Ekonomce chybí společný duch, říkají kandidáti na krále a královnu Majálesu
Rozhovory, Studentský životVysoká škola ekonomická (VŠE) zná své kandidáty, kteří ji budou reprezentovat na studentském festivalu Majáles. Králem porotci zvolili Lukáše Hulínského z pátého ročníku Fakulty financí a účetnictví a královnou Vendulu Chmelíčkovou z druhého ročníku Fakulty podnikohospodářské. O majálesové tituly se utkají s kandidáty z Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity 28. dubna v Letňanech. V rozhovoru prozradili, jak atmosféru kolem Majálesu vnímají a co pro ně jejich kandidatura znamená.
Proč jste se rozhodli kandidovat?
Lukáš: Mě v podstatě přemluvili ostatní. Ať už kamarádi, nebo i lidé, kteří se kolem Majálesu pohybují, čímž myslím koordinátory za VŠE. Zároveň jsem do toho chtěl jít tak trochu i sám. Na druhou stranu, přemýšlel jsem i nad tím, že by se mohli najít i lepší kandidáti, než já. Studuji už v pátém ročníku obor Finance, k tomu pracuji a angažuji se v různých akademických samosprávách. Možná by se našli i tací, kteří by do Majálesu mohli investovat víc času a energie.
Vendula: Už nějakou dobu předem jsem hledala, kdo se asi za VŠE přihlásí. Navíc jsem členkou spolku Studenti pro VŠE, takže jsem o tom věděla už dlouho. Nakonec mě ale do soutěže přihlásila sestra.
Kolik času přípravy a pak i Majáles samotný vyžadují?
Lukáš: Majálesu předchází několik akcí, které musíme absolvovat. A pak jsou tu další, u nichž se alespoň očekává, že se na nich objevíme také. V průběhu posledních dvou měsíců před Majálesem jde zhruba o deset večerů. K tomu musíme natočit společné video, nafotit fotky a další aktivity.
Kde vás například mohou studenti ekonomky potkat?
Vendula: Čeká nás stavba májky, královský bowling a také debata. Na těchto akcích by měli být přítomní všichni kandidáti na krále a královnu Majálesu. Například na debatě se minulý rok diskutovalo o tématech, jako jsou známé osobnosti na škole, kde kandidáti studují, tamní studentský život a další. Důležitá je při debatě i práce s publikem. Májka se bude stavět ve čtvrtek 29. března, kdy má celá ekonomka děkanské volno. Bylo by dobré, kdyby se i tam objevili nějací studenti z naší školy, kteří by nás podpořili.
Ekonomce chybí společný duch
Očekáváte během majálesového měsíce velkou podporu od studentů VŠE?
Lukáš: Za sebe musím říct, že mi vadí „individuální“ atmosféra, která na škole vládne. Není tu pro studenty moc společných pojítek, kdy by se mohli pro něco nadchnout jako celek. Nad tím v poslední době hodně přemýšlím. Rád bych to i v rámci celého majálesového měsíce zkusil nějak změnit. Nepopírám, že bych si přál zvítězit, ale spíš je pro mě v současné době důležité pokusit se nastavit nějaké nové možnosti pro to, aby se VŠE více angažovala společně. To je podle mě něco, co tu opravdu chybí. A je to škoda, protože máme skvělé studenty i dobré zázemí. Na druhou stranu je zde hodně spolků. Studenti se tak mohou angažovat, ale připadá mi, že si každý spolek žije tak trochu svým vlastním životem. Například na České zemědělské univerzitě (ČZU) tolik spolků není, ale o to víc jsou tam protěžované tyto „celouniverzitní“ aktivity. Proto mají obecně jejich studenti na podobných akcích velkou vzájemnou podporu.
Máte již vybranou svoji majálesovou družinu, která vás bude na akcích doprovázet?
Vendula: Ano, máme s Lukášem jednu společnou družinu, asi desetičlennou. Já si do ní záměrně vybírala lidi z různých skupin. Navzájem se ani neznají, ale většinou jde o studenty, kteří jezdí na seznamováky. Tudíž doufám, že se i díky nim o Majálesu dozví co nejširší skupina lidí a budeme mít tak vyšší podporu.
Lukáš: Družina jako taková nemá sama o sobě definovaný počet, účastnit se toho může prakticky kdokoliv. Osobně se znám s některými studenty, kteří působí ve vedoucích funkcích různých studentských spolků. Na ně bych chtěl trochu apelovat, protože jsou to silná jádra lidí. Kromě toho jsem byl také několikrát jako organizátor seznamováku na Slapech. To by také mohlo přilákat další zájemce o Majáles. Proto doufám, že se mi v tomhle ohledu zúročí úsilí z minulých let, kdy jsem se angažoval. Nejde mi o to vyhrát jako král sám za sebe, ale znamenalo by to pro mě, že zvítězila především VŠE.
Letos vznikl i Lesamáj
Co jste si připravili do svého královského programu? Daly by se některé body zrealizovat?
Lukáš: Majálesový program nemá vesměs moc velkou váhu, jde spíš o srandu. Uvedl jsem do něj, že bych rád rozšířil naší výuku o předmět „Ekonomie studentského života“, aby studentům zbylo večer na pivo. Jediné, co by se z programu možná dalo zrealizovat, by byly usměvavé masky pro všechny studijní referentky. Alespoň by se pak na studenty tolik nemračily. Určité inovace v hlavě mám, ale chci zároveň kandidovat do senátu VŠE, proto si je schovávám spíše tam. U Majálesu jde spíš o to, aby se studenti na program podívali, pobavili se a třeba to u nich vzbudilo další zájem o celou akci.
Jak bude probíhat samotný festivalový den?
Vendula: Ráno se na Karlově náměstí zdobí alegorický vůz. I tady je důležité, aby přišlo dost lidí. Pak se dojede do Letňan, kde má každá ze škol své představení, včetně té nejužší družiny. A poté už je vyhlášení krále a královny Majálesu.
Letos se dvě univerzity z původních pěti rozhodly akci opustit. Zorganizovaly si svůj vlastní festival Lesamáj. Jak na vás jejich odtržení působí?
Vendula: Letos došlo k odtržení Českého vysokého učení technického (ČVUT) a Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). Pravděpodobně se jim nelíbila majálesová organizace a tak se rozhodli, že se pro letošek neúčastní. Na jednu stranu to chápu. Úplně si nemyslím, že by měli něco proti ostatním školám.
Lukáš: Já znám k celé záležitosti jen zběžný kontext. Univerzity v dejvickém kampusu měly nejspíš pocit, že by sami zvládli organizaci lépe. Na tom asi není nic špatného. Nicméně, osobně si myslím, že pro další roky to není správné. Kdyby něco podobného plánovala udělat VŠE, byl bych asi proti tomu. Součástí myšlenky Majálesu, ačkoliv se pořád jedná o komerční akci, je právě univerzitní soudržnost a přátelské soupeření.
Foto: oficiální fotografie kandidátů na Krále a Královnu Majálesu; archiv iListu
Mohlo by tě zajímat:
- Kateřina Legnerová: Pracovat při studiu ano, ale ne za každou cenu
- Vyhrajte nad fast-fashion! 5 tipů na sekáče v Praze
- Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená