Janek Rubeš: Ukazujeme turistům, jak žijí skuteční Pražáci, část 1
RozhovoryJanek Rubeš se proslavil díky internetovému pořadu Honest Guide, ve kterém přináší turistům neturistické tipy, co všechno můžou v Praze zažít a vidět. Sám říká, že turisty nemá rád, a proto se je svým pořadem, který točí již dva roky s Honzou Mikulkou, rozhodl usměrnit. Rubeše v roce 2016 zařadil časopis Forbes do žebříčku 30 pod 30.
Co pro vás znamenají sociální média?
Pro mě je to jedinečná možnost komunikovat s lidma. Paradoxně tam nechci moc propagovat sám sebe, ač mě do toho vždycky můj kolega Honza Mikulka, který se v tom vyzná mnohem víc, nutí. To jsem teda řekl trochu zjednodušeně. Hlavně je to prostor, ze kterého se náš obsah dostane k lidem.
Lze bez nich vůbec v dnešní době prorazit?
Asi by to bylo těžký. A myslím si právě, že všichni máme tu stejnou startovní pozici. Můžete se rozhodnout, že budete dělat třeba blog o lavičkách v Pardubicích. A když to bude poutavý, tak to může být úspěšný.
Takže se dá říct, že jste přišli v ten pravý čas a tak trošku se svezli?
To nevím, jestli jsme se svezli. Myslím, že jsme se nesvezli. Když bych mluvil o našem projektu Honest Guide, tak ten jsme budovali od píky.
Jak dlouho musejí podle vás vydržet začátečníci při rozjezdu?
Tady nejde o to, jak dlouho vydržet, oni hlavně musí mít dobrej obsah. My jsme se rozhodli, že náš projekt bude výjímečněj tím, že bude náš. Věnujeme se jenom Praze a takových stránek, který se jí věnují, jsou tisíce. Většina z nich je ale neupřímná. To znamená, že furt jenom dávají fotky s trdelníkem, z Karlova mostu nebo Pražskýho hradu. A já si myslím, že ani jedna z těchto tří věcí není Praha. Takže my šli cestou – dneska večer vám ukážeme, kde jsme na pivu a jak žijeme my – a ty lidi to baví. Dokonce to mají možná radši než ty stránky, které pořád dokola ukazují trdelník a Pražský hrad.
První na YouTube i na Googlu
A jak dlouho podle tebe ten rozjezd může trvat?
No, může to trvat dlouho, když budete mít blbej obsah, ale může se to stát přes noc, když budete mít obsah dobrej. My náš pořad děláme dva roky a dva roky trvalo, abychom se dostali tam, kde jsme teď. Aktuálně oslovujeme prostřednictvím našich videí tři miliony lidí měsíčně.
Jak lidé přijdou k vašim videím? Není to třeba až potom, co je někdo ošidí ve směnárně v centru?
Já doufám, že i předtím. Myslím si, že většina lidí, který oslovujeme našimi videi, jsou ty, kteří se na svou dovolenou připravují. To znamená, že když někam jedou, tak si to vyhledaj. Na YouTube, což je vlastně druhej největší vyhledávač na světě po Googlu, jsme při hledání výrazů Prague nebo Praha hned jako první výsledek.
Na první místo vás dostala sledovanost?
Není to jenom sledovanost, je to nějakej algoritmus. Znáte to, když na Googlu dáte něco vyhledat, tak on se vám snaží dát ten nejrelevantnější výsledek. V našem případě nás ten Google cpe nahoru, protože ví, co je dobré. Pozná to na základě pozitivního feedbacku.
A tím je co?
Lajky a komentáře, to, jestli toho obsahu je hodně, jestli tam pravidelně přibejvá a jestli je kvalitní. A teď nemyslím jenom obsahově, ale i technickou kvalitou. Tohle třeba ví můj kolega Honza Mikulka. Když nahraje fotku, která má nízký rozlišení, tak Facebook ji nebude tlačit tak, jako fotku s vysokým rozlišením. On chce uspokojit svoje uživatele, aby dostávali to nejkvalitnější.
Kdybych na svojí facebookové stránce chtěla sdílet video – doporučíte mi dát raději odkaz na YouTube, nebo nahrát video přímo?
To je dobrá otázka. Odkaz na YouTube bude vždycky Facebook upozaďovat, protože nechce, abyste lidé odcházeli z tý stránky pryč. A naopak video nahrané přímo na Facebook bude tlačit na Timelinu lidí nahoru. Ale z finančního hlediska už to tak výhodné není. Facebookový video totiž nejde monetizovat. Na něm nevyděláte žádný peníze, tam není reklama. Ale když je video na YouTube, tak tam reklama běží a z toho peníze jsou. Hlavně u Facebooku musíte být opatrný s tím číslem tý sledovanosti. Osmdesát procent videí má jen pět vteřin zhlédnutí. Vždyť to znáte. Jedete tím palcem po Timeline a občas se něco spustí. Takže rozhodně by to video, který chcete dát na Facebook a na YouTube, mělo vypadat úplně jinak.
Na pokračování rozhovoru s Jankem Rubešem se můžete těšit už za několik dní.
Foto: archiv iListu
Mohlo by tě zajímat:
- "Žižkovský tygr" Marek Vašátko: Švédsko sice nebyla první volba, ale díky běžkám mě moc lákalo
- Kateřina Legnerová: Pracovat při studiu ano, ale ne za každou cenu
- Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená