iList.cz » Financování studia: Na co si dát pozor?

Financování studia: Na co si dát pozor?

19. 10. 2015 | PR článek | Eine Reihe von gerollten Euro-Geldscheinen

Pokud chceš vyrazit za studiem do zahraničí a sepisuješ si tabulku všech pro a proti, jistě jsi už narazil na políčko financování. Zejména v západních zemích Evropy náklady na studium i život obecně vyskočí do takových výšin, že tě mohou nemile překvapit. Připrav se na všechny možnosti s předstihem a zvaž pečlivě, kolik tě celý zahraniční titul může stát. Zajímavé tipy najdeš na www.master-and-more.eu.

V některých evropských státech se školné neplatí; tam, kde ano, jsou částky rozdílné a informace o přesné výši dohledáš na stránkách konkretních univerzit a vybraných programů. Rozdíly jsou ale nejen v ceně školného. Hledej je i v tom, jak a za jakých podmínek budeš částku splácet. Pozor si dej také na registrační poplatky, které mohou někdy dosahovat stejné výše jako školné.

Evropa se obecně vyznačuje silnou podporou vysokých škol z veřejných rozpočtů, což známe ostatně i z České republiky. Školné, ať ve větší či menší míře, bylo zavedeno například ve Velké Británii (110 000 – 300 000 Kč/rok), Nizozemsku (40 000 – 60 000 Kč/rok), Itálii (4 000 – 100 000 Kč/rok) nebo třeba ve Španělsku (30 000 – 55 000 Kč/rok). Jak už jsme zmínili, v mnoha zemích školné platit nemusíš, například v Německu, Rakousku, Norsku nebo Finsku.

Německo, vedle severních států, je oproti tomu jednou z mála zemí, kde se téměř všude dá studovat zdarma a kde jsou školy financovány státem. Setkat se můžeš s poplatkem 500 EUR, který máme pro cizojazyčné studenty i my v Česku. Výhodou škol v Německu pro české uchazeče je vysoká kvalita výuky a velký výběr studijních oborů v německém či anglickém jazyce. Velký přehled studijních programů nejen v Německu najdeš na www.master-and-more.eu.

Zajímavá je situace v Austrálii. Austrálie je totiž první zemí, která úspěšně realizuje systém placení školného z budoucího platu po skončení studia každého studenta. Systém byl zaveden už v roce 1988 a od té doby je postupně zdokonalován. Student buď platí přímo s výrazným zvýhodněním (40 %), nebo jako absolvent po dosažení průměrného příjmu odvádí maximálně 10 % ze mzdy ve prospěch vystudované vysoké školy do doby vyrovnání finančního závazku. Systém je všeobecně považován za úspěšný a zavedly jej už i další země (Nový Zéland, částečně Anglie) a některé jeho zavedení připravují (Čína, Maďarsko).

V mnohem vyšších částkách se pak školné pohybuje v USA: na státních univerzitách zaplatíš v rozmezí 241 000 – 337 000 Kč za rok, na soukromých institucích je to až 337 000 – 723 000 Kč ročně.

Jak vše finančně zvládnout?

Velké Británie je jednou z nejoblíbenějších studijních destinací českých studentů, ale také jednou z dražších destinací. Každý student ze zemí EU, který sem kvůli titulu zamíří, má nárok na bezúročnou půjčku od britské vlády na pokrytí školného po dobu studia na první diplom. To znamená, že ti zaplatí prvního magistra (nebo bakaláře), ale žádné další studium. Půjčku pak začneš splácet až při adekvátním platu v práci, to je někde kolem 21 000 liber ročně (asi 800 000 Kč). Pokud takové částky nikdy nedosáhneš, země od tebe půjčku ve většině případů nazpět chtít nebude.

Ke studiu si také můžeš přibrat brigádu nebo částečný úvazek. Pro evropské studenty není pracovní doba omezená, což se může zdát jako výhoda. Jenže si to dobře rozmysli; záleží na tom, kolik hodin zvládneš při svém oboru a schopnostech pracovat, abys školu vůbec stíhal.

Další možností je zkusit zažádat si o stipendium, které by ti mělo pokrýt náklady na školné, v některých případech i náklady na život. Informace o stipendijních programech najdeš už přímo na jednotlivých stránkách univerzit a daných oborů. Zajímat by tě mohly i příspěvky poskytované nejrůznějšími nadacemi a fondy, třeba Nadací Zdeňka Bakaly nebo Hlávkovu nadací.

Výměnné programy jsou jistota

Výměnné programy jako např. Erasmus+, které nabízejí dnes už téměř všechny české univerzity, hradí studentům část nákladů na studium také formou stipendií. Studenti pak na zahraniční univerzitě nehradí klasické školné, na druhou stranu si ale také z půlročního studia nepřivezou žádný diplom a musí studovat stejný obor jako doma. Výše těchto stipendií se liší podle životní úrovně v cílové zemi, průměrně jde o částku mezi 10 000 až 14 000 Kč na měsíc. V drtivé většině případů je dobré naspořit si něco navíc. Průměrná výše měsíčních výdajů studenta v Evropě se podle mezinárodních statistik uvádí okolo 16 500 Kč.

Chceš se o možnostech zahraničního studia i jak ho financovat dozvědět víc? Přijď na veletrh magisterských programů MASTER AND MORE v pátek 30. října v Praze. Kromě prezentací na téma zahraničního studia a financování zjistíš spoustu informací o magisterských programech a přístupech na jednotlivých školách, jak skloubit studium a práci a také, jaké možnosti nabízejí největší čeští zaměstnavatelé absolventům.

Na veletrhu se pod jednou střechou sejdou zástupci univerzit, vysoký škol a business schools z České republiky, Německa, Skotska, Anglie, Rakouska, Itálie, Španělska a dalších zemí. Vybírat si tak můžeš z nabídky více než 1 500 magisterských studijních programů. Seznam vystavovatelů najdeš na www.master-and-more.cz.

Svou účast na veletrhu magisterských programů si můžeš v klidu naplánovat z domova. Díky online registraci získáš přístup k plánovači programu, kde si zajistíš termíny osobních konzultací s vystavovateli, nebo rezervuješ místo na prezentacích, které tě zajímají. Kromě toho získáš i volnou vstupenku na veletrh! Pro neregistrované návštěvníky bude vstupné na místě 50 Kč.