitními magisterskými a doktorskými
programy. „Cílem je, aby nejlepší bakaláři z takzvaných regionálních
škol, kteří touží po magisterském vzdělání v oblasti ekonomie, šli
studovat na VŠE. Pokud je dejme tomu v Plzni špičkový student ekonomie,
chceme, aby šel na magisterské studium k nám,“ uvedl docent Fischer.
Stěžejní činností VŠE tak má být výchova magistrů a doktorů,
vzdělávání bakalářů bude mít vedlejší roli.
Zatím je však výzkum slabou stránkou VŠE v porovnání s ostatními
univerzitami, kdy se ekonomické obory nemohou zdaleka rovnat například těm
technickým. „Současný stav vědy na VŠE je nedostatečný. Tlak na obory,
aby se orientovaly více akademicky, se zvyšuje,“ naráží Fischer na
systém financování VŠ.
Ačkoliv bakalářské obory mají být na VŠE spíše na vedlejší koleji,
mají existovat dva typy programů. První z nich má být zaměřen akademicky
a poskytovat teoretické zázemí pro ty, kteří chtějí pokračovat ve
studiu. „Tyto programy mají představovat takovou vlastní líheň pro
navazující magistry,“ upřesňuje Fischer. Vedle toho zde mají být
profesní obory, které připraví absolventa pro praxi. Již nyní VŠE
nabízí takové obory – například Arts Management nebo nové obory
Multimédia v praxi na Fakultě informatiky a statistiky a Manažer obchodu na
Fakultě mezinárodních vztahů.