Lidé nejvíce řeší nízké sebevědomí, říká koučka Iva Žďárská

4. 5. 2016 | | Kariéra, Rozhovory 13115907_10209071632131823_459786712_n

Být koučem nebo mít kouče je čím dál více populární. Z magazínů se na nás hrnou rady sex koučů či fashion koučů. Jsou to ovšem skuteční odborníci? A jak by měl kouč klientovi pomoci? Nejen na tyto otázky v rozhovoru pro iList odpověděla absolventka VŠE Iva Ždárská, dnes personalistka, koučka, kariérní poradkyně a spoluzakladatelka projektu Trigras.

Jak jste se ke koučování dostala?

Ke koučování jsem se dostala skrze VŠE, při vedlejší specializaci Manažerská psychologie a sociologie. Tam mi byl poprvé objasněn pojem koučink. Několik měsíců poté spolužačky založily Klub koučinku, kam mě přizvaly ke spolupráci. Zároveň se mi tím naskytla možnost být na mnoha odborných přednáškách vedených experty. Potom jsem začala chodit na jiné přednášky, školení, četla jsem literaturu, chodila na workshopy a v závěru si udělala certifikaci kouče.

Je certifikát nutný?

Certifikát by měl mít každý, kdo se tak označuje. Bohužel situace na trhu je jiná. Kouče nenajdete ani v zákoníku práce, nenaleznete legislativu, která by vám řekla, kdo to je. Koučování je trendy, a proto vznikají tzv. „koučové na cokoli“. Ovšem to znehodnocuje ty skutečné kouče.

Kdo je skutečný kouč?

Kouč je někdo, kdo vám vyřeší vnitřní otázku. Je vašim průvodcem, klade otázky a naslouchá. Měl by vycítit, kdy je potřeba položit doplňující otázky. Neměl by zasahovat do procesu radami.

Dokáží lidé rozlišit pojmy jako je kouč, mentor, poradce?

Je to problém, pořád se to plete. Například, lidé mají problémy a řeší je s rodinou či přáteli. Ovšem tyto skupiny lidí jsou mentoři. Dávají rády na základě svého života. Kouč je někdo, kdo se od toho odprostí a snaží se být průvodcem ve Vašich myšlenkách. Mentor je zkušenější člověk, který se snaží svým chováním dát dobrý příklad, poskytuje podporu a rady. Poradce je člověk, který má přehled a znalost o daném oboru či produktu- např. daňový poradce, finanční poradce. Kouč zásadně sám od sebe neradí a nepoučuje!

Ovšem kouč nemůže vyřešit problémy, které jsou jednoznačně určeny na psychologa.

Klient na koučování je duševně zdravý a řeší pouze určité překážky v životě. Naproti tomu člověk spíše vhodný do rukou odborné psychologie má silná traumata, bloky, zdravotní problémy a trpí úzkostí, depresemi. V zásadě je rozdíl v tom, že kouč jde do budoucna a psycholog do minulosti.

Existuje nekoučovatelný klient

Jaká je souvislost mezi personalistikou a koučováním?

Když se věnujete personalistice, měla byste být empatická a rozpoznat kvality uchazeče. V zásadě každý mluví rád o sobě. Když jste personalistkou a umíte správně klást otázky, člověk se o sobě na pohovoru přirozeněji rozmluví.

Naučí se to každý?

Je dobré na to mít talent. Ovšem dá se to naučit studiem a praxí.

A lze naopak koučovat každého?

Existuje nekoučovatelný klient. Ten nechce spolupracovat, vše je pro něho nemožné a nic nefunguje. Nemá smysl s ním pracovat, protože mu nepomůžete. Koučink je užitečný pouze tehdy, pokud klient chce spolupracovat a nechat se vést koučem a sám si v sobě pak klient najde odpovědi.

Jde takový nekoučovatelný klient zlomit?

Záleží. Občas se může stát, že se klient jenom stydí a začne se bránit, neboť má pocit, že používáte moc otevřené anebo příliš osobní otázky. Vždy je těžké hledat odpovědi sám v sobě a upřímně se podívat sám sobě do „zrcadla“.

Koučink je drahá, ale užitečná služba

Pracujete neustále s lidmi. Jak odpočíváte?

Koučink vás změní, je to krok kupředu. Paradoxně, z některých klientů se stali také koučové. Tato práce dá hodně i do osobního života. Osobně relaxuji s přáteli, networkingovými akcemi, rodinou, tancem či zpěvem. Stále se věnuji osobnímu rozvoji, prakticky denně. Moje motto je: Vše se děje z nějakého důvodu a vždy se snaž být lepším člověkem, než jakým jsi byl včera.

Má tato profese nějaké úskalí?

Je to drahá služba. Musíte často zdůvodnit klientovi, za co částku platí. Získat koučovací licenci, absolovovat školení, workshopy a podobně je ovšem taky dosti drahá záležitost a práce s klientem musí být vždy profesionální a individuální, což vyžaduje maximální nasazení a koncentraci.

Jak dlouho může trvat takové koučování?

Pět až šest sezení, ale to je optimum, vše je individuální. Máme nulté sezení, které je zdarma. Vysvětlíte, jak koučujete, popovídáte si o ceně a organizačních věcech. Může se stát, že si s klientem nesednete. To je problém, musí tam být určitá chemie. Cílem by nemělo mít klienta napořád. Máte mu pomoc se posunout, on si vás třeba v budoucnu vyhledá sám znova. Ale někdo preferuje kouče jen občas, ujasnit si v sobě priority či podobně.

Jaký nejčastější problém lidé řeší?

Nedostatek sebevědomí, vztahy a práce. V práci kolektiv a ve vztazích hledají odpověď na otázku, jak se méně hádat a lépe spolu komunikovat.

Existuje více metod koučování?

Ano, je jich více. Ráda vycházím z metody Grow. G jako goals, R jako realita, O jako options a  W jako will. Když dodržíte tuto metodu, klient si projde strukturovaně od A do Z to, co právě řeší anebo sám v sobě objeví nové možnosti a příležitosti.

Potřebuje kouč svého kouče?

Ano, já sama mám kouče, na kterého se mohu obrátit, když jsem na nějaké křižovatce a potřebuji se někam posunout. S koučem to jde rychleji uvědomit si, kam chci jít. Nedávno jsme založily projekt Trigras- profesionální spolek nezávislých koučů. Spojuje nás blízkost ke koučinku, podobné vize, chuť pracovat na sobě i pomáhat ostatním. Občas se taky navzájem koučujeme, když je potřeba.

Foto: Archiv Iva Žďárská

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: