Budou se prodávat „lítačky“ na MHD přímo ve škole?
Studentský životPropojení školních identifikačních kart se systémem jízdních kupónů městské hromadné dopravy využívá v současné době ČVUT, chystá se i na Karlově univerzitě a České zemědělské univerzitě. Studenti těchto škol mají nebo budou mít možnost zakoupit si měsíční nebo čtvrtletní klouzavý cestovní kupón přímo ve škole – bez kmenových dokladů Dopravního podniku hl. m. Prahy (DP), pouze se studentským průkazem. Podobnou formu spolupráce s DP chystá i Vysoká škola ekonomická.
Propojení školních identifikačních kart se systémem jízdních kupónů městské hromadné dopravy využívá v současné době ČVUT, chystá se i na Karlově univerzitě a České zemědělské univerzitě. Studenti těchto škol mají nebo budou mít možnost zakoupit si měsíční nebo čtvrtletní klouzavý cestovní kupón přímo ve škole – bez kmenových dokladů Dopravního podniku hl. m. Prahy (DP), pouze se studentským průkazem. Podobnou formu spolupráce s DP chystá i Vysoká škola ekonomická. Podle některých zaměstnanců školy je jen škoda, že se u nás kupóny neprodávaly již začátkem semestru, kdy byly fronty na „lítačky“ nejdelší. Projekt, který to umožňoval, totiž již ve škole před časem existoval.
Projekt počítal s tím, že kupóny budou přímo ve škole prodávat její zaměstnanci, jako je tomu na zmiňované ČVUT. Ve Výpočetním centru vznikla i kalkulace, podle níž by prodej kupónů sice znamenal určité náklady (zejména mzdové), celkový finanční efekt by ale byl v konečné fázi pro školu kladný a znamenal by zisk v oblasti doplňkové činnosti. Tato forma spolupráce s DP však podle kvestora Ing. Jiřího Kříže není pro školu dostatečně zajímavá a proto nebyla schválena. „V případě zavedení systému bychom se museli vyrovnat s řadou problémů, jako je například riziko padělání kupónů. Nelíbí se mi ani role výběrčího peněz. Naši zaměstnanci jsou zatíženi řadou jiných věcí, na další aktivity nyní nemáme kapacity,“ vysvětluje Kříž a dodává: „Navíc mám pocit, že studenty trápí spousta jiných problémů. Naším úkolem je odstraňovat současné fronty, ne tvořit nové.“
Zkušenosti z ČVUT, kde systém funguje již déle než rok, jsou však po všech stranách pozitivní. „Naši studenti si mohou kupón zakoupit jak přímo ve škole, tak na klasických předprodejních místech. Prodávají je naši zaměstnanci a fronty se zde netvoří,“ podotýká Jan Weitzenbauer z Výpočetního a informačního centra ČVUT. „Jediný problém občas nastává především u cizinců. Software totiž zná jen rodná čísla dělitelná jedenácti a cokoliv jiného odmítá akceptovat,“ vysvětluje Weitzenbauer. Funkčnost školního předprodeje si pochvalují i studenti. Lukáš Novotný, posluchač Fakulty stavební, říká: „Ze strany školy to byl vstřícný krok, studentům to jednoznačně pomáhá.“
Na VŠE však přece jen hra o „školní kupóny“ ještě neskončila. Podle Jana Havlíčka z Výpočetního centra se v současnosti chystá nový návrh, který je ve stadiu přípravy podkladů: „Jedná se o tom na úrovni nejvyššího vedení VŠE. Dopravní podnik by si měl pronajmout svou vlastní místnost na půdě školy. Kupóny by tak prodávali jejich pracovníci.“ Tuto informaci potvrzuje i Oldřich Hanuš z DP: „Škole by tak nevznikly žádné náklady. Naopak jsme jí učinili slušnou nabídku na pronájem kanceláře. Pokud ani tento návrh nepřijme, pak postoj univerzity opravdu nechápu.“
Kvestor Kříž nový návrh neodmítá: „Neměl jsem dosud možnost podrobně se s jeho zněním seznámit. Pokud by se ale pro Dopravní podnik našla volná místnost, neměl bych zřejmě nic proti.“ Tuto formu spolupráce považuje za užitečnou i rektorka školy doc. Jaroslava Durčáková: „Pověřila jsem dalším jednáním s Dopravním podnikem prorektorku Novákovou a prorektora Ivánka. V nejbližší době očekávám jejich úspěšné zakončení podpisem smlouvy.“