Konference NF k 30. výročí revoluce: kritika Západu a Evropské unie

11. 12. 2019 | | Zprávy ze školy Národohospodářská fakulta konference

K příležitosti třicátého výročí sametové revoluce uspořádala Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické (NF VŠE) slavnostní konferenci pod názvem „30 let trnité cesty ke svobodě a obrana před těmi, kteří nám ji chtějí vzít“. Mezi řečníky se objevili nejen pracovníci fakulty, ale také několik českých politiků.

Proslov měl v paláci Žofín například senátor Jaroslav Kubera a zakladatel politického hnutí Trikolora Václav Klaus mladší. U pultíku se objevil také bývalý děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík a další akademici z NF – historik Martin Kovář a Ondřej Babka. Pozvání přijala také internetová televize Raptor TV, známá svým alternativním zpravodajstvím.

Konference se místy nesla v duchu kritiky současnosti a Západu. Ten se podle některých řečníků snaží o destrukci svobody a nastolení marxistického rovnostářství. To také hned v úvodu připomněl moderátor akce, student NF Jan Kozák. „To vše je široké veřejnosti některými médii falešně prezentováno jako boj za svobodu. Ve skutečnosti je to útok na samou podstatu vyspělé a churchillovsky řečeno, civilizované svobody. Toho jsme si na Národohospodářské fakultě vědomi, a proto jsme se rozhodli uspořádat tuto konferenci na počest svobody, kterou jsme v roce 1989 získali,“ zakončil úvodní řeč.

Kritika Evropské unie

Většina řečníků Evropskou unii a Západ kritizovala. Proděkan pro studium NF Miroslav Ševčík považuje EU za největší riziko svobody, které se snaží nastolit eurokratickou diktaturu. „Největší nebezpečí spatřuji v tom, že velká část občanů si neuvědomuje, že nesvoboda dnes nepřichází z Východu, ale bohužel omezování svobody dnes ve větší míře paradoxně přichází ze Západu,“ komentoval situaci. Ševčík je také přesvědčený o omezování ekonomické svobody, jelikož dotace a další regulace ze strany Evropské unie narušují vytváření ceny na základě nabídky a poptávky.

Bývalý europoslanec Ivo Strejček EU označil za eurozelenopirátskou ideologii. Tu pak přirovnal ke komunismu či nacismu, ačkoliv uznal, že nemá násilný charakter. Společnost ale podle něj dělí podobně jako tehdejší režimy. „Kdo dnes tvrdí, že původcem vědecky dokázaného globálního oteplování není člověk, je považován za lháře. Kdo nevěří v přirozené dělení společnosti na muže a ženy, podporuje nerovnosti nebo kdo nezastává masovou migraci, je xenofob,“ dodal.

Mnoho kritiky padlo také na rozvoj technologií. Několik řečníků věří, že umožňují špehování lidí a přibližují nás k Orwellovu románu 1984. Předseda senátu Jaroslav Kubera uvedl potenciální rizika platebních karet. „Zatím o vás vědí jenom kde jste nakupovali, již brzy o vás budou vědět, co jste nakupovali, “ vyjádřil obavy. Europoslance označil za „strejdy a tety v Bruselu“, kteří vymysleli nové čudlíky do automobilů. „Budou hlídat rychlost a alkohol, aby o nás všechno věděli,“ dodal k tématu. Veganství pak označil za potenciální kampaň Západu, přichystání půdy pro migranty, jelikož nejedí vepřové maso. V závěru svého projevu kritizoval oběti kampaně MeToo.

Aktivismus jako hrozba pro demokracii

Od Ševčíka a poslance za ODS Jana Skopečka si vysloužili kritiku studenti Univerzity Karlovy za své protesty proti změně klimatu. Poslanec Skopeček je nazval novodobými soudruhy. „Já jako poslanec parlamentu České republiky budu velmi pečlivě číst další každoroční zprávu o extrémismu, kterou vydává ministerstvo vnitra, jestli bude popisovat i chování této extrémistické skupiny, kterou jsme mohli v posledních dnech vidět,“ dodal.

Zakladatel hnutí Trikolora Klaus mladší se vyjádřil k švédské aktivistce Gretě Thunbergové. „Co se týče té Grety, tam už bych to tak dramaticky neviděl, protože tam bych vám řekl, že o této slečně už toho mnoho neuslyšíme. Tam je akorát vidět dobře ten naprosto brutální marketing nové levice,“ okomentoval situaci.

Ekonomická transformace Česka po revoluci a prezentace Trikolory

Tématem byla i Sametová revoluce. Do širších souvislostí se jí pokusil zasadit Martin Kovář, zástupce vedoucího katedry Hospodářských dějin na NF. „Mnozí účastníci revoluce měli pocit, že hýbou celým světem. O osudu Východního bloku se rozhodlo kdesi úplně jinde. Takový už je osud malých národů,“ vysvětlil.

Skopeček je názoru, že přechod od socialistického zřízení na tržní ekonomiku zvládlo Česko s nezpochybnitelným úspěchem. Připsal to zejména politikům a ekonomům kolem bývalého prezidenta Václava Klause. Ševčík pak kritizoval ty, podle kterých zmínění politici a poradci mohli za ekonomické problémy České republiky v devadesátých letech.

Václav Klaus mladší na konferenci zmínil také své politické hnutí Trikolora. Splňuje prý skoro všechny návrhy na zlepšení země, které zazněly den před konferencí na protestu na Letné. „To je naše odpověď na to, jak se chovat, jak stát na straně svobody, demokracie, prosperity a zdravého rozumu a zbytek, jak to dopadlo, uvidíme zase za třicet let“, uzavřel.

Ne všichni označili za problém Evropskou unii

Senátor Jiří Čunek během konference označil vnitřní problémy, se kterými se Česko podle něj potýká. Jako největší problém označil nízkou porodnost v ČR a celé Evropě, přičemž hrozí, že brzo bude více nepracujících než pracujících. Hlavním z důvodů jsou dle něj naše pohodlnost a nedostatek odpovědnosti. „Dříve jsme tyto problémy neměli. A jak to, že je teď máme? Že by se lidi také změnili? Ne. My jsme jim sebrali odpovědnost za život,“ dodal.

Dle jeho slov je potřeba, aby stát pomáhal, ale těm, kteří si sami pomoct nemohou, a ne nechtějí. Protože pouze v odpovědném světě se bude rodit hodně dětí a my nevymřeme. Podobnou rétoriku o nedostatku odpovědnosti sdílí také Klaus ml., dle něhož stát nemotivuje mladé lidi k odpovědnosti, ale spíše k pohodlnosti a spoléhání se na ostatní.

Student NF a poslanec sněmovny Ondřej Babka odmítá, že bychom v o svobodu přicházeli, právě naopak. „Domnívám se dokonce, že naše generace ví a vnímá, že je lepší žít svobodný život sám podle svého, a to i za cenu vlastních chyb a trápení,“ řekl Babka. Ačkoli uznává, že mladí diskutují povrchně a názory spíše přebírají, než si je vytváří, odmítá tvrzení, že je demokracie nemocná. „Demokratická společnost je natolik zdravá, právě tak, kolik snese změn, názorů a kritiky. To je hlavním znamením naší svobody,“ dodal Babka.

Foto: Národohospodářská fakulta

Mohlo by tě zajímat: