Blbej matematik se neuživí skoro nikdy, zatímco blbej ekonom skoro vždycky
Rozhovory, Zprávy ze školyDoc.Ing. Ivo Straka, CSc, děkan Fakulty národohospodářské, je člověk, kterého si většina studentů spojuje se změnami na VŠE. Řada studentů ho nemá příliš v oblibě. Možná je to proto, že neznají jeho plány a názory. My jsme se na ně pana děkana zeptali a nyní i vám dáváme možnost se s nimi seznámit.
Doc.Ing. Ivo Straka, CSc, děkan Fakulty národohospodářské, je člověk, kterého si většina studentů spojuje se změnami na VŠE. Řada studentů ho nemá příliš v oblibě. Možná je to proto, že neznají jeho plány a názory. My jsme se na ně pana děkana zeptali a nyní i vám dáváme možnost se s nimi seznámit.
Co Vás vedlo k tomu, že jste šel přednášet na vysokou školu?
Praktičnost pro normální život a koneckonců jeden z významných důvodů v té době byl, že z hlediska např. mzdového, neexistovaly v podstatě žádné významné rozdíly v nástupních platech a v možnostech postupu atd. Tehdy se akademická dráha se jevila jako relativně velmi výhodná.
Takže tím důvodem nebyla taková nutkavá touha předávat vědomosti dál?
V té době určitě ne.
A teď?
Dneska už ano, samozřejmě.
Proč jste si zvolil Vysokou školu ekonomickou?
Vysokou školu ekonomickou jsem si zvolil, protože jsem jako v jednom z mála případů v životě poslechl radu svého otce, který za mnou, když mi bylo 18 let a byl jsem přijat na MFF UK, přišel a sdělil mi jednu větu, kterou jsem překvapivě pochopil. Řekl, že blbej matematik se neuživí skoro nikdy, zatímco blbej ekonom se uživí skoro vždycky. Já, přestože jsem byl dost namyšlenej a myslel jsem si, že nejsem blbej, tak jsem šel studovat ekonomii.
Byla v té době „ekonomka“ prestižní školou?
Některé obory určitě.
V současnosti někteří studenti, zejména ostatních vysokých škol, tvrdí, že VŠE je nejtěžší gymnázium v Praze, zatímco na VŠE se tvrdí, že je prestižní ekonomickou školou u nás. Takže je tedy prestižní školou, nebo k tomu teprve spěje?
Ona je prestižní v tom slova smyslu, že vytváří podmínky jisté části studentů a potažmo absolventů k tomu, aby byli srovnatelní s absolventy prestižních, aspoň ve středoevropském prostoru, ekonomických fakult. Na druhé straně s ohledem na svůj rozsah samozřejmě existuje ten druhý protipól, který generuje jistou část spektra studentů, které můžeme označit za, řekněme, průměrné v tom smyslu, že nevykazují znaky elitářského vzdělání. Ten názor o nižší úrovni vyplývá podle mého názoru, řekněme, z velikosti.
Vy ve svém článku „Budoucnost si žádá více pragmatismu“ uvádíte, že o VŠE se tvrdí, že je to velkovýrobna ekonomů na druhou. Nebylo by tedy lepší zredukovat počet studentů a zkvalitnit svým způsobem výuku?
No, podle mého názoru by redukce počtu studentů v absolutním slova smyslu nevedla ke zkvalitnění školy, protože já přece jenom zastávám názor, že každá kvalita si vyžaduje určitou kvantitu (až na výjimky) a že teprve při dosažení určitého objemu se dá pracovat s některými vybranými segmenty speciálně kvalitně atd. A v tomto ohledu by snížení počtu studentů vedlo k radikálnějšímu omezení zdrojů, a když se podíváme, jaký podíl fixních nákladů na škole apod., tak by to naopak spíš vedlo k zhoršení kvality. Problém, proč se stala tou velkovýrobnou a v čem by se to mělo změnit je v tom, že VŠE jakožto taková má relativně nízký odpad v průběhu studia. Náklady na studium jsou velmi rozdílné v průběhu studia, zatímco jsou relativně nízké v počátcích studia, kdy se používají metody masové výuky atd., jsou relativně vysoké v těch pozdějších stupních. Na VŠE je potřeba dosáhnout jakési pyramidální struktuy, kdy ty velice efektivní, z hlediska nákladovosti, nižší ročníky budou vydělávat na ty relativně drahé vyšší.
Nemyslíte si tedy, že je chyba rušit bakalářské studium?
Já si myslím, že na škole by mělo být zachováno a že by studenti měli mít možnost, nikoliv povinnost, získávat titul bakaláře. Já to považuji za významné, nikoliv protože by naši absolventi odcházeli z bakaláře do praxe nebo protože tento titul nemá v naší společnosti ještě žádnou váhu, ale já to považuji zejména za velice důležité s ohledem na možnosti studia našich studentů potažmo třeba bakalářských absolventů v zahraničí, kde získání stipendií na prestižních nebo na jakýchkoliv zahraničních univerzitách v magisterských programech je podmíněno dosažením titulu bakaláře. Z tohoto pohledu si myslím, že alespoň tato šance našich absolventů bude výrazným způsobem zredukována.
A znamená to tedy, že bude omezena nebo zrušena možnost studentů jiných škol dokončit si inženýrský titul na naší škole v případě, že by z jiných škol měli titul bakalářský?
Ne, v tomto ohledu si myslím, že toto omezení není v těch nových studijních předpisech, které jsou připravovány a schvalovány. Existují jasné paragrafy, které říkají, kam do toho stupně, do toho jednotného inženýrského plánu bude zařazen student jiné vysoké školy mající titul bakaláře. Standardní představa, která je zatím nastíněna v hrubých rysech, je, že bude provedena jakási klasifikace ekonomických fakult v České republice, v nichž některé fakulty, obory získají, řekněme, certifikát. To znamená, že jejich bakaláři budou mít přístup do určité úrovně, řekněme, poloviny toho dlouhého plánu, to znamená a nebudou muset studovat společný základ. Budou to zejména fakulty, které přijaly standardy v některých oblastech studia., vyučují podobnou strukturu, v podobném rozsahu apod. Studenti budou v zásadě moci navázat tam, kde standardní student dlouhého programu bude volit vedlejší specializaci atd., bude rozhodovat o hlavní specializaci apod. Zatímco těm ostatním z jiných škol, které nebudou splňovat společné předpoklady, bude předepisováno individuálně to, co z toho základu si budou muset dostudovat.
A nevytváříte dodatečné náklady na administrativu?
Tak, já nevím, jak tu situaci znáte, ale již v současnosti, podle dnešních studijních předpisů má děkan právo po přijetí studenta na inženýrský stupeň, pokud to není absolvent vysoké školy VŠE, předepsat rozdílové zkoušky (a v praxi je využíváme).
Takže když to vezmu z toho praktického hlediska, pokud bude student vyloučen po 1. semestru inženýrského studia, což v současnosti je nepravděpodobné, a zažádal by si o přijetí na VŠE v době, kdy už bude fungovat 5leté studium, nemělo by to v podstatě pro něj znamenat příliš velkou újmu.
Samozřejmě bude záležet na tom, jaký obor vystudoval. Pokud se bude hlásit na stejný obor, tak to pro něho nebude znamenat nějakou významnou ztrátu.
V již zmíněném článku jste uvedl, že kreditní systém poskytuje svobodu v oblasti odborné přípravy. Mě by zajímalo, jakou konkrétní svobodu máte na mysli, protože z vlastní zkušenosti vím, že se jedná pouze o omezenou svobodu v případě volby rozvrhu a předmětů spíše než odborné přípravy.
Samozřejmě já nebudu zasahovat do preferencí studentů. Jsou skutečně studenti, kteří výrazně preferují, já nevím, investice do svého lidského kapitálu, abychom tedy mluvili jako ekonomové, svoji přípravu na budoucí povolání atd. a je pro ně rozhodující to, na jaké předměty se dostanou. Jsou možná jiní, v jejichž preferencích stojí výše sestavení rozvrhu, který je soustředěn do dvou dnů nebo na sebe navazuje nebo splňuje nějaká další kriteria. A nebudu posuzovat, jaký je ten poměr. Já na druhou stranu musím, jaksi konstatovat, že ten systém tak, jak je u nás postaven, až na výjimky, je jaksi nejdemokratičtější v tom smyslu, že poskytuje jednu z nejširších škál možností výběru ze všech vysokých škol v ČR. Proti systému nekreditnímu, který na VŠE fungoval, kdy si student za své studium mohl vybrat, řekněme ze dvou tří předmětů z nabídky šesti sedmi jiných předmětů, je kreditní systém velmi otevřený. Kreditní systém otvírá možnost vedlejších specializací, což v mnoha ohledech otvírá možnost velké profilace atd. Uznávám, že ten systém není dokonalý, ale mám dojem, že v mnoha ohledech příčinou toho, že systém nefunguje a neposkytuje tu možnost profilace dostatečně velkou, je skutečnost, že studenti v převážné většině preferují ona jiná kriteria.
Já jsem tím omezením svobody měl spíš na mysli, že volba je omezená na určité skupiny oborově volitelných předmětů apod. Zajímavé předměty často nespadají ani do jedné této skupiny. Pokud student vyčerpá počet kreditů a najde předmět, který ho zajímá, nad rámec …
Ano, ale tam je třeba volit určitou přiměřenou míru. Je třeba si uvědomit, že to jsou dvě strany jedné mince, jak říkám, ten systém vytváří možnosti, pro ty, kteří chtějí, na druhou stranu umožňuje těm, kteří nechtějí, ten systém zneužívat. To, že míry volnosti je do jisté míry potlačena, je skutečně výsledkem toho, že v minulosti systém byl hromadně zneužíván (studium příbuzných nebo velmi podobných předmětů). Já uznávám, že průměrnému studentovi s ohledem na to, kolik poztrácí rezervních kreditů, s tím, že si musí vybírat podle obtížnosti, aby plnil kriteria kreditů v semestrech atd., nepřipadá míra volnosti příliš vysoká. Ale tvrdím, že pro elitní studenty, a můžu to dokumentovat na případech elitních studentů, je ta míra volnosti zcela naprosto neomezená. Studenti skutečně přicházejí a čas od času žádají o dodatečné kredity na vystudování dalších předmětů, to jsou sice všechno nestandardní nástroje, ale přesto užívané. Znám tady studenty, kteří požádali o dodatečné kredity, aby mohli studovat více než jednu vedlejší specializaci, a učinili tak úspěšně.
Ještě jednou bych se vrátil k Vašemu článku ve zpravodaji VŠE. Když jsem četl tento článek, zdálo se mi, že nejste zcela spokojen s vedením VŠE, popř. s uspořádáním jejího vnitřního aparátu, a chtěl jsem se zeptat, jestli jsou Vaše osobní ambice takové, abyste nějak výrazněji promluvil do vedení školy?
Já si myslím, že nějakým způsobem významně do vedení školy jako děkan jedné z fakult promlouvám. Tato škola je velice komplikovaný celek, který má samozřejmě různé cíle. Ten hlavní cíl, výchova kvalitních absolventů, je doprovázen celou řadou jiných cílů, mj. též třeba v oblasti našich zaměstnání atd. My jako vyučující sem skutečně nepřicházíme s tím jediným cílem, že bychom sem přicházeli za svým posláním učit studenty, máme své vědecké ambice apod. Já mám trošičku dojem, že v některých oblastech VŠE nejsou aplikovány všechny dostupné mechanismy, které by její chod mohly zefektivnit. Osobně si myslím, že např. vyučující jsou příliš zatěžováni celou řadou administrativních aktivit, že studentům jsou kladeny některé administrativní překážky, které jim pobyt na škole komplikují, narážím tím na různé typy front apod. Mám dojem, že škole velice nehospodárně zachází s kapacitami, kterými disponuje. Tyto problémy by se daly lepším řešením, lepší organizací výrazně zlepšit. Já netvrdím, že škola je špatná, já mám dojem, že existují cesty a způsoby, kterými by mohla být ještě lepší a považuji za důležité, významné, dokonce za svoji povinnost upozorňovat, že tyto cesty existují, že nebyly faktory vyčerpány. Myslím si, že existují organizační schémata, která by umožňovala dosáhnout lepšího systému. Umím si představit celou řadu zlepšení, ale škola podle mého názoru nemá v dnešní době organizační struktury, které by k těmto trvalým inovacím vedly. To je podle mého názoru způsobeno tím, co se doufám změní, tím, že na škole obecně neexistuje vrstva profesionálních manažerů. Oni tu jsou samozřejmě ekonomičtí manažeři, ale my potřebuje manažery toho našeho výrobního procesu, té výuky a možná i vědy. Bohužel dodnes ze zákona všichni akademičtí funkcionáři, kteří o tomto rozhodují měli omezená funkční období, např. proděkani měli max. dvě funkční období, což je pro výchovu špičkového manažera tohoto typu období nedostatečné. Navíc si nejsem zcela jistý, zda volený akademický funkcionář je vhodnou osobou, aby byl schopen tyto inovační procesy řídit už s ohledem na jeho věk. Mám dojem, že je to mrhání jeho odbornou kapacitou, protože je obvykle vybaven jiným schopnostmi než těmito řídícími, jsou samozřejmě výjimky. Umím si prostě představit celou řadu změn, které by mohly školu posunout k lepšímu vnitřnímu fungování.
Nahrávání ...
