Krátce: Jak vidí krizi na Kypru tamní vysokoškoláci

16. 5. 2013 | | Nezařazené

Rozhodnutí řešit krizi na Kypru pomocí takzvaného bail-inu a sáhnout na
vklady klientů, měla Evropská unie předem naplánované. Vyplývá to
z krátkého rozhovoru s pěticí kyperských vysokoškoláků, kteří
studují v tamním hlavním městě.

„Chtějí nás totiž zničit,“ říká Stefanos. Ostatní mu
přizvukují, že byl tento dosud nevídaný způsob řešení bankovní krize
naprosto nefér.

Jak se všech pět studentů shodlo, lepší bude Kypr opustit. „Už si
hledám práci v dalších zemích,“ tvrdí Julia, totéž Stefanos. Nejsou
si totiž jistí, zda na tom v budoucnu nebude země ještě hůř. „Skoro
každý okolo se teď hlavně bojí, že přijdou o místo,“
doplňuje Maria.

Z toho důvodu podle nich na Kypru aktuálně panuje silná protievropská
nálada. „Lidé chtějí opustit eurozónu a vrátit se zpátky k libře,“
říkají. Podle Stefanose by pak bylo nejlepší odejít i z celé EU.

Původně měli platit všichni

Způsob, jakým se země eurozóny rozhodly řešit krizi na Kypru, vyvolal
ve druhé polovině března paniku. Zvláště původní návrh sáhnout na
depozita všech klientů bank, tedy i těch, kteří mají na účtu méně
než 100 tisíc eur.

Na ty se měla vztahovat jednorázová daň 6,7 procenta, čímž by došlo
k porušení směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2009/14/ES
o pojištění vkladů do sta tisíc eur.

Jak řešit situaci pomocí bail-inu, Evropská unie popisuje v pracovním
dokumentu z dubna 2012. Zatím ale tento krok nikdy nevyužila.

Ilustrace: Lenka Sluková

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: