Ekonomie štěstí aneb proč spokojení zaměstnanci vydělávají více

10. 2. 2018 | | Názory Ekonomie-nabozenstvi

Jsou bohatší lidé šťastnější? Existuje přímá úměra mezi ekonomickým růstem a štěstím? Podle známého Easterlingova paradoxu tohle tvrzení neplatí. Ten totiž ukázal, že lidé žijící v zemích s vyšším hrubým domácím produktem na obyvatele nejsou ve skutečnosti šťastnější než obyvatelé chudších zemí.

Řekněme si na rovinu – koho z vás by nenaplňovala představa nadstandardně placeného zaměstnání a možnost dovolit si bez výčitek utrácet za to, co nám dělá radost? Přiznávám, že já samotná se pokaždé chvěji nedočkavostí, až na mém účtu přistane další výplata.

Někoho více potěší hmotná věc jako třeba nová elektronika, jiní z nás raději investují do vzdělávání a seberozvoje například v podobě jazykových kurzů v zahraničí, dalším přináší větší potěšení cestování. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, k realizaci vašich plánů se bez peněz zkrátka neobejdete. Najdou se samozřejmě i dobrodruzi, kteří vyrazí na cesty s pár bankovkami, několika věcmi v batůžku na zádech a s vidinou přenocování u místních obyvatel nebo v lesích spoléhají na to, co jim přinese osud. Většina z nás dá ale přednost jistotě a na cesty si raději něco našetří. A jsme u toho. Čím více peněz, tím víc cestovat si můžu dovolit.

Co kdybychom se ale nad tímto tvrzením zkusili zamyslet obráceně?

Podle ekonomie štěstí, která vychází z kombinací metod ekonomie a pozitivní psychologie a odráží se od Easterlingova pardoxu, jsou spokojení lidé schopni vydělávat víc než ti, kteří do práce chodí s jedinou vidinou – vysokým výdělkem. Pokud vás vaše práce k smrti nebaví, i přes vysoký plat vás časem přepadnou úzkosti a demotivace. Bohužel znám pár lidí, na kterých je přímo vidět, že je jejich práce nebaví, vracejí se domů vzteklí a odpočítávají dny do víkendu.

Manažer štěstí je personalista i psycholog

I atmosféra v týmu, ve kterém pracujete, hraje velkou roli. Kdysi jsem pracovala v kolektivu, kde vládla závist a pomluvy. Práci mi to natolik znechutilo, že jsem pokaždé přicházela už předem negativně naladěná a v křeči. Ve firmách se proto začíná dokonce objevovat profese manažera štěstí. Ten by měl zastávat roli personalisty a psychologa v jedné osobě. Zabývá se například řešením problémů v týmech, snaží se ve firmě udržet pozitivní atmosféru nebo dokonce pomoci zaměstnancům řešit pocit vyhoření. Dobré vztahy na pracovišti dokáží hodně ovlivnit pracovní motivaci.

Od mala mi bylo do hlavy vtloukáno, že pokud chci být v životě úspěšná, měla bych se věnovat povolání, které bude ohodnoceno vysokou mzdou. Během studia na Vysoké škole ekonomické, kde jsem si zvolila obor mezinárodní obchod, jsem si uvědomila, že ze mě zřejmě nebude mezinárodní obchodník, ale raději bych se časem věnovala ekonomické žurnalistice nebo změnila obor na cestovní ruch, ať už bude tato práce placena jakkoliv. „Peníze nevytvářejí úspěch. Peníze jsou jednoduše znakem úspěchu,“ tvrdí americký podnikatel a spisovatel, Robert Kiyosaki, kterému se také přezdívá „učitel bohatých“. Zkrátka pokud se věnujeme něčemu, co nás opravdu baví a naplňuje, neustále se tím rozvíjíme, přicházíme s novými nápady a máme pocit, že odvádíme smysluplnou práci. Možná to zní jako klišé, ale úspěšní lidé, kteří jsou doopravdy šťastní, mi dají určitě zapravdu. Jakmile je člověk v práci spokojený, postupně se dostavuje i úspěch. A není tahle cesta lepší?

Mohlo by tě zajímat: