Lukáš Matějček: Jsem člověk, který potřebuje v životě dělat činnost, která ho naplňuje a baví

8. 2. 2022 | | Tuesday Talks Lukas_Matejcek_zakladatel Bagind

V roce 2015 podnikl svou cestu do Indie, kde se zamiloval do ruční výroby kožených batohů. O dva roky později založil svou značku ručně vyráběných batohů, kabelek a doplňků Bagind, jejichž design vzniká v České republice. Na základě designů hotové výrobky putují za svými zákazníky z osudové Indie a nově také z Kolumbie. Dnešní TuesdayTalk bude s šestadvacetiletým spisovatelem, cestovatelem a podnikatelem Lukášem Matějčkem. 

Lukáši, jak by ses popsal?

Jsem milovník příběhů, romantik a snílek. Dělám v životě věci, které mi přinášejí a dávají energii. A věci, které mi energii berou, se u mě moc neohřejí. Dřív nebo později je nedělám nebo se jim nevěnuju. Takže takový člověk, který potřebuje v životě dělat činnost, která ho naplňuje a baví. Našel jsem se v těch aktivitách, které dělám, takže když cestuju, tak o tom cestování píšu. Zároveň je s tím přímo spojeno i podnikání, protože to vzniklo z potřeby být svobodný ve volbě, kdy si budu vydělávat a kolik si budu vydělávat, co mě bude živit a odkud se budu živit. Potřebuju určitou svobodu volby a tu možnost, na což se velice často zapomíná, protože těch starostí a povinností je vždycky dost i na mě, a tak čas od času si to připomenu. A tehdy, když si to připomínám, tak se to posouvá dál, protože pak se vrátím zas do těch správných kolejí. 

Co tě vlastně prvotně táhlo do Indie?

Já jsem tehdy měl sen být velkáý cestovatel a přednášet, natáčet dokumentární filmy, psát knížky, publikovat je a živit se tím. A tak jsem plný nadšení, energie a ambicí vyrazil v osmnácti stopem do Íránu. To bylo ještě ve třeťáku na střední. Pak jsem se vrátil a podnikl pár přednášek. Pár lidí mě sledovalo na Facebooku, kde jsem psal blogový články, a celý rok před maturitou jsem si lámal hlavu, kam pojedu dál, jaký projekt vymyslím, jakou expedici podniknu. Chtěl jsem, ať to má nějaký koncept, nějakou formu a ať se to tváří jako nějaká expedice nebo něco s nějakou přidanou hodnotou, aby to zajímalo i posluchače, diváky nebo sledující. Shodou náhod mě na Facebooku sledoval jeden ředitel gymnázia v Čechách a ten mi napsal, že zná Nepálce, který by mi mohl zařídit, že bych učil v Nepálu angličtinu jako dobrovolník. Že by to mohla být zajímavá zkušenost a dobrodružství. 

Tak jsem si nadšeně vzal kontakt, napsal jsem mu, domluvili jsme se, že na mě počká na letišti a já jsem tři dny po maturitě odletěl do Nepálu. Tam jsem chvíli bydlel nejdřív u toho Nepálce, Utama, a pak ve vesnici, kde jsem jako dobrovolník učil angličtinu tři měsíce. Chtěl jsem být mimo Česko, nebo v této části světa, půl roku. Řekl jsem si, že tři měsíce budu učit a pak tři měsíce budu cestovat po Indii. A takhle jsem se vlastně dostal do Indie, kde jsem i natáčel různé sestřihy putování s vizí, že budu slavný cestovatel, který se bude živit přednášením. A tam jsem vlastně objevil Dennise, se kterým jsme založili Bagind.

A podíval ses do Indie znovu? 

Podíval jsem se ještě jednou po čtyřech letech v roce 2019, tehdy jsem byl na cestě z Bangladéše stopem do Česka. Z Bangladéše jsem jel stopem do Nepálu a pak do Indie. Přiletěli dva moji společníci a strávili jsme tam asi týden u Dennise ve výrobě. Oni pak zas odletěli a já jsem pokračoval dál do Číny, přes Čínu jsem stopoval do Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Ruska, Lotyšska, Polska, Litvy a do Česka.

Když zmiňuješ všechny státy, které si navštívil, kde se ti nejvíc líbilo?

Navštívil jsem nějakých 49 států a nikdy nevím, co mám odpovědět. Každá země, ve který jsem byl,  má něco hezkýho. Vyloženě si nevzpomenu na zemi, kde se mi nelíbilo vůbec nic. Ale kdybych měl říct nějakou srdcovku, kde se cítím dobře a je mi hezky, tak vzhledem k tomu, že jsem strávil fakt hodně času v Nepálu a v Indii, tak tam se cítím hezky a svobodně. Ale zároveň se mi líbilo i ve střední Asii, takže Kyrgyzstán, Tádžikistán i Kazachstán. A pak samozřejmě Jižní Amerika byla krásná, byl jsem v Kolumbii a Ekvádoru. Těch států je spousta, takže nechci vyloženě prioritizovat jeden, ale kdybych se třeba z fleku teď hned měl někam podívat a odletět, tak Indie a Nepál. Tam se asi budu vždycky rád vracet.

Proč zrovna název Bagind? Z čeho název vznikl?

Bag jako taška nebo batoh a ind jako Indie. To byla vlastně prvotní podstata, teď už je to jinak, už nevyrábíme jenom v Indii, ale i v nové výrobě v Kolumbii. Ale vzhledem k tomu, že se právě takhle na to lidi ptají a nikdo moc ze začátku netuší, co to vlastně znamená, tak jsme si řekli, že název zachováme. Značka už má nějaké jméno a když přidáme další výrobu, tak to tomu nebude vadit. 

Vyvážíte své produkty i do zahraničí?

Expandovali jsme na Slovensko, takže značka je už aktivně v Česku a Slovensku. Na Slovensku jsme teď zažili prvotní vánoční sezónu, jsme tam zhruba třičtvrtě roku a přemýšlíme, že budeme expandovat dál. Buď formou marketplaces, takže nějaký Zalando, Amazon, About you, a nebo přímou formou k zákazníkovi. Ale je otázkou, kam a kdy se vydáme.

Když si začínal s podnikáním, očekával si, že se Bagind dočká takového úspěchu?

Snil jsem o tom, byla to nějaká myšlenka, sen a vize, která by mohla vyjít a teď doufám v nějaký růst. Věřím, že značka bude ještě větší, větší a větší, protože jí věřím. Budu rád, když bude mít ještě větší počet zákazníků, protože to je za mě definice toho, že to děláme dobře.

Setkal ses někdy s nějakým netypickým nebo zvláštním požadavkem na výrobek? 

Občas lidi zkouší nějaký vlastní design nebo že to chtějí udělat jinak. Ale vzhledem k tomu, že neděláme zakázkovou výrobu, málokdy někomu vyloženě vyhovíme. Ne, že bychom to nemohli udělat, ale většinou tyhle věci musíme odmítat, protože to není technologicky, logisticky a časově možné.

Foto: z archivu Lukáše Matějčka

Mohlo by tě zajímat: