Na konferenci New Media Inspiration se přednášelo o umělé inteligenci

13. 3. 2018 | | Studentský život IMG_0249 copy

Na začátku března se v prostorách Fakulty stavební ČVUT sešli studenti, akademici, řečníci a další zájemci na konferenci osmého ročníku New Media Inspiration. Mluvilo se o úspěších či hoaxech současného výzkumu, principu algoritmů umělé inteligence nebo vlivu Facebooku a Instagramu na jejich uživatele. V jedné z přednášek se představil konverzační bot Alquist, který posluchače svými schopnostmi překvapil i rozesmál.

Při zahajovací přednášce moderátor a organizátor akce Josef Šlerka přirovnal konferenci k Čapkovu dílu Válka s mloky. Mloky zaměnil s méně vzdělanou pracovní silou, která se je jako samostatná entita. „Řečníci konference budou v pozicích advokátů, kteří vyhledávají lepší podmínky pro umělou inteligenci,“ doplnil Šlerka. Další z moderátorů, Petr Koubský, s nadhledem zavzpomínal, jak se v době jeho studií snažili neuměle „rozjet“ umělou inteligenci.

Dalšího přednášejícího uvedl moderátor Ján Simkanič, který přednesl básně sepsané pomocí neuronových sítí. Autorem stroje, který dokáže tyto básně sestavovat, byl další řečník konference Jiří Materna. Diváky seznámil s tím, na jakých jednoduchých principech umělá inteligence pracuje. „Schopnost z informací najít generalizované vzory – to je učení, které dělají stroje,“ shrnul svou práci Materna. Na závěr prezentace se zaměřil na firmy, které by chtěly tyto algoritmy využívat. Problémy, na které však narážejí jsou jejich vlastní data, která nejsou dobře interpretovatelná a jejich podoba je pro umělou inteligenci těžko využitelná.

Za dvacet let výzkum umělé inteligence příliš nepokročil

Tomáš Mikolov ve svém projevu představil úspěchy a výzvy současného výzkumu umělé inteligence. Podle něj se dnešní populace o vývoj techniky zajímá, ale některé články jsou velmi přemrštěné a nepravdivé, a tak můžou čtenáře negativně ovlivňovat. Výzkum se posunul vpřed především v oblastech jako rozpoznávání řeči, vyhledávače, detektory spamů či překladače. Rizika velkého a nebezpečného pokroku umělé inteligence se Mikolov neobává. „Je to třeba brát s rezervou. Za posledních dvacet let se toho zase tolik neudálo. Stále neumíme fundamentálně řešit nové úlohy, jen vylepšujeme staré metody,“ dodal.

Po pauze na kávu se v jednom z přednáškových sálu prezentovala řečnice Lucie Merunková. Posluchačům představila, co to je Goffmannova teorie, kterou využila pro svou práci analyzující chování uživatelů na Facebooku. „Když stojíme na podiu, snažíme se vzbudit nějaký dojem. Když například používáme emotikony na Facebooku, je to podobné,“ vysvětlovala Merunková. Ve své prezentaci uvedla, jak lze rozdělit uživatele Facebooku do kategorií a jak se tyto skupiny chovají.

Další řečník, Jan Vlnas, nazval svou přednášku poeticky stejně jako diplomovou práci: Web, který nikdy nebyl. „Psaní diplomky je pro mě reflexí, jaký jsem bordelář,“ uvedl se Vlnas, který se zaměřuje na výzkum hypertextů a webu obecně. Jádrem Vlnasovy práce je výzkum Teda Nelsona – jeho nedokončený projekt Xanadu. Snaží se vynalézt hypertexty mezi dokumenty, takzvané „plovoucí odkazy“. Vlnas si myslí, že akočliv je Xanadu dnes nahrazen World Wide Webem (www), stejně má co nabídnout.

Kdo se na Instagramu nesrovnává, je outliner

Následovala přednáška Jakuba Fialy, který posluchačům představil fázi výzkumu Queantified Self, který provádí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak již název výzkumu napovídá, Fiala se zaměřuje na vliv toho, jak nás ovlivňuje kvantifikace běžných činností uveřejněná na sociální sítích. Cílem výzkumu je zjistit, jak se lidé zlepšují v určitých aktivitách (sportovní výkony), v případě že nejsou či jsou kvantifikovány, a jak se chování změní, pokud výsledky lze porovnávat s ostatními uživateli.

Zpestřením programu byla ukázka konverzačního bota Alquista, kterého představil Jan Šedivý, vedoucí týmu CIIRC ČVUT. Šedivý posluchačům popisoval, jak probíhala účast v soutěži Amazonu o nejlepší konverzačního bota. „Zadaný úkol byl vytvořit bota, který dokáže konverzovat na témata filmy, poslední zprávy nebo sport. Nešlo jen o to, aby povídal, ale byl tam i stupeň zajímavosti,“ vysvětlovat Šedivý, který nakonec se svým týmem získal ve Washingtonu druhé místo. Posluchače zaujala především praktická ukázka, kdy řečník s Alquistem konverzoval na téma oblíbený film.

Další z odpoledního programu přednášek bylo téma rozpoznávání obličejů, které přiblížil Martin Urban. Jeho systémy využívá několik protiteroristických týmů včetně policejních složek ČR. Svým výstupem chtěl posluchačům přiblížit, jak dalece výzkum této oblasti skutečně je a co dnešní technika dokáže. Zaměřil se především na 2D data, neboli rozpoznávání obličejů z fotek a videí. Posluchači mohli vidět, jak v praxi Face Recognition probíhá a jaké fáze jsou snadné a které náročné.

Foto: archiv New Media Inspiration

Mohlo by tě zajímat: