Financování vědy: Ministerstvo zamotalo vědcům hlavu
Zprávy ze školyReforma dotací na vědu letos připravila polovinu žadatelů o podporu. Proti novému rozdělování peněz se sice zvedla vlna odporu, ale o revizi soutěže ministerstvo školství neuvažuje. Věda a výzkum na veřejných vysokých školách jsou financovány z několika zdrojů. Část podpory poskytuje stát jako prostředky na specifický výzkum a výzkumné záměry.
Reforma dotací na vědu letos připravila polovinu žadatelů o podporu. Proti novému rozdělování peněz se sice zvedla vlna odporu, ale o revizi soutěže ministerstvo školství neuvažuje.
Věda a výzkum na veřejných vysokých školách jsou financovány z několika zdrojů. Část podpory poskytuje stát jako prostředky na specifický výzkum a výzkumné záměry. Koncem minulého roku však ministerstvo školství rozdělilo peníze na výzkumné záměry poprvé ve veřejné soutěži.
Narozdíl od praxe minulých let, kdy každá škola nějakou část z peněz na výzkum dostala, odešly teď některé školy nebo jejich fakulty s prázdnou. Soutěž měla podle plánů ministerstva zajistit, že prostředky dostanou jen kvalitní vědci. Jednotlivé záměry individuálně posuzovali tři oponenti, mezi nimiž byl zpravidla jeden zahraniční odborník. Následně je hodnotila mezirezortní komise, tedy i lidé z jiných oborů.
Projekty byly zařazeny do kategorií A až D, přičemž nejlepší projekty označené písmenem A získaly všechny požadované prostředky, skupina B devadesát procent a zbylé dvě skupiny nebyly financovány vůbec, protože na jejich podporu podle vyjádření na svém webu ministerstvo nemá. Z 270 záměrů tak dostala institucionální podporu zhruba polovina.
Nový způsob financování se vědcům nelíbí
Proti hodnocení a výsledkům soutěže se zvedla vlna nevole jak mezi neúspěšnými žadateli, tak i mezi některými, jejichž výzkumné záměry peníze dostaly. Protestovaly také všechny fakulty VŠE. Kritici hodnotí záporně zejména velmi strmé rozdělení prostředků. Některé týmy zůstaly úplně bez peněz, přitom rozdíly v kvalitě záměrů v kategoriích A až D podle kritků nejsou velké.
Úředníci prý podhodnotili dosavadní vědecké výsledky týmů a větší význam přisoudili formulaci výhledů do budoucna. Objevily se i připomínky k možné podjatosti oponentů, kteří mohli znát předkladatele, ačkoliv jsou sami pro veřejnost anonymní.
Mezi neprávem odmítnutými špičkovými vědci byli nejčastěji zmiňováni kybernetici z ČVUT, mikrobiologové z Přírodovědecké fakulty UK a tým děkana Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci profesora Pavla Pudila. Předseda Rady vlády pro vědu a výzkum Martin Jahn v článku Josefa Greše v Reflexu z 10. ledna možné chyby připouští. „Pokud jeden dva týmy s dlouhodobě vynikajícími výsledky, řadou patentů a publikací zůstaly proti všem očekáváním bez prostředků, bude se vládní rada jejich stížností zabývat. Prokáže-li se, že o státní peníze byly připraveny opravdu neprávem, budou jim přiznány,“ slibuje Jahn a zmiňuje se právě o prvních dvou týmech. Zároveň však dodává, že si nikdo nemá dělat plané naděje, protože přezkoumání budou přísná. „V žádném případě nepůjde o nějakou samoúčelnou revizi výsledků,“ upozorňuje Jahn.
Některé vědecké týmy se rozpadly
Další výtkou je, že týmy, kterým nebyly přiděleny peníze, se rozpadají a mladší vědci z nich odcházejí na lépe placená místa v praxi. Dokládají to slova docentky Evy Klvačové z katedry mezinárodního obchodu VŠE: „Naprosté většině členů našeho řešitelského týmu byl zrušen pracovní poměr – zachován byl pouze mně a sekretářce.“ Klvačová podotýká, že je to zcela paradoxní. „Moje pracoviště je sice nositelem mezinárodního projektu OSN a dalších čtyř domácích grantů, ale nemá prostředky na základní platy řešitelského týmu,“ říká Klvačová.
Náměstek ministryně školství pro vědu a vysoké školy doc. Petr Kolář ve svém článku v Respektu ze 17. ledna uvádí, že se ve více případech stalo, že školy jako celek uspěly, ovšem některé jejich týmy vůbec. Podle Koláře je pak na samotných školách, aby tyto pracovníky podržely z jiných zdrojů. Jako příklad uvádí prostředky na vzdělávací činnost nebo specifický výzkum, rozvojové programy ministerstva nebo granty. Ministryně školství Petra Buzková ve svém stanovisku k problému podtrhuje fakt, že výzkumné záměry představují pouze desetinu rozpočtu vysokých škol, a výsledky soutěže proto činnost vysokých škol ohrozit nemohou.
VŠE nedopadla nejhůř
Ministerstvo na výzkumné záměry letos rozdělovalo celkem 2,4 miliardy korun, tedy téměř o miliardu víc než loni. Nejlépe uspěla Vysoká škola chemicko-technologická – získala celkem 89 % z toho, o co žádala. Naopak žádnou institucionální podporu nezískala Janáčkova akademie múzických umění, Univerzita Hradec Králové a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
Vysoká škola ekonomická si se svými dvěma oceněnými záměry ze třinácti přišla na 16 %. Proti loňsku to ale znamená pokles jen o čtvrtinu – ze 27 na 20 milionů korun. Školy totiž letos chtěly mnohonásobně víc než v minulých letech, celkem žádaly o 4,8 miliardy korun.
Jedním z důvodů bylo zřejmě i to, že každý záměr měl podle propozic ministerstva zaměstnat vědecké pracovníky odpovídající 10 plným přepočteným pracovním úvazkům. Tak se například kvůli mzdám vyšplhaly očekávané náklady na výzkumný záměr profesora Jana Pelikána z katedry ekonometrie VŠE z 1,5 milionu v roce 2004 na 6,6 milionu.
Nejvíc v absolutním vyjádření, téměř 800 milionů korun, si v soutěži výzkumných záměrů zajistila Univerzita Karlova (UK). VŠE je se svými 20 miliony mezi ostatními školami až na 15. místě. Statistika Rady vysokých škol nicméně uvádí, že pokud se ale započítají všechny prostředky na vědu (tedy na základní, specifický výzkum, granty a výzkumné záměry), dostanou letos obě dvě školy v přepočtu na akademického pracovníka přibližně stejně.
Vyhlídky pro vědu nejsou růžové
Ministerstvo sice letos navýšilo prostředky na výzkumné záměry o miliardu, ale jak vyplývá z vyjádření Lubomíry Černé z tiskového odboru ministerstva, na příští rok výběrové řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků vypisovat nebude. „V dubnu 2006 se dozvíme, zda budou peníze na rok 2007,“ přibližuje Černá, jak to s penězi na vědu vypadá do budoucna. A stejně jako náměstek Petr Kolář tlumočí stanovisko ministersva, že o revidování letošních výsledků nepřichází v úvahu.
Nahrávání ...
