Hlavní zdroj českého růstu se vyčerpal. Co odradilo zahraniční investory?

16. 10. 2014 | | Nezařazené

Pokud mají politici zájem o to, aby česká ekonomika v dalších letech
rostla, budou se muset zaměřit hlavně na podporu vzdělání a inovací,
informuje deník Insider. Na to, že domácí trh potáhnou investice ze
zahraničí, by už naopak spoléhat neměli, zdůraznili ekonomové think-tanku
Glopolis ve studii „10 let členství České republiky v Evropské unii“,
kterou v úterý prezentovali na Vysoké škole ekonomické.

Kromě toho, že by vláda měla dávat na vědu či vzdělání více
peněz, je podle nich důležitá hlavně dlouhodobá koncepce. „Aktuální
politika je trochu ve stylu ode zdi ke zdi. Mění se rozhodnutí, kolik má
být vysokoškoláků nebo zda podporovat učňovské školství,“ shrnuje pro
Insider jeden z autorů studie Jiří Čáslavka.

Jak také autoři studie varují, v současné době hraje podpora vědy a
výzkumu v Česku spíše „druhé housle“. Například výdaje na vědu a
výzkum se v roce 2012 podílely na tuzemském HDP z 1,88 procenta, což je
méně než průměr EU (ten činil 2,06 procenta). Česko zaostává
i v počtu přihlášených patentů, kde je osmnácté v unii. V počtu
vědeckých publikací je 21. a v zaměstnanosti ve znalostních službách
až na 24. místě.

Vyšší vzdělanost společnosti je však důležitá hlavně proto, aby
Česko zvládlo v budoucnu přilákat zahraniční podnikatele a udrželo si ty
současné. „Pokud investoři budou stát o kvalifikaci, jakou nabízejí
zaměstnanci z ČR, půjdou spíše do Rumunska, kde je pracovní síla dnes
levnější. Potřebujeme proto ještě kvalifikovanější lidi,“ vysvětluje
Čáslavka.

Masivní příliv investic je pasé

S lákáním nových zahraničním investorů má přitom Česko podle
expertů z Glopolisu problém už nyní. Tento zdroj růstu, který donedávna
táhl domácí hospodářství, podle nich vysychá. A důvodem není jen
ekonomická krize, ale hlavně prostředí, které zájemce o vstup na český
trh odrazuje.

Podle indexu Doing Business, který měří kvalitu podnikatelského
prostředí, je Česko nejméně atraktivní zemí střední Evropy.
V žebříčku skončilo 75., pro srovnání Polsko obsadilo 45., Slovensko
49. a Maďarsko 54. místo. Zatímco v OECD trvá založení firmy
v průměru 11,1 dne, v Česku je to 19,5 dne. Tuzemská firma tráví
v průměru také 413 hodin vyřizováním daňových povinností, kdežto na
Slovensku je to pouze 207 hodin. V žebříčku, který řadí země podle
tohoto ukazatele, je Česko až 122. ve světě.

Nejvýraznějším příkladem nestabilního podnikatelského prostředí
jsou časté změny daňových sazeb. „Ty jsou někdy oznámeny s předstihem
počitatelným spíše v hodinách než týdnech, a to přesto, že takové
změny vyžadují náročnou a nákladnou adaptaci účetních systémů,“
zdůrazňují autoři.

Pokud hrozí nejistota, investor jde jinam

Investory nepřitahuje ani nestabilní politická situace. Například
průměrný mandát premiéra ČR trval v posledních deseti letech jen
71 týdnů, v případě ministrů financí či zahraničí to bylo
77 týdnů. „Ministr pro místní rozvoj, který zodpovídá za čerpání
fondů EU, vydržel ve vedení úřadu jen 55 týdnů,“ uvádí tým
Glopolisu.

„V prvních 520 týdnech po vstupu ČR do EU plných 114 týdnů, tedy
22 procent času, neexistovala v Česku vláda s alespoň teoretickou
většinou v Poslanecké sněmovně,“ dodávají odborníci.

Tyto nedostatky přitom vypluly na povrch právě v posledních pěti
letech. „Pokud zahraniční investor nevěří ve stabilitu a důvěryhodnost
úřadů, přesune raději výrobu někam, kde je riziko nákladů spojených se
špatně fungující státní správou nižší,“ shrnují autoři studie.

Před deseti lety stačil k růstu vstup do EU

Na přelomu tisíciletí podle nich proudily peníze do Česka jednak díky
pracovní síle, která byla vzhledem ke své kvalifikaci tehdy relativně
levná, dále díky výhodné geografické poloze v sousedství vyspělých a
dalších postkomunistických trhů. V neposlední řadě pomohly i různé
investiční pobídky, které velkým firmám nabízely daňové výhody nebo
například příspěvky na zaměstnance.

Zásadní roli sehrál i plán Česka vstoupit do Evropské unie –
důležitější než konkrétní datum byl přitom právě tento závazek. Ten
byl totiž tenkrát jasným signálem, že se chce Česko přizpůsobit
právním a hospodářským standardům unie. „Tehdy se jednalo o unikátní
příležitost, kdy se stačilo otevřít zahraničnímu trhu a směřovat ke
členství,“ doplňují autoři na otázku, co kdysi stačilo Česku
k růstu.

Text vyšel ve čtvrtečním vydání deníku Insider

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: