Jak se studovalo na VŠE za socialismu? Tomu se věnuje nový předmět

4. 8. 2015 | | Zprávy ze školy

V nadcházejícím semestru začne Národohospodářská fakulta (NF)
s výukou předmětu Dějiny VŠE v Praze v situačním kontextu ve
vybraných státech střední Evropy. Po jeho úspěšném splnění získají
studenti tři kredity a budou vědět, jaké bylo studovat na VŠE i na jiných
vysokých školách hlavně mezi lety 1953 až 1989.

V návaznosti na činnost Centra pro dějiny VŠE přišla NF s nabídkou
nového předmětu, který by měl studentům ukázat proměny VŠE od počátku
jejího působení. „Kromě vývoje organizační struktury školy a obsahové
podoby studia se zabývat i problémy souvisejícími s tehdejším těsným
provázáním vysokého školství s orgány KSČ, které řídily veškeré
oblasti života tehdejší společnosti,“ vysvětluje doktor Andrej Tóth,
jeden ze tří vyučujících předmětu o historii VŠE.

Nový předmět s identem 5HD333 by měl studenty seznámit
i s fungováním VŠE v síti československých vysokých škol a
s vývojem celého vysokoškolského studia včetně toho, co studium na VŠE a
jiných vysokých školách obnášelo. Pro lepší pochopení kontextu bude
část přednášek věnována i vývoji ekonomických univerzit v ostatních
zemích východního bloku.

Předmět není povinný

Zabývat se historií VŠE je podle vyučujících z NF důležité.
„Základním kamenem úspěšné budoucnosti školy je její dobře zmapovaná
historie, která nejen motivuje pro další rozvoj, ale představuje
i významný prvek kolektivní institucionální hrdosti,“ tvrdí Tóth.
„VŠE má navíc za sebou více než šedesátiletou historii a od roku
1953 má své pevné místo v síti našich univerzit, patří
k nejprestižnější ekonomické vysokoškolské instituci a i její
mezinárodní rozměr neustále posiluje,“ dodává.

Nakolik bude tato tematika pro studenty zajímavá, je podle Tótha těžké
odhadnout. Těm, kteří chtějí vědět více o své alma mater a
o prostředí, v němž se pohybují, by měl předmět odpovědět na
všechny otázky o historii VŠE. I vzhledem k tomu, že nebude pro nikoho
povinný, by měl přilákat hlavně ty, co se rádi dozvědí zajímavosti
o své škole, o jejím fungování v éře socialismu včetně toho, co
tehdy studium obnášelo a jaké měli tehdejší studenti povinnosti. Srovnat
náplň studia před padesáti lety a dnes včetně náročnosti předmětů by
podle něj mělo být pro současné studenty zajímavé.

Testy budou sloužit spíš k namátkové kontrole

Předmět je doporučen studentům třetího ročníku. „Je to tak zejména
proto, že studenti na konci bakalářského studia jsou dobře obeznámeni
s prostředím školy a jejím chodem,“ popisuje Tóth. „Taky se u nich
předpokládá jistý stupeň kolektivní identity se školou a její
akademickou komunitou, tak by je mohly více zajímat kořeny toho
všeho,“ říká.

Na přednáškách, které se v tomto semestru budou konat v pondělí od
šesti do půl osmé večer, se budou střídat tři přednášející. „Do
budoucna uvažujeme i o tom, že bychom na jednu dvě hodiny pozvali
pamětníky,“ dodává Tóth. V tomto pilotním běhu předmětu se s tím
ale zatím podle něj nepočítá.

Co však studenty určitě zajímá, je náročnost předmětu. „Je to
volitelný předmět, který si zapíší studenti se skutečným zájmem,“
odpovídá Tóth. „Pro ty předmět nebude náročný. Počet testů bude
přiměřený a bude sloužit spíše jen k namátkové kontrole. Budou to
i jakési sociologické testy ukazující, jaký okruh informací studenty
zaujal. Takže se není rozhodně čeho obávat,“ popisuje.

Čtěte také:

Nové
vedlejšky na FPH: Consulting chce ukázat, že management
není plkání

Tip
na vedlejšku: Budete se tvrdě učit a doženete znalosti
z bankovnictví

FFÚ
pomůže studentům s přípravou na mezinárodní zkoušku pro
investory

Mohlo by tě zajímat: