Erasmus v Tilburgu: co zvážit nad přihláškou na exchange – část 1

11. 10. 2016 | | Cestování, Studentský život tilburg

Málokdo si již v dnešní době jméno Erasmus spojuje s holandským filosofem a filologem, který žil v patnáctém století. Naopak se toto slovo čím dál tím častěji spojuje se slovními obraty jako nejlepší okamžiky života, přelomová zkušenost, nekonečná party, či naopak jedno velké zklamání a nenaplněná očekávání. Co tvoří onu pomyslnou propast, do které se boří ti, kteří se rozhodnou strávit jeden semestr vysokoškolských studií za hranicemi? Jak těžké je jejich rozhodování? A stojí to celé vůbec za to?

Život a studium v zahraničí mě lákali odjakživa. Můj zájem a touha byli neustále prohlubovány desítkami vyslechnutých příběhů a stovkami příspěvků na sociálních sítích přátel a známých, kteří se nebáli sbalit kufry a vykročit do neznáma. Přesto jsem nechala uplynout několik let, než se ve mně rozezněl varovný majáček upozorňující na blížící se konec univerzitního života, a tak i jednu z posledních možností na podání přihlášky. Bylo to teď nebo už nikdy. A já si raději zvolila to teď.

Více možností, více starostí

Proces výběrového řízení vypadá černý na bílém mnohem složitěji, než pak ve skutečnosti probíhá. Z mého pohledu vidím jako největší oříšek samotný výběr školy a země, ve které chcete strávit několik měsíců svého života. Do přihlášky lze vyplnit až osm škol. Na výběr jich ovšem máte přes dvě stě, a to z více než čtyřiceti zemí světa rozkládajících se na pěti kontinentech. Svět na dlani zhmotněný do podoby padesátistránkové růžové brožury. Přemíra možností a dveří, do kterých stačí jen lehce ťuknout špičkou boty, aby se rozevřely. Nic, na co by naše generace nebyla zvyklá. Ale to ještě neznamená, že by to mělo být snadné.

Stejně jako v mnoha jiných životních situacích, základem budoucího úspěchu a správné volby je, aby se křivky našeho očekávaní a představ protly s linií reality, jakkoli pateticky to může znít. Dle mého soudu je dobré mít alespoň základní představu a položit si sám sobě několik otázek. Chci sám sebe vystavit studijní výzvě? Neláká mě spíše cestovaní a užívaní si volného času? Je pro mě důležité být v pohodlné doletové vzdálenosti domů? Nebylo by pro mě lepší využít příležitosti a prozkoumat vzdálenější části světa? Které otázky jsou pro mě samotného vlastně důležité?

Co všechno vzít v úvahu

Pozornosti by nikterak neměla uniknout nepopulární otázka financování. Je nutné si uvědomit, že standardní stipendium vám v nejlepším případě uhradí polovinu měsíčních výdajů a že bude nutné si tu druhou vlastním přičiněním zajistit. A ona polovina bude v Lublani či Budapešti výrazně odlišná od té ve finských Helsinkách. Každý z nás jistě po návratu na svém bankovním kontu upřednostní černá čísla před těmi červenými.

Ačkoli jsou od takového postupu studenti zrazováni, není na škodu nalít si nad přihláškou čistého vína. Body, které lze získat ve výběrovém řízení, jsou z velké části postaveny na studijním průměru, další lze získat studiem předmětů v cizím jazyce, účastí v Buddy programu či doložením jazykového certifikátu. Je tak více než snadné si dopředu spočítat celkový počet bodů, se kterými vstupujete do výběrového řízení, a zhodnotit tak své reálné šance na úspěch. K tomu vám pomůžou každoročně zveřejňované bodové hranice pro přijetí na jednotlivé školy.

Cenné informace z již uskutečněných pobytů

V neposlední řadě, převážně abyste předešli budoucím problémům a komplikacím, je dobré se alespoň zběžně ujistit, zda předměty nabízené zahraniční školou budou akceptovány a uznány s ohledem na váš studijní obor.  Ve většině případů již onu pomyslnou cestičku prošlapal některý z navrátivších se studentů, takže není nic jednoduššího, než zabrousit do databáze zpráv z dříve uskutečněných pobytů, kde naleznete jak cenné informace, tak i možnou inspiraci pro výběr cílové destinace.

Tou mojí je jihoholandský Tilburg, ze kterého se prostřednictvím několika článků pokusím co nejvěrněji zachytit své zážitky a pocity a poskytnout tak ucelený obrázek o studiu v zahraničí. Ať už pro ty z vás, kteří o něm již uvažují, nebo naopak ještě ani uvažovat nezačali. Zároveň mohou být určeny i těm, kteří si již podobnou zkušeností prošli. Vítán je v podstatě kdokoli, kdo v jejich čtení nalezne zábavu a příjemně strávený čas.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: