Mladá věda

29. 11. 2007 | | Názory

Co v dnešní době láká, a hlavně drží, mladé vědce na postgraduálním studiu? Nejen na toto téma proběhla dne 28.11. 2007 tisková konference v prostorách VŠE. Účastnili se jí rektoři Richard Hindls (VŠE), Václav Havlíček (ČVUT), Václav Hampl (UK), Vlastimil Růžička (VŠCHT), Jan Hron (ČZÚ).

Co v dnešní době láká, a hlavně drží, mladé vědce na postgraduálním studiu? Nejen na toto téma proběhla dne 28.11. 2007 tisková konference v prostorách VŠE. Účastnili se jí rektoři Richard Hindls (VŠE), Václav Havlíček (ČVUT), Václav Hampl (UK), Vlastimil Růžička (VŠCHT), Jan Hron (ČZÚ). Dále bylo přítomno několik doktorandů a akademických pracovníků (mezi nimi i náš velmi úspěšný Jakub Fischer) a vavříny mezinárodních soutěží ověnčená studentka MFF UK Eva Černohorská.

Všeobecně známý fakt je, že jakmile člověk dokončí standardní pětileté studium na vysoké škole, tak v soukromé sféře vydělá o mnoho více, než kdyby zůstal na univerzitě a prováděl výzkumnou a pedagogickou činnost. Hlavně na začátku 90. let byl nedostatek doktorandů velmi palčivý problém, ale tento trend se díky univerzitám již otočil a mladí lidé mají stále větší zájem působit na akademické půdě dál.

Ptáte se, jak dodat motivaci mladým a nadějným absolventům, aby vytrvali na akademické půdě? Určitě je, dle pana Havlíčka, může odradit těžké podfinancování jejich výzkumu ze strany státu, a proto udělat takový odvážný krok není vůbec jednoduché. Na druhou stranu dle pana Růžičky mohou očekávat jistou míru svobody (jak výzkumné, tak pedagogické) či příjemné prostředí plné mladých vzdělaný a kultivovaných lidí. Jakub Fischer tvrdí, že ač samotný plat akademického pracovníka je poněkud směšný, tak pokud je pracovník dostatečně profesně aktivní a za podmínky, že mu škola nabídne pomocnou ruku, dokáže pak získat prostředky z grantů EU a ve výsledku si může velice znatelně polepšit. Všichni rektoři se shodují, že jednou z hlavních hnacích sil je již zmíněný lidský faktor, jenž bývá v soukromém sektoru tak výrazně přehlížen.

Politika univerzit, ve smyslu nabírání a udržení studentů postgraduálního studia, je velice vstřícná a pochvaluje si ji mnoho studujících i absolventů, ale bohužel politika státní je už trošku jiná káva. Pan Havlíček se nechal slyšet, že dobrá univerzita by měla mít 20 000 studentů, 3 000 zaměstnanců a prostředky ve výši 1 mld. USD. První dvě kritéria splňují, ale místo toho třetího získají od státu jen pouhé 3 mld. Kč. Pak se ovšem nesmíme divit, že naši studenti odjíždí získávat další znalosti a provádět výzkum do Ameriky, když zde v Čechách chybí kvalitní moderní přístroje.

Dále se na tiskové konferenci mluvilo o společném projektu všech zúčastněných univerzit. Projekt nese název Den vědy a proběhne dne 30.11. 2007 v prostorách VŠE na Žižkově. V rámci tohoto projektu proběhne série přednášek a diskusí na různá aktuální vědecká témata (například z oborů chemie, archeologie, ale prostor dostanou samozřejmě i ekonomická témata). Dá se říci, že účastník zažije jakousi průřezovou představu o současné české vědě. Více se o zajímavém projektu dozvíte na http://www.sciprag.cz.

Mohlo by tě zajímat: