Jak je na stáži: každodenní i nevšední život Maďarů – část 9

25. 2. 2016 | | Cestování, Studentský život budapest

Sziasztok všem čtenářům ze stáže v Magyarország! Po článcích o začátcích v práci a po hledání bydlení bych vám ráda přiblížila i místní zvyky, některé svátky a zážitky, které jsme prožili.

Prvním zvykem, kterého jsem si všimla, je podání ruky mezi chlapy, kdykoli se potkají, a to při jakékoli příležitosti a v jakémkoli věku. Ženy se zdraví různě. Typickým pozdravem je Szia (v množném čísle Sziasztok, čti síjastok), což vlastně znamená Ahoj, ale vykání se v tomto případě nerozlišuje. Jen starším lidem se prokazuje úcta složitým Jó napot kivánok, neboli Dobrý den Vám přeji/Dobrý den, jak se máte?. K rozloučení slouží opět szia nebo sziasztok, případně Viszlát. A při představování Maďaři snad jako jediný evropský národ uvádějí nejdříve své příjmení a teprve poté křestní jméno.

Poděkování se vyjadřuje výrazem Köszi (kesi), Köszönöm (Děkuji) či Köszönöm szépen (ockrát děkuji). Dobrou chuť přejí pomocí Jó étvágyat (jó etváďat) a po jídle nebo po kýchnutí se říká Egészségedre (egesšegedre). To myslím jako základ stačí.

Na čem si v Maďarsku pochutnat?

Co se jídla a pití týče, samozřejmě nejznámější jsou klobásy, guláš, langoše, kvalitní paprikové koření, víno z oblasti Tokaj, likér Unicum nebo například pálinka (něco jako naše slivovice). Z méně známého bych ale ráda zmínila ještě skvélé Hortobágyi palacsinta (čti hortobádi palačinta), což je mleté maso se zeleninou, se sladkou a pálivou paprikou zabalené do palačinek a zapečené v troubě se zakysanou smetanou. Náplň je také možné zabalit do zelného listu. Ze sladkostí mám nejraději Csiga (čiga) – to je takový sladký šnek z těsta typicky s příchutí čokolády nebo skořice.

Hortobgyi palacsinta

Tradiční jídlo na Vánoce moc neexistuje. Někdo jí salát s kaprem jako my, někdo brambory s vepřovým a zelím nebo třeba krocana. Zvláštní na Vánocích je tu to, že 24. prosinec není státním svátkem, ale jde se normálně do práce. Večeře je už ale sváteční a po ní se rozdávají dárky stejně jako u nás.

Štěpán slavnější než Silvestr

Restaurace jsou povětšinou o něco dražší než v Česku. Za nejlepší pivo tu všichni považují Staropramen. Z místních můžu jmenovat Soproni, Dreher, Arany Ászok nebo Borsodi. Ve všech uzavřených restauračních prostorech je však kouření zakázané. Možná i proto je tu o to více úžasných zahrádek na nádvořích historických budov, z nichž nejznámější jsou takzvané ruin puby jako Szimpla Kert, Fogas Ház nebo Instant. Například zmíněná Szimpla se stala tak známým barem, že dostala své místo na stránkách turistických průvodců jako „must see“.

Největším svátkem Maďarů je 20. srpen, kdy země slaví svatého Štěpána, prvního krále Maďarska a zakladatele státu. Například v Budapešti byly větší oslavy a ohňostroje právě tento den než na Nový rok. Přirovnala bych to asi ke Dni nezávislosti v USA. Výhodou je, že pokud státní svátek připadá na úterý nebo čtvrtek, dva týdny předem jdou všichni do práce v sobotu a mohou pak mít v pondělí nebo pátek volno a prodloužit si tak víkend. Svátek ale pro turisty znamená, že opravdu všechno je zavřené. To platí i pro každou neděli.

maďarsko lázně

Co by vás ještě mohlo překvapit?

Národním sportem je vodní pólo, oblíbený je snad jako všude fotbal. Hokej tu moc nevedou. Maďarsko je taky země lázní a termálních pramenů, z těch nejlepších bych doporučila lázně Szechényi (čti sečéni), Gellért nebo Rudas, z jehož střešního bazénu je nádherný výhled na Budapešť. Avšak barů a hospůdek je tu předci jen víc než termálních pramenů a kamkoli jdete, všude se něco děje, ať je třeba pondělí dopoledne. Ale co se mně osobně na hlavním městě zvláštního Maďarska nejvíce líbí, je počet zahraňáků, kteří tu studují, pracují nebo si tu našli lásku. A všude je slyšet taková spousta nejrůznějších jazyků, až si člověk říká, kam se poděli místní.

Foto: archiv autorky, mohakonyha.hu

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: