Vážení a milí čtenáři!
NázoryVenku se rýsují těžké mraky, z kterých vypadá, že bude brzy sněžit, mrzne a já v pátek k večeru opouštím ztichlý areál VŠE na Žižkově a vzpomínám, jak to tam vypadalo ze začátku roku. Nyní se tam lépe dýchá.
Venku se rýsují těžké mraky, z kterých vypadá, že bude brzy sněžit, mrzne a já v pátek k večeru opouštím ztichlý areál VŠE na Žižkově a vzpomínám, jak to tam vypadalo ze začátku roku. Nyní se tam lépe dýchá.
Chodby jsou prázdnější, do menzy se netlačí tolik lidí, na schody se nestojí fronta a i o přestávce se dá bez hokejové výstroje dostat z místa A na místo B. Celkem normální změna, která se děje každý semestr. Jenže také je nás tady každý semestr stále víc, takže po odeznění náporu prvních týdnů to je to studium i tak více stísněné. Navíc si myslím, že ve vypsaných kurzech by se ještě daly najít volná místa – tím myslím opravdu volná, ne že zrovna někdo zatáhl přednášku – takže to i reálně může být horší, i když by to tak prý být nemělo. Jak to tedy bude pokračovat?
Existuje jistá pravděpodobnost, že v rámci reformy vysokého školství se VŠE stane tou školou, která nebude mít za úkol provozovat vědu, ale pouze učit studenty. Potom teprve možná budeme muset zavést lístečkový systém na to, kdo kdy může jít po tom malém schodišti ve Staré budově. Na některé otázky se pokusíme odpovědět v našem tématu měsíce, které se ekonomkou z tohoto pohledu zabývá.
V minulém editorialu jsem také psal o zajímavých mailech. Snažili jsme se získat o věcech s nimi souvisejícími co nejvíce informací, ale není to snadné. Alespoň v mém případě to nebyl zrovna příjemná práce. Měl jsem tu smůlu, že jsem se potřeboval informace od Odboru správy majetku (OSM), který sice odpoví rád na všechny otázky, bohužel stručně a o tolik dní později, že se člověk až občas diví, proč mu to vlastně někdo z OSM píše.
Přeji pevné nervy do zkouškového a co nejvíce vánoční pohody.