Klaus: Rád bych se mýlil, ale eurozóna nejspíš přežije

9. 11. 2011 | | Nezařazené

Pravděpodobnost, že se eurozóna udrží, je devět ku jedné, odhaduje
český prezident Václav Klaus. Že ale dál nemůže fungovat tak jako dosud,
si je jistý, stejně jako ostatní odborníci, kteří vystoupili na Zasedání
vědecké rady Národohospodářské fakulty (NF).

Jaké by byly náklady, pokud by nastal konec Evropské měnové unie (EMU),
neumí prezident odpovědět. „Je to navýsost spekulativní otázka, protože
myslím, že se eurozóna nerozpadne,“ odpověděl na otázku
Studentského listu.

Zdůrazňuje však, že udržování EMU vyjde mnohem dráž než případný
rozpad. „Jestli se něco může stát, tak že jedna zemička opustí
eurozónu, což bude nulový problém. To se nahlas falešně křičí, že to
bude mít nedozírné následky,“ uvádí Klaus.

Voliči rozhodnou sami

Prezident také připomněl, že o euru se na rozpravě NF diskutovalo již
před rokem. Současnou situaci přitom označil za stejnou, ne-li ještě
horší. „V Evropě se přes horečné summity politiků v důležitých
věcech nezměnilo vůbec nic,“ zmínil v úvodu své přednášky. Jako
jedinou cestu vidí hlubší integraci, sebelepší dohoda Angely Merkelové
s Nicolasem Sarkozym podle něj nic nevyřeší.

Podle děkana NF Miroslava Ševčíka budou náklady na udržování EMU
natolik vysoké, že si to voliči spočítají. „A až přijdou volby, tak
vymění politiky, kteří si tvrdohlavě stojí za tím, že eurozóna byl
dobrý projekt,“ doplňuje děkan s tím, že politici ví, že jim zvoní
hrana a že narazí na zájmy a přání svých voličů.

Vysoká šance na zachování eurozóny, kterou zmínil prezident, se proto
podle Ševčíka snižuje. „Já bych si přál, kdyby měl pan děkan pravdu,
kdybych prohrál, ale já jsem si jist, že bohužel vyhraju,“
reaguje Klaus.

Sjednocení bylo problém i u Německa

Prostřední cestu by volil slovenský místopředseda vlády a ministr
financí Ivan Mikloš. Ten navrhuje, aby se přísněji vynucovala pravidla a
tresty zahrnovaly například omezení suverenity při tvorbě rozpočtů.

Klasická fiskální, politická a transferová unie však podle jeho názoru
vzniknout nemůže. Chybět bude politická vůle. „Evropská identita je
v každé zemi eurozóny vnímaná výrazně slaběji než národní
identita,“ uvádí ministr.

Později se ptá, co zmiňovaná fiskální a politická unie vlastně
znamená. „Pokud tím myslíme spojené státy evropské a transferovou unii
typu Německa, tak potom platí, že euro nemůže přežít,“ říká
Mikloš. Odkazuje na sjednocení Německa. To se týkalo jediného národa a
„jaké to bylo drahé, jaké to bylo navzdory tomu těžké a plné
konfliktů“.

Podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera může současná
situace, kdy Evropská centrální banka vykupuje dluhopisy problémových
zemí, ještě několik kvartálů pokračovat – než se projeví inflace.
Tento postup ale podle něj postrádá řád, ačkoliv zástupci eurozóny
předstírají, že vše, co se teď odehrává, je řízený, spořádaný a
nenákladný proces.

Mohlo by tě zajímat: