Mnoho povyku pro nic

31. 3. 2011 | | Názory

Udělat si reklamu můžete různě. Například vedením žabomyších
válek. Studentský list se tedy stal neseriózním plátkem a jeho autoři si
vysloužili označení „štěkající psi“. Zřejmě se totiž snaží
poškodit Národohospodářskou fakultu (NF), neboť jí nepřejí slávu. Kdyby
slova bývalého děkana Jiřího Schwarze v Economixu nebyla myšlená
vážně, čtenář by se jim i zasmál.

Co přesně podobnou reakci způsobilo? Studentský list se věnoval
srovnání páté fakulty s Institutem ekonomických studií (IES). Toto téma
jsme mimochodem vybrali mnohem dříve, než došlo ke zveřejnění onoho
žebříčku Hospodářských novin. Stalo se však ještě něco horšího.
Studentský list neotiskl rozhovor s bývalým děkanem. Jelikož jsem nebyla
autorkou tohoto interview, nemohu hodnotit jak probíhala komunikace mého
kolegy a pana Schwarze. Stejně tak nevím, co vedlo autora Studentského listu
k tomu, že z materiálu, který mu bývalý děkan poskytl, nic nevyužil

Povinnost otisknout rozhovor neexistuje

Nicméně, přestože lidská zloba vede k razantním činům, nebylo by
marné vědět, že novinář nemá žádnou povinnost využívat všechny
zdroje, jimiž disponuje. Skutečně. Podobné pravidlo nenajdete ani
v českém Etickém kodexu novinářů, ani v žádné legislativě
týkající se činnosti médií. Napadá mne proto oblíbená věta mého
dědečka: „Můžete nesouhlasit, ale více s tím neuděláte.“ Jestliže
získám k tématu pět rozhovorů, je čistě moje věc, zda je nakonec
otisknu všechny, od každého půlku a nebo je nechám všechny ležet
v šuplíku. Také mám jako novinář právo využít z těchto rozhovorů
citace nebo si rozhovor dokonce pouze přečíst a inspirovat se myšlenkami pro
napsání článku. Ten, který rozhovor poskytl, může požadovat autorizaci
(která je však záležitostí dobrých vztahů, nikoliv povinností),
případně se zeptat, proč rozhovor nevyšel a zda může jako osoba, která
má k tématu co říci, dostat více prostoru. Řešit osobní nespokojenost
přes konkurenční médium však považuji za nekorektní.

Studentský list nikoho nepoškozuje

Stejně tak nesouhlasím s tvrzením, že Studentský list usiluje
o poškození páté fakulty. A to odmýšlím fakt, že značná část jeho
redaktorů na NF (z vlastního rozhodnutí) studuje, takže ji pravděpodobně
z různých důvodů preferuje. Jenže. Černobílé vidění je zřejmě
jednodušší, zvláště chcete-li vidět černobíle.

Proč Studentský list nehodnotil vzhledem k IES ostatní fakulty VŠE? Jak
jsme uvedli nejméně v jednom textu k hlavnímu tématu, činnost ostatních
fakult (s částečnou výjimkou Fakulty financí a účetnictví) je s IES
nesrovnatelná. Zda tuto informaci vnímat pozitivně či negativně, se mohou
čtenáři rozhodnout sami. Srovnání uvedených dvou ústavů kupodivu nebylo
ďábelským plánem zpochybnit výsledky žebříčku ekonomických fakult. Zda
a proč si vybrat IES či VŠE (v případě zájmu o ekonomii
Národohospodářskou fakultu), studenti diskutují už léta a stále je to
zajímá. Články věnované hlavnímu tématu navíc nepojednávaly o tom,
kdo je lepší a kdo horší, ale ukazovaly, v čem se jednotlivé obory
liší, čím se může který z nich pochlubit a pro který typ studentů je
každý z nich určený.

Co se nehodí, to se přehlíží

Pokud by Studentský list Národohospodářskou fakultu přehlížel, dočkal
by se kritiky, že píše neobjektivně – tak jako stránky VŠE, které
nezmínily výsledek žebříčku srovnání ekonomických fakult.
V případě, že fakultě věnujeme zprávy či rozhovory, které vyznívají
neutrálně nebo pozitivně, tak pravděpodobně vedení zrovna nečte. Nevedu
si statistiky. Za sebe ale mohu říci, že jsem v tomto akademickém roce
napsala dva rozhovory s vyučujícími NF (přičemž jedním z dotázaných
byl děkan), dále článek o Laboratoři experimentální ekonomie. Tolik
k objektivitě Studentského listu a nevyváženosti, kterou se Jiří Schwarz
ohání. Kriticky píšeme o všem, o čem je třeba a k čemu dostaneme
podnět. Za kritiku následuje poděkování málokdy. Osobně
Národohospodářské fakultě fandím. Otevřené útoky a invektiva ovšem
považuji za příliš.

Mohlo by tě zajímat: