Liška odchází. Vezme reformu s sebou?

11. 5. 2009 | | Nezařazené

Politická podpora reformy vysokého školství je nejistá. Pád vlády
způsobil zastavení tvorby věcného záměru zákona. Nejvíce vášní ze
současných návrhů budí školné a změna systému řízení
vysoké školy.

Reforma terciárního vzdělávání má stále problémy. Vláda Mirka
Topolánka ji chtěla realizovat do konce tohoto volebního období. Pád vlády
ale učinil osud reformy velmi nejasným. „Zdali vůbec budou nějaké reformy
pokračovat, závisí i na obsazení pozice ministra školství v letní
vládě,“ uvádí Jakub Fischer, člen předsednictva Rady vysokých škol.
„Politická budoucnost reformy je jako budoucnost každé reformy. Je
závislá na vůli ji prosadit,“ potvrzuje složitost situace i Petr
Matějů, jeden z autorů koncepčního materiálu ministerstva školství
(MŠMT), který nese název Bílá kniha terciárního vzdělávání, z níž
reforma vychází. Opozice není reformě nakloněná. Stínový ministr
školství za ČSSD Jiří Havel ji označil za „prázdnou studii o tom,
jaké problémy české vysoké školy mají.“

Pracovní skupina MŠMT přijala zatím závěr, že se do konce roku
2009 proces tvorby věcného záměru zákona zastaví. Pokračovat bude zatím
veřejná debata nad jeho cíli. Naprosto zásadní jsou hlavně dvě
problematické oblasti reformy. Větší části odborné veřejnosti vadí
podle rektora VŠE Richarda Hindlse změna systému řízení vysokých škol,
zatímco laické veřejnosti problematika školného. Bývalý ministr Liška
chtěl připravit reformu tak, aby byl nejdříve zaveden systém studentských
půjček a grantů, až v dalším volebním období by podle politické shody
mohlo být zavedeno školné.

„Na jedné straně je zde řada negativních jevů v současném systému,
na druhé straně není příliš vysoká ochota tato negativa odstraňovat,“
popisuje Jakub Fischer aktuální náladu všech aktérů z oblasti
terciárního vzdělávání. Změna v křesle ministra však pravděpodobně
nenaruší snahu pracovat na dalších etapách reformy. „Na ministerstvu
setrvám a nevidím důvod, proč bych neměl reformní kroky, které vzbuzují
příznivé reakce jak v zahraničí, tak u významné části akademické
obce, dále prosazovat,“ tvrdí Petr Matějů. Definitivní podoba reforem se
ale vyjeví s největší pravděpodobností až po předpokládaných
podzimních volbách.

Mohlo by tě zajímat: