Jak hluboko zasáhne finanční krize Českou republiku?
NezařazenéBankovní sektor je zdravý. Může ho ale ohrozit nedůvěra na mezibankovním trhu. Spotřeba v česku klesne a výsledné procentu růstu HDP pro rok 2009 je ve hvězdách. Tato stanoviska zazněla na listopadovém fóru Hospodářských novin.
Bankovní sektor je zdravý. Může ho ale ohrozit nedůvěra na mezibankovním trhu. Spotřeba v česku klesne a výsledné procentu růstu HDP pro rok 2009 je ve hvězdách. Tato stanoviska zazněla na listopadovém fóru Hospodářských novin.
Finanční krize se přelívá z Ameriky do všech koutů Evropy, kde se autority velmi snaží, aby zabránily jejímu dalšímu šíření. „Český bankovní sektor je zdravý,“ uklidňuje vytrvale guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Účastníci fóra Hospodářských novin, které se konalo 5.listopadu, se ale shodli na tom, že Česká republika finanční krizi pocítí. Podniky bude trápit hlavně zdražování úvěrů a úbytek poptávky po exportu v zemích eurozóny.
„České banky mají velmi příznivý poměr deposit a úvěrů a na konci devadesátých let byly vyčištěny a začínaly s čistým štítem. Sektor domácností je také relativně málo zadlužen,“ vysvětluje Tůma, proč se o české banky nemusíme obávat, i když připouští, že jistým ohrožením může být nedůvěra na mezibankovním trhu. V případě, že by některé banky přeci jen trpěly nedostatkem likvidity, kterou by nemohly získat půjčkou od druhých bank, zavedla nově ČNB v půlce října dodávací repo operace. Ty spočívají v dodání likvidity komerční bance, která naproti tomu poskytne ČNB jako zástavu dluhopisy. „Banky si nedůvěřují a drží větší množství likvidity, než je obvyklé, ale časem se situace snad uklidní,“ připouští Jiří Kunert prezident České bankovní asociace
Dopad krize v Česku ale nepocítí jen finanční instituce. „Banky půjčovat budou, ale dráž,“ míní Kunert. „Malá otevřená ekonomika zaměřená na export do oblastí EU, bude mít problémy. Spotřeba v zemích EU klesá již teď a v příštím roce utrpí český export další ztráty,“ jmenuje další problémy Michal Petrman, vedoucí partner společnosti Deloitte Česká republika. Jednou z obětí se už teď stává automobilový průmysl. Nepřímo vnímá tyto problémy i ČNB, která den po konání fóra snížila základní úrokovou sazbu na 2,75 procentního bodu, což vede k zlevnění úvěrů a podpoře ekonomiky. Dle mnoha odborníků to může zastavit krvácení českého průmyslu.
Krize bude mít nemalý dopad na růst HDP v ČR. Ministerstvo financí odhaduje hospodářský růst na 3,7 procenta. Sám ministr Kalousek se v minulých dnech stává stále častějším terčem kritiky z důvodu údajně chybného odhadu růstu HDP na příští rok. Jan Mládek, ředitel Masarykovy dělnické akademie tvrdí: „Vládnímu odhadu už dnes nikdo nevěří.“ Ministr Kalousek sám připouští, že odhad 3,7 procent může být ve skutečnosti nižší, ale podle říjnových údajů se zdá být zatím reálné číslo. Dále dodává, že dnes nikdo neví přesné číslo růstu HDP. Analytici odhadují růst HDP mezi dvěma a třemi procenty a odhad samotné České národní banka zní 2,9 procent. Účastníci fóra se shodli na tom, že naše ekonomika zpomalí, ale do recese nespadne.
Jan Mládek je mínění, že by vláda měla podpořit českou ekonomiku. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek však nevěří, že tyto fiskální impulsy dokáží odstranit nedůvěru na trzích. Dále také tvrdí, že jedině „střízlivá“ fiskální politika dokáže zmírnit turbulence trhu. Kalousek si uvědomuje, že voliči napříč Evropou chtějí vidět vlády v akci, ale jediný lék je podle něj omezení vládních výdajů. „S vládními výdaji je to jako s pastou na zuby. Umí ji vytlačit každej blbec, ale uvést ji v původní stav, je úkol přímo nadlidský,“ doslova připodobňuje Kalousek. Na fóru Hospodářských novin ministr zopakoval, že pokud bude nižší hospodářský růst a v důsledku toho státní rozpočet utrpí ztrátu na příjmové stránce, tak bude škrtat vládní výdaje.
Nahrávání ...
