Jaké dopady má ECTS na praxi?
NezařazenéECTS je přijímán převážně kladně, studenti oceňují seminární práce i týmové úlohy. Stěžují si ale na dříve nezvyklou časovou náročnost. Firmy zatím nedostatek zájmu o práce na částečný úvazek nepociťují. Změny v systému se v bližší době neočekávají.
ECTS je přijímán převážně kladně, studenti oceňují seminární práce i týmové úlohy. Stěžují si ale na dříve nezvyklou časovou náročnost. Firmy zatím nedostatek zájmu o práce na částečný úvazek nepociťují. Změny v systému se v bližší době neočekávají.
Studenti Fakulty podnikohospodářské a Fakulty informatiky a statistiky spolu zpracovali minulý semestr studii o dopadu nového kreditního systému (European credit transfer system – ECTS) na výuku a čas studenta. Na základě anket a výpočtů zjistili, že studenti (cílová skupina byli ti, kteří navštěvují magisterské studium) systém přijímají převážně pozitivně. Převod starých kreditů na nové nezohledňuje časovou náročnost předmětu, což by v rámci ECTS měl. „Učitelé převedli kredity do nového systému v drtivé většině případů prostým vynásobením koeficientem jeden a půl,“ uvedl Roman Kvasňa, jeden z autorů studie. Závěr výzkumu se na škole nesetkal s velkým ohlasem. „Protože výsledek byl pozitivní,“ upřesňuje prorektor pro pedagogiku Felix Koschin důvod, proč se studie dál nerozebírala či nerozesílala. Naopak skoro všechny firmy se chtěly s výsledkem seznámit. Roman Kvasňa a Ondřej Horák, další z autorů studie, říkají: „Navrhovali jsme zřídit Poradenské centrum pro ECTS.“ „Na takovou věc nejsou na škole zdroje,“ namítá prorektor pro pedagogiku Felix Koschin.
Jedním z hlavních témat studie byl čas studenta strávený ve škole. Ten pak úzce souvisí s tím, kolik hodin mu zbude na případnou praxi při škole. Studenti většinově systém ECTS vítají. Na druhou stranu si stěžují na zvýšenou časovou náročnost. „Studentům se líbí prezentace a seminární práce, ale jejich počet je přehnaný, to má vliv na kvalitu, seminární práce pak často nikdo nečte,“ uvádí se ve výstupu studie. „Dalším problémem je povinná prezence na cvičeních bez možnosti volby, není možné si vybírat z několika kurzů a řešit tak čas potřebný pro práci,“ říká Ondřej Horák. Stejně tak se studentům líbí možnost týmové práce. Doc. Tomáš Kubálek, který se podílel na zavedení ECTS na Fakultě podnikohospodářské, objasňoval význam kreditů ECTS: „ Jeden ECTS kredit se rovná 26 hodinám, při 30 těchto kreditech za semestr se jedná o zátěž 780 hodin. Při 40 hodinách týdně a za předpokladu, že semestr i se zkouškovým obdobím bude trvat 20 týdnů, se jedná o časovou zátěž 800 hodin.“ To je srovnatelné s plným úvazkem v zaměstnání. Doc. Kubálek zdůraznil, že se zde jedná o průměrného studenta, někomu tedy půjde studium lépe, někomu hůře. Myslí si, že při vhodné časové organizaci se dá ke studiu stihnout i práce na částečný úvazek (stále předpokládáme průměrného studenta).
„Máme dva předměty se stejnými ECTS kredity, jeden z nich za semestr zabere stovky hodin, druhý neporovnatelně méně,“ říkají Ondřej Horák a Roman Kvasňa. Lze tedy stěží naplánovat časovou náročnost předmětu podle kreditů, neboť převedení na ECTS kredity se událo nejčastěji prostým vynásobením koeficientem 1,5. „Mohla by to řešit nějaká akreditační komise, ty na fakultách teď fungují spíše formálně, bohužel není ze stran fakult vůle,“ říká prorektor Koschin.
„Studenti by uvítali, kdyby fungoval systém 3+2,“ říká Roman Kvasňa. Ten se pokoušel zavést doc. Kubálek formou rozvrhu v kruzích alespoň v nižších ročnících. Průměrných dvacet hodin týdně se dá odstudovat ve třech dnech. Další dva dny by pak studentovi zbyly na samostudium či jinou činnost, nepotřeboval-li by se učit. Na Fakultě podnikohospodářské (FPH) a později i na dalších fakultách byl rozvrh v kruzích využíván v prvním semestru. To souvisí s chvilkovým zavedením kruhů na škole. „Většina studentů z FPH, přes devadesát procent při 56 procentní účasti, chtělo, aby kruhy zůstaly i v druhém ročníku, kruhový rozvrh hodin pro 2. ročník umožňoval vzorový studijní program pro ECTS,“ připomíná doc. Kubálek. Nové vedení rektora profesora Richarda Hindlse nebylo kruhům nakloněno. „Kapacity školy nejsou nafukovací, ve vyšších ročnících si studenti volí hodně předmětů, navíc by to byla neskutečná práce,“ říká prorektor Koschin.
Mezi další výhody, které studenti jmenovali, patří kromě výše uvedeného mezinárodní kompatibilita, zrušené souborné zkoušky, možnost opravy předmětu či nutná individuální příprava. Stížnosti se ozývaly na časovou náročnost, nemožnost volby kurzu i na velký počet seminárních prací.
Firmy si uvědomují možný dopad na obsazování jejich pracovních míst na částečný úvazek. „Za dobu, co byl ECTS zaveden, jsme nezaznamenali úbytek studentů,“ říká Vendula Ostrá z firmy Deloitte. Také se na studii podílela. Dále dodává: „Nejsme vázáni jen na studenty Vysoké školy ekonomické. Nabízíme i mnoho míst na plný úvazek po skončení studia, na která mohou nastoupit i absolventi bez praxe.“ Studenti ovšem nastupují k firmám nejčastěji na 20 hodin týdně, což odpovídá částečnému úvazku.
Z 1200 oslovených se k tomuto tématu vyjádřilo 135 respondentů (v rozumné době, aby se dal výstup zpracovat). Mírně přes polovinu učitelů uvádí, že nový systém zvedl požadavky pro absolvování jejich předmětu. Zbytek to tak necítí. Učitelé si také většinou myslí, že zavedení ECTS zvedlo požadavky i na ně samotné. „Zajímavý názor se týkal týmové práce, která na základě tohoto stanoviska často nahrává studentům, kteří jsou méně aktivní a získávají ocenění za ty, kteří svou pílí posunuli svůj tým až k úspěšnému zakončení předmětu,“ uvádí k tomuto tématu učitelé.
„Mám dojem, že komunikace v rámci školy je nejasná. Centrální pravidla nejsou dodržována, někdo je pro ECTS a někdo proti, to je matoucí,“ míní Vendula Ostrá, ale přiznává, že není insider. Týká se to i začátku studie, kdy učitelé byli osloveni mailem od pana prorektora Koschina, který píše: „…dotázali se mě studenti, zda by mohli provést jednoduchou anketu mezi učiteli naší školy. Protože je to anketa o ECTS, tedy o tématu, které by nás mělo zajímat (ať už je pro nás ECTS chtěné, či nechtěné dítě, v každém případě už je na světě), dovolil jsem si Vás „hromadně“ oslovit.“ „Bylo jasné, co tím chce říct,“ míní Roman Kvasňa. Prorektor Koschin prý vyjadřoval tehdejší většinový názor.
Změny v ECTS se budou pravděpodobně odvíjet velmi pomalu. „Cítím na škole silný konzervatismus,“ objasňuje prorektor Koschin, do budoucna by rád zavedl zpět relativní známkování (relativní známkování počítá s poměrným rozdělením studentů do všech hodnotících kategorií, tedy z každého kurzu musí být vyhozeno určité procento studentů). „Písmenkové známkování bylo předtím zavedeno špatně, nebylo relativní, proto jsme přešli zpět na číslice. Materiály říkaly, že je lepší relativní známkování nezavádět vůbec, než ho zavést špatně,“ vysvětluje dále prorektor. Doc. Kubálek k tomu uvádí: „Písmenné známkování nemuselo být relativní, jako není na jiných vysokých školách. Písmena nabízí jemnější klasifikační stupnici (6 místo 4 stupňů). Uznávám však, že ECTS v přísném výkladu vyžaduje relativní známkování. Osobně nejsem jako pedagog přesvědčen o vhodnosti relativní klasifikace zejména ve volitelných předmětech, které si studenti volí se zájmem o studovanou tématiku, proto je pravděpodobné, že dosáhne všeobecně lepších výsledků.“
Nahrávání ...
