Jak je na stáži: to by bylo, aby nebylo – část 10
Cestování, Kariéra, Studentský život
Jak už to tak bývá, nikdy se nic nestane přesně tak, jak si to člověk naplánoval. A to byl i můj případ během stáže v Maďarsku. Začátky byly ve všech směrech takové nahoru a dolů. Nejprve jsme s přítelem neměli kde složit hlavu, nakonec jsme si našli ideální levný byt. Objevování jeho tajemství, co v něm funguje a co ne, nás stálo hodně nervů, ale nakonec jsme si ho předělali a zútulnili k obrazu svému a já si ho zamilovala. V práci to bylo podobně: já dostala super místo v risk managementu u GE, partner nic moc místo v zákaznické podpoře Panasonicu. Maďaři se nám zprvu také zdáli zvláštní a v mnoha ohledech pozadu, ale jsou to lidé dobří a země je nádherná a plná zajímavých míst.
Ale osud to asi zamýšlel tak, že nás nemůže nechat ani chvíli v klidu, a jakmile se mu zdá, že všechno začíná být rutina, zase zamíchá kartami a člověk zase musí řešit další problémy.
Pro partnera bylo těžké zvyknout si na nové prostředí, jinou kulturu a mentalitu, navíc v práci se mu velmi nelíbilo, a tak jednoho dne přišel s tím, že dostal pracovní nabídku, která se neodmítá. Jenže tahle nabídka byla zpátky v Česku a to s nástupem už od března, čili čtyři měsíce před tím, než nám měla skončit stáž tady v Budapešti. Nechtěli jsme, aby si později vyčítal, že práci nepřijal, na druhou stranu já jsem nechtěla končit v cizině, líbí se mi tu, už si lépe zvykám na novoty, dokonce je vyhledávám. A protože tyhle dvě diametrálně odlišné představy zkrátka nejde skloubit, rozhodli jsme se pro opravdu těžký krok a to ten, že si každý půjde svojí cestou. Já zůstala v Budapešti a on se vrátil do Čech.
Nový byt i náhradu do starého jsme sehnali
Jenže s tím byly samozřejmě spojené starosti v podobě nutnosti ukončit kontrakt v právě zrekonstruovaném bytě, zrušit smlouvu na internet, jejíž vypovězení ale stojí víc než pokračování v měsíčních platbách a v neposlední řade hledání nového bydlení pro mě a přestěhování nás obou – pochopitelně každého jinam.
Od našeho příjezdu se ceny bytů neuvěřitelně zvedly, hlavně na Facebooku bylo všechno pro zahraniční studenty o řád dražší. Pro stážistu s minimálním platem to taková sranda nebyla. Takže jsem už od konce ledna hledala, s tím, že bych brala nejraději nějaký pokoj ve sdíleném bytě, a to od března. Věděla jsem, že nechci bydlet sama nebo zůstávat v našem bytě plném vzpomínek a tvrdé práce…
Nakonec se poštěstilo úplně na druhém konci města. Sice teď za pouhopouhý pokoj s cizími lidmi, který je výrazně horší než náš původní byt, platím víc než doposud, ale spolubydlící jsou neuvěřitelně super. Jsou to dva kluci z Kolumbie, takže s nimi trénuji milovanou španělštinu, mají kočku a já zvířátka zbožňuji. Hned mě zapojili, seznámili s dalšími lidmi a věřím, že spolu budeme dobře vycházet. Jediná nevýhoda byla, že chtěli někoho už od února, takže jsme všechno narychlo sbalili, dokonce jsme zvládli sehnat náhradu do starého bytu, tak jsme zbavili sebe i bytnou starostí s rušením všech kontraktů a myslím, že přede mnou leží zase spousta nových dobrodružství.
Foto: archiv autorky
ČTĚTE TAKÉ:
- Jak na stáž: proč vyjet a kde začít – část 1
- Jak na stáž: Na půli cesty aneb chce to hodně energie – část 2
- Jak na stáž: přijetím to teprve začíná – část 3
- Jak na stáž: sehnat bydlení na dálku je noční můra – část 4
- Jak na stáž: Poznáváme Maďarsko cestováním v čase – část 5
- Jak je na stáži: hurá do práce! – část 6
- Jak je na stáži: hurá do práce! – část 7
- Jak je na stáži: noční můra s bydlením pokračuje – část 8
- Jak je na stáži: každodenní i nevšední život Maďarů – část 9
Nahrávání ...
