I přes nedostatky se má Česko podle Forbesu dobře. Přímo nad poměry

14. 10. 2017 | | Názory, Studentský život DSC_0014

V budově Národního muzea se uskutečnila již třetí konference s názvem Česko: Jak jsme na tom?, pořádaná časopisem Forbes. Jejím cílem bylo posoudit, jak si stojíme v oblasti vzdělávání, kvalitě života a také konkurenceschopnosti. K jednotlivým tématům poskytla svá data ve spolupráci s Forbes Česko společnost Aspen Institute Central Europe. V následující reportáži jsme pro vás vybrali několik zajímavých myšlenek, které na letošní konferenci zazněly.

Vzdělávání

Po úvodním proslovu šéfredaktora časopisu Petra Šimůnka přišel na řadu panel o vzdělávání v tuzemsku. Garantem se stal Bohumil Kartous z informačního centra o vzdělávání EDUin. Podle něj chybí v českém vzdělávacím systému až 42 miliard korun ročně. Doporučil zvýšit investice do vzdělání – učitelům by se mohly zvýšit platy, což by je motivovalo k dalšímu rozvoji. Zbyněk Frolík z firmy Linet podotkl, že pokud se něco podaří změnit ve školství, na trhu práce se to promítne nejdříve za deset až patnáct let. „Změna systému bude znamenat, že ho řada lidí opustí, protože na něj nebude připravena“ doplnil. Jako problém státu uvedl i to, že nemá žádnou konkrétní představu o znalostech, které by studenti měli mít například za dvacet let.

Kvalita života

Ve druhém panelu konference týkající se kvality života, vystoupil jako první ředitel centra empirických výzkumů STEM Pavel Fišer. Na otázku, jestli jsou lidé v Česku spokojeni odpověděl, že pocit spokojenosti se životem je na vzestupu. „Lidé jsou subjektivně skutečně šťastni, ale navenek si rádi zanadávají. Jak se říká, kdo nenadává, není Čech“ komentoval dotaz. Malířka a zakladatelka projektu Cesta domů Martina Špinková uvedla, že sama potřebuje k životu i trochu temnot. „Pocit štěstí pak dokážu lépe rozlišit,“ vysvětlila.

Na konferenci se také mluvilo o nadačním fondu Šťastné Česko. Jeho misí je do roku 2025 zdvojnásobit štěstí v Česku, které se ověří pomocí růstu Českého indexu štěstí. Zakladatelé fondu našli inspiraci v Bhútánu, kde jsou lidé více připraveni přijmout věci tak, jak jsou. V tomto malém království je navíc měřeno i hrubé národní štěstí. To se snaží vyjádřit míru kvality lidského života a rozvoje společnosti specifičtěji, než pouze za pomoci hrubého domácího produktu.

Konkurenceschopnost

Během tohoto tématu znělo sálem, že jsme jednou z mála zemí EU s nejvyrovnanějším rozložením příjmů mezi populací. Ve skutečnosti se nám skutečně daří dobře, ale našim sousedům také. Česká ekonomika se západním státům příliš nepřibližuje a navíc ji dohánějí východoevropští konkurenti. Ekonom David Vávra z OGResearch k tomuto bodu poznamenal, že například Slovensko nás v některých parametrech již dohnalo.

Řeč přišla také na některé ekonomické nedostatky, se kterými se Česko dlouhodobě potýká. Patří mezi ně podkapitalizovanost naší ekonomiky, ale i vysoké zdanění mezd a nepružný trh práce. Problémem není dostatek poptávky, spíše neschopnost vyprodukovat kvalifikovanou pracovní sílou. Podle přítomných odborníků je potřeba více investovat do infrastruktury, která s pracovní sílou úzce souvisí.

Česko má podle odborníků dobrou a „tvrdou“ konkurenceschopnost. Například v oblasti vývozu výrazné reformy nejsou nutné. To se ale nedá říci o jiných „měkkých“ faktorech. Průpravu by potřebovala například státní správa.

Konferenci ale organizátoři ukončili pozitivně. „I když naše ekonomika má své neduhy, máme se dnes má nad poměry dobře,“ rozeznělo se sálem.

Foto: archiv iListu

Mohlo by tě zajímat: