Fischerovu vládu loutek zastíní nový boj o moc
NezařazenéV náročné době padl Topolánkův kabinet. Konsenzus přišel až při
sestavení vlády absolventa VŠE Jana Fischera. Jeho nový tým se stává
vládou loutek, míní politologové.
Druhé vládě Mirka Topolánka byla po čtrnácti měsících a patnácti
dnech ve funkci dne 24. března vyslovena nedůvěra Poslaneckou sněmovnou.
Stalo se tak poprvé v historii samostatné České republiky. Opozičním
poslancům se s pomocí dvou „přeběhlíků“ z ODS a stejného počtu ze
Strany zelených podařilo svrhnout vládnoucí kabinet doslova
o jediný hlas.
Politická krize tak vygradovala ve chvíli, kdy Česká republika předsedá
Radě Evropské unie (EU), těsně před návštěvou nového amerického
prezidenta Baracka Obamy. Některá zahraniční média poté krizi na české
politické scéně prezentovala jako krizi vedení EU. „Samotný akt pádu
vlády by důvěrou investorů zřejmě neotřásl, nicméně neschopnost
socialistů a komunistů přijít s řešením může vyvolat podezření. Na
druhou stranu, nic by nebylo tolik vidět, kdyby se k nám zrovna neupíraly
zraky prakticky celého světa v souvislosti s předsednictvím EU a
s návštěvou amerického prezidenta,“ komentuje českou ostudu Miroslav
Ševčík z katedry hospodářské a sociální politiky a ředitel
Liberálního institutu.
Neschopnost domluvit se
„I když není nejlepší vizitkou o stavu naší politiky neschopnost
politických špiček dosáhnout konsensu, jak je to zvykem v západních
demokraciích, kde schopnost přijmout kompromis patří k nejvíce uznávaným
hodnotám, daleko větší problém pro postavení Česka v EU znamená
neratifikovaná Lisabonská smlouva,“ uvedla profesorka Vladimíra
Dvořáková z katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů. Nejen
ratifikace Lisabonské smlouvy musela být díky politické krizi odložena.
Nový „letní“ úřednický kabinet Jana Fischera, který složil slib do
rukou prezidenta Václava Klause devátého dubna, bude mít dle slov nového
premiéra za úkol dovést do konce předsednictví, zmenšit dopad krize na
občany ČR a zachovat dobrý stav administrativy státu. „Nedá se
očekávat, že by vláda přicházela s výraznější vlastní iniciativou a
novou koncepcí, na to bude mít i velmi málo času,“ dodává významná
politoložka.
Zmrazení ekonomických reforem
„Výraznější reformy můžeme případně očekávat až po volbách,“
vyjádřila se profesorka Dvořáková. Právě protikrizový balíček, který
předložila minulá vláda, je jedním z otazníků, se kterými si bude muset
premiér Fischer s novými ministry pohrát. „Zdůrazňuji, že úřednická
vláda není vládou úředníků, ale loutek. Kdo je bude vodit, nechť si
domyslí čtenáři sami. Spíše než protikrizová opatření by se měli
politici zaměřit na snížení daňové a byrokratické zátěže, zbavení se
pro podnikatele nesmyslných předpisů a zasazení se o odbourávání
protekcionistických opatření, ať už ze strany zemí EU a dalších,“
míní Ševčík. V současné době má ekonomická krize největší dopad na
české vývozce do zahraničí. V loňském roce, kdy byl kurz naší měny
příliš nízký, se někteří vývozci museli zajistit proti silné koruně.
„V současnosti všichni, kdo se proti ní zajistili, si musí připlatit za
propad. Někteří přišli o svá odbytiště úplně,“ dodává
Ševčík.
Projevy Ratha a Paroubka
Politická krize, která nabrala na obrátkách po krajských volbách na
podzim, společně s krizí ekonomickou přivádí některé voliče ke
stranám s větším důrazem na sociální jistoty. Silná pozice komunistů
v některých krajích vyvolala negativní ohlasy části populace, mimo jiné
i díky obavám z reakcí zahraničních investorů. „Pokud zahraniční
investoři poslouchají projevy některých rádoby sociálně smýšlejících
politiků, mohou si o politické stabilitě myslet své, nicméně větší
rozruch by vyvolalo až vládní souručenství komunistů a socialistů,“
dodává Ševčík.
Preferenční hlasy jako nesouhlas s politiky
„Pokud dají voliči najevo, že nechtějí v politice hulváty, kteří se
chovají arogantně, hrubě, mají ,vtipné’, ale bezobsažné bonmoty,
donutí to politiky chovat se jinak. Ráda bych se někdy dočkala toho, že
nějaká nevládní organizace v době volební kampaně přijde s heslem:
,Nevolte hulváty’ a bude vysvětlovat lidem, jak změnit například pořadí
na kandidátních listinách kroužkováním,“ za nímž vidí Dvořáková
právě možnost voličů dát najevo nespokojenost se současnými vrcholnými
politiky. „Nejhorší je mlčet, o politiku se nezajímat a nejít
k volbám,“ uzavírá debatu známá politoložka.
Nahrávání ...
