I kdybyste tu žili třicet let, zůstanete cizincem

9. 4. 2009 | | Rozhovory

Borek Janeček, student VŠE, strávil jeden semestr na výměnném programu
na Hong Kong University of Science and Technology. Nyní se účastní
stipendijního pobytu na taiwanské univerzitě.

Většina lidí považuje Čínu za exotické místo ke studiu. Co
tě vedlo právě do této země?
Někdy v prváku VŠE jsem se začal zajímat o možnosti studia
v zahraničí přes VŠE. Na iListu jsem si přečetl článek studenta Pavla
Habarty o jeho semestrálním pobytu v Hong Kongu. Možnost studovat v tak
exotické zemi mě nadchla. Proto jsem se rozhodl, že i já pojedu na
výměnný pobyt právě sem. Výběrové řízení jsem úspěšně absolvoval
ve čtvrtém semestru a na podzim 2006 jsem opravdu vyrazil.

Čím tě první návštěva nejvíce inspirovala k návratu do
této oblasti?
Díky pobytu v Hong Kongu jsem měl možnost dozvědět se něco víc
o regionu Dálného východu. Tehdy jsem se také poprvé podíval na Taiwan,
byť jen na čtyři dny. Také jsem se naučil trochu čínsky. Celkový pobyt
ve mně zanechal úžasné dojmy. Ještě v jeho průběhu jsem začal
přemýšlet o možnostech, jak se do Asie podívat na delší dobu. Brzy po
návratu do Česka jsem si na stránkách OZS všiml nabídky stipendií na
Taiwan. Po několika peripetiích se mi podařilo získat stipendium a odjet do
Taipei na tamní National Chengchi University.

Jak bys srovnal život v Hong Kongu a na Taiwanu?
Rozdíly jsou ohromné. Když jsem poprvé přiletěl do Hong Kongu, měl jsem
dojem, že jsem se ocitl někde v jiném světě, všechno mi připadalo
zvláštní a exotické. Na podzim jsem ale byl v Hong Kongu znovu, po
několika měsících na Taiwanu, a zjistil, že Hong Kong je město západního
stylu. Měl jsem dojem, že všude vidím cizince a šokovalo mě, že na mě
mnoho lidí mluví anglicky. To se na Taiwanu nestane. Tady lidi automaticky
spustí čínsky i na cizince, který jim často nerozumí ani slovo. Taiwan je
prostě úplně jiná exotika.

Dnes se už čínsky domluvíš?
Když jsem v září přijel, byl jsem schopen nějaké jednoduché konverzace.
Na podzim jsem na univerzitě navštěvoval jeden kratší kurs čínštiny.
Teď po půl roce už se domluvím v každodenních situacích. Ještě nemám
specializovanou slovní zásobu. Moje učitelka čínštiny mi tvrdila, že
Češi mají výslovnost čínštiny většinou velmi dobrou. Zajímavé také
je, že jsem tady potkal relativně hodně místních studentů, kteří se
učí česky. Tím relativně hodně myslím asi pět. Je tady totiž otevřený
kurs češtiny, o který je údajně docela velký zájem.

Stačí ti finance, které v rámci stipendia na studium
dostáváš?
Se stipendiem se dá přežít docela dobře. Ten, kdo se dokáže přizpůsobit
místnímu stylu života, s těmi penězi vyžije celkem bez problémů.
Cenová hladina na Taiwanu je podobná té české. Dostáváme 30 tisíc
taiwanských dolarů (NTD) měsíčně. Z toho školné vyjde zhruba na
30 tisíc NTD na semestr. Co se týče jídla, obecně se jí velice často
v restauracích – tady se to totiž vyplatí. Běžné jídlo vyjde třeba
na 60 až 90 NTD. Potraviny v obchodě vyjdou asi jako u nás, tudíž se
ani moc nevyplatí vařit. Na kolejích se to například vůbec nesmí. Hodně
záleží i na ubytování. Školní koleje jsou velice levné, ale mají
nedostatečné kapacity. Kdo má rád noční život, musí se připravit, že
to bude velkou položkou jeho výdajů. Bary a kluby jsou až na výjimky
dost drahé.

Jak se Číňané dívají na studenty z Evropy, případně obecně
ze západu?
V Taipei je cizinců relativně hodně, místní jsou na ně zvyklí a moc si
jich nevšímají. Lidé často předpokládají, že jsem z USA. Česko ale
znají, nebo o něm alespoň slyšeli, zároveň se ale diví, že máme
češtinu jako svůj vlastní jazyk. Česká a slovenská komunita se v Taipei
prolíná, respektive existuje jedna československá. Často ale musíme
vysvětlovat, jak to vlastně s Českem a Slovenskem je a jakým spolu mluvíme
jazykem. Někdy nechápou, že Češi mluví česky, Slováci slovensky a
přitom si rozumíme.

Dokázal by sis představit, že bys v Číně zůstal na delší
čas nebo se tam definitivně odstěhoval?
Ono záleží, co je delší čas. Zatím jsem tady půl roku a studium bych
měl dokončit někdy v květnu nebo červnu 2010. Myslím, že po ukončení
studia se vrátím, jestli ne do Česka, tak alespoň do Evropy. Ne, že by se
mi tady nelíbilo, ale nic mě tady nedrží. Jel jsem na Taiwan kvůli
možnosti zkusit si život v tak exotické zemi, poznat region a naučit se
čínsky. Na to mi ty dva roky budou stačit. Pokud by se objevila nějaká
hodně zajímavá možnost tady pracovat, tak bych zvážil, jestli tu ještě
pár let zůstat. Žít tady dlouhodobě, nebo natrvalo nechci. Kultura a
celkově život je od té naší hodně odlišná, cizinec tady výrazně
vyniká už podle vzhledu a cizincem zkrátka zůstane, i když by tady byl
třicet let.

Mohlo by tě zajímat: