Na Jižním Městě se počátkem května opět rozezněly výstřely
Zprávy ze školyDruhého května proběhla před školou Květnového vítězství 57 na
Chodově rekonstrukce květnového povstání z roku 1945. Události, které
se aktivně zúčastnilo několik desítek zástupců vojenských klubů
z celé republiky, přihlíželo několik stovek diváků. Nechyběly
historické kulomety, vojenská vozidla ani představitelé bitvy v dobových
oblecích.
Stojím na patníku u strany silnice a zoufale se snažím něco vidět
přes hlavy diváků. Akce není pouze přehlídkou historické vojenské
techniky a podívanou na střelbu, organizátoři se zde pokusili co nejživěji
a nejpodrobněji vykreslit události dané doby.
Přibližně tři čtvrtě hodiny poslouchám s ostatními výklad, který
předcházel osvobození školy. Sledujeme neklidné obyvatelstvo strhující
německé plakáty mírové vyjednávání a dobrovolnou kapitulaci části
německých jednotek. Sem a tam projíždějí motorky a pochodují pánové
v historických oblecích. Někteří zástupci vojenských sborů stojí
v rohu a povídají si. Mezi nimi vidím i klučinu, kterého odhaduji tak na
deset let.
Přestože je vše nesmírně zajímavé, trvá to poměrně dlouho a
v programu jsou jisté mezery. Důvod se dozvídám ke konci akce. „Vypadá
to, že jsme na to cvičili?,“ táže se mě mladík ve vojenské uniformě.
Některé děti začínají být nervózní, přesto panuje napjaté ticho a
všichni pozorují příležitostný děj a poslouchají výklad.
Najednou se ozve ohlušující řev zbraní. Právě dorazily německé
jednotky a zástupci obou stran se kácí na zem. Zbraně většinou pochází
z daného období. Bojů se účastní mimo jiné kulomet z roku 1943. Po
střelbě přibíhají na bitevní pole zdravotníci. Poté zahřmí kulomety a
pušky na několik minut znovu a diváci se ztajeným dechem sledují průběh
boje. Následuje poprava českých zajatců, setkání s ruskými osvoboditeli
a dozvuky bitvy.
„Každej kluk si rád hraje,“ směje se člen Klubu vojenské historie
maďarské královské armády s dobovým knírkem. „Bez toho střílení
bychom se ale obešli. Hlavně je to o historii. Na povrch vyplyne takových
věcí, o kterých jsem ani netušil.“ Chci si odnést jeden
z vystřelených projektilů na památku na tuto událost, očividně jsem ale
zaváhal – děti je již všechny vysbíraly.
ČTĚTE TAKÉ:
- Tip
na předmět: Seznámíte se s dobovými prameny i s historií, kterou jste
neprožili - Co
jste neviděli: Pokání - Berlín
zažil nával stoupenců lidských práv