Dvacet nových skříněk, měsíce příprav
Názory, Zprávy ze školyPřípadu odkládání zavazadel na Žižkově se věnuji už do jara letošního roku. Od zákazu nechávat si batohy v šatnách, který se ze dne na den objevil, aniž by byl oficiálně vyhlášen, až do současné doby. Trošku mě zaráží postoj Odboru správy majetku (OSM), se kterým jsem poslední měsíc docela problematicky komunikovala. Prý toho mají v současné době příliš.
Případu odkládání zavazadel na Žižkově se věnuji už do jara letošního roku. Od zákazu nechávat si batohy v šatnách, který se ze dne na den objevil, aniž by byl oficiálně vyhlášen, až do současné doby. Trošku mě zaráží postoj Odboru správy majetku (OSM), se kterým jsem poslední měsíc docela problematicky komunikovala. Prý toho mají v současné době příliš.
To na jaře byla domluva paradoxně snazší, přestože bych spíše předpokládala opak. Psala jsem totiž článek, na jehož základě se nejevili zrovna v dobrém světle. Teď jsem tedy očekávala, že OSM bude logicky sdílnější. Nabízela se jim skvělá možnost, jak celému světu nebo aspoň celé VŠE dát na vědomí, jaký vstřícný krok ke studentům udělali. Jenže opak byl pravdou. Odpovědi na svoje otázky jsem získávala na několikeré požádání, a tak jsem začala přemýšlet, v čem by mohl být zakopaný pes. Buď je tomu tak, že OSM to má zkrátka nějak opačně, nebo je doopravdy vytížen přidáním dvaceti skříněk natolik, že ani na pětiminutový telefonický rozhovor není čas. V tom případě se ani nedivím, že více kapacit přidávat nechtějí.
Zajímavou otázkou také zůstává, proč tak najednou změnil OSM názor. Ještě v květnu tohoto roku byl totiž pevně rozhodnut, že škola další kapacity nepotřebuje. Odpověď na ni se mi však nepodařilo najít.
Jedno je ale jisté, Akademický senát v tomto případě studentům příliš nepomohl. Ten se totiž touto otázkou na svých schůzích vůbec nezabýval. Medií se OSM taky nebojí a mě, ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá nikdo, kdo mohl v této kauze sehrát roli anděla, který se postavil na stranu studentů a docílil takové pozitivní změny. Možná bude lepší příliš se nepídit po jeho identitě, třeba si přeje zůstat v ústraní a my bychom ho zbytečně vyplašili. Přesto… děkujeme ti, anděle, i tobě, OSM.