Kreditní systém polopaticky (1. díl)
NezařazenéNejčastější nejasnosti a dotazy studentů prvních ročníků VŠE (ale nejen jich) se týkají kreditního systému. Co to jsou ty kredity? Jak vlastně fungují? To je jako můžu získávat a zároveň i ztrácet? Tento seriál se pokusí udělat vám v problematice jasno. Hned zpočátku si musíme ujasnit terminologii. Právě z nejednoznačně používaných termínů kolem kreditního systému totiž plyne nejvíce nedorozumění a zmatků.
Nejčastější nejasnosti a dotazy studentů prvních ročníků VŠE (ale nejen jich) se týkají kreditního systému. Co to jsou ty kredity? Jak vlastně fungují? To je jako můžu získávat a zároveň i ztrácet? Tento seriál se pokusí udělat vám v problematice jasno.
Hned zpočátku si musíme ujasnit terminologii. Právě z nejednoznačně používaných termínů kolem kreditního systému totiž plyne nejvíce nedorozumění a zmatků. Kámen úrazu spočívá ve vzájemném zaměňování kreditních poukázek a získaných kreditů, kdy se o obojím mluví jako o kreditech. My je budeme v dalším textu důsledně rozlišovat. Kreditní poukázky budeme označovat jako poukázky, zatímco bude-li zmíněno slovo kredit, míní se jím výhradně získaný kredit za úspěšně absolvovaný kurz. Na další pojmy, jako ztracené, doplněné, rezervní, uznané, zapsané či použité kredity teď úplně zapomeňte, dostaneme se k nim postupně.
Půjdeme krok po kroku od nejjednodušších a nejzákladnějších poznatků až ke složitějším případům. Každý krok si také ukážeme na názorném příkladu.
Na počátku studia dostane každý student od školy určité množství poukázek. Jejich počet se liší podle studovaného programu. Poukázky jsou samozřejmě jen pomyslné, žádné papírky ani kartičky do ruky nedostanete. Můžete si je představit jako bezhotovostní peníze, které máte uloženy na svém „poukázkovém účtu“ ve škole.
Vezměme si za příklad Petra, typického studenta tříletého bakalářského oboru v plánu D. Ten má na začátku svého studia k dispozici 145 poukázek.
Úkolem studenta je za tyto poukázky „nakupovat“ předměty z nabídky školy. Předměty se kupují během registrací a zápisů. Cena každého předmětu je dána určitým počtem poukázek, zpravidla se pohybuje od 1 do 4 poukázek, výjimečně i více. Zapíšete-li si některý předmět, z vašeho poukázkového účtu je okamžitě odebrán příslušný počet poukázek.
Petr si v prvním semestru zapsal dva předměty–makroekonomii a mikroekonomii. Každý z nich je k mání za 3 poukázky. Petr tedy na začátku semestru zaplatil za oba předměty 6 poukázek. Do příštích semestrů mu na další předměty zbývá na poukázkovém účtu 139 poukázek.
Pro lepší přehled o studiu studenta se vykazuje počet poukázek, za které má zapsané předměty v aktuálním semestru. Ty se nazývají zapsané poukázky. Jedná se však jen o formalitu, jak bylo řečeno, nejsou již součástí poukázkového účtu studenta, už mu „nepatří“, zaplatil jimi hned při zápisu předmětů. Zapsané poukázky jsou součástí použitých poukázek (viz dále).
Petr má tedy v prvním semestru 6 zapsaných poukázek.
Další podobnou formalitou je vykazování použitých poukázek. Jak název napovídá, jedná se o poukázky, které byly použity k zapsání nějakého předmětu jak v aktuálním semestru, tak i kdykoliv v minulosti. Použité poukázky jsou tedy rozdílem mezi výchozím počtem poukázek při začátku studia a aktuálním stavem poukázkového účtu.
Petr je teprve v prvním semestru, takže počet použitých poukázek je u něj roven počtu poukázek zapsaných. Neboli má 6 použitých poukázek. Jestliže si pak ve druhém semestru zapíše předměty třeba za 25 poukázek, bude mít celkem 31 použitých poukázek.
Příště si řekneme, co to jsou vlastně kredity. Také se podíváme na pro mnohé palčivé téma ztracených poukázek.