Manželský duel: Teorie mezinárodního přebalování

12. 5. 2004 | | Rozhovory, Zprávy ze školy

Drulákovi se poznali se během studií na VŠE. Jako doktorandi se sblížili a v současné době jsou již šest let manželé. Není tomu příliš dlouho, co přivítali do rodiny druhý přírůstek. Mají čtyřletého syna Matouše a dvouletou holčičku Veroniku, se kterou je Radka Druláková na mateřské dovolené. Z toho důvodu jsme rozhovor s ní byli nuceni udělat po telefonu, zatímco jeho jsme vyzpovídali v kanceláři. I když přiznal, že volal manželce, otázky statečně neprozradila.

Jméno Drulák či Druláková znají především studenti mezinárodních vztahů ze svých oborových předmětů. Zvláště Petra Druláka, se kterým se mnozí z nich potkávají mnohem déle, než by si přáli.

Drulákovi se poznali se během studií na VŠE. Jako doktorandi se sblížili a v současné době jsou již šest let manželé. Není tomu příliš dlouho, co přivítali do rodiny druhý přírůstek. Mají čtyřletého syna Matouše a dvouletou holčičku Veroniku, se kterou je Radka Druláková na mateřské dovolené. Z toho důvodu jsme rozhovor s ní byli nuceni udělat po telefonu, zatímco jeho jsme vyzpovídali v kanceláři. I když přiznal, že volal manželce, otázky statečně neprozradila.

Kdy jste naposledy dostala od manžela kytku? / Kdy jste naposledy koupil manželce kytku?

ONA: To se musím hodně zamyslet. No myslím, že tak před rokem na příležitost si ale nevzpomenu.

ON: To si teda nevzpomenu. Ani na narozeniny ode mě nedostala kytku. Myslím, že to bylo někdy loni, ale na příležitost si už nepamatuji.

Kdo je u vás hlava rodiny?

ONA: Zásadní rozhodnutí vykonává většinou manžel. Já dělám spíš drobnější rozhodnutí a jsem takovým krkem, vykonávám úkoly.

ON: To se dá těžko říct. Manželka v domácnosti tráví mnohem víc času, ale důležitá rozhodnutí děláme společně.

Jak jsou u vás rozděleny domácí práce?

ONA: Většina je toho na mně. Manžel občas vyluxuje a utírá nádobí.

ON: Většina domácích prací visí na manželce, ale občas se jí snažím o víkendech pomoci. Dojdu třeba na nákup, občas vyluxuji.

Máte rozdělenou péči o děti, přebaluje někdy manžel?

ONA: Manžel bere děti na vycházky. Jinak přebalit umí, od trošku pozdějšího věku děti i koupe.

ON: O víkendech se snažím trávit hodně času s dětmi. Syna osprchuji a pak mu říkám nějakou pohádku, než jde spát. Přes týden času moc není. V přebalovaní nevidím problém.

Jaké bylo první slovo vašich dětí?

ONA: Matoušovo první slovo bylo, myslím, kupodivu táta. U Veroniky nevím, to už jsme příliš nesledovali.

ON: Co bylo prvním slovem se neodvážím říct ani u jednoho z nich. Víte, to byla taková fáze, kdy se člověk může jenom dohadovat, co to je.

Jaké je vaše oblíbené jídlo?

ONA: Všechny omáčky. Ráda si dám kuře, dávám si ho v restauracích, kdykoliv a na jakýkoliv způsob.

ON: Já jich mám víc oblíbených. Třeba svíčkovou, biftek nebo bramboráky.

A vašeho partnera?

ONA: Maso s čímkoliv.

ON: Má ráda steak s hranolkami. To máme oba dva dost rádi. Máme docela podobné chutě. Nemá moc ráda ryby, saláty.

Kolik má Váš manžel obleků? / Kolik máte obleků?

ONA: No myslím asi tři.

ON: Já v podstatě obleky nemám, mám vždycky kalhoty a sako. Mám dvě nebo tři saka a dvoje nebo troje kalhoty.

Kolik máte společenských šatů? / Kolik má Vaše manželka společenských šatů?

ONA: Takové ty klasické večerní mám dvoje.

ON: Jedny má, ale víc určitě ne.

Jak dlouho jste na VŠE? Jste spokojení? Pracovali jste někde jinde?

ONA: Do školy jsem nastoupila v roce 1998, ještě jako doktorand. Na škole jsem spokojená, po mateřské se těším, že se vrátím do práce mezi lidi. Asi jako každá matka.

ON: V roce 1994 jsem nastoupil do inženýrského studia, od 1996 jsem nastoupil jako interní doktorand a asistent. VŠE mám jako svoje vedlejší zaměstnání, jsem na hlavní úvazek v Ústavu mezinárodních vztahů. Ta kombinace mi vyhovuje. Tam to je spíš badatelské pracoviště, kde se dělá častý výzkum. Pedagogická činnost pro mě ale dost znamená. Chodím sem rád a rád učím.

Váš manžel je prý pro studenty trochu postrachem. Jakou má myslíte „úmrtnost“ u zkoušek? / Prý je u vás náročné udělat zkoušku. Jakou máte „úmrtnost“ u zkoušek?

ONA: Manželova pověst se mi donesla. Úmrtnost mívá myslím 20–25 %. Vím to podle podkladů, které dostáváme po semestru. Spousta studentů ale vzdává jeho kurzy už kvůli jeho pověsti.

ON: Řekl bych, že to není víc než 20 %, jsou tam ale započítaní i lidé, kteří ani nepřišli na zkoušku. Liší se to semestr od semestru. Je pravda, že jsem asi náročný. Chápu, že někdy je to těžké, když má někdo 24 nebo víc kreditů, tak mu tři neděle na zkoušky nestačí. Snažím se bránit povrchnímu přístupu, motivovat studenty, aby se už od začátku semestru na to trochu dívali. Nechají-li přípravu jen na zkouškové, neuspějí. Ten předmět je navíc těžký. Je potřeba to trochu vstřebat, umět aplikovat teoretické modely.

Jste pro vstup ČR do EU?

ONA: Ano, jsem. V krátkodobém horizontu budou sice vidět spíše negativa jako zvýšené náklady (změny DPH), různá nařízení EU a tak dále. Časem ale převáží pozitiva, například možnost studia v zahraničí pro mladé, cestování, možnost usídlit se jinde (i když to asi moc lidí nevyužije), zapojení se do ekonomických vazeb.

ON: Jednoznačně. Já to beru jako završení naší transformace, jako něco, co nám může pomoci v modernizaci země. Ono jsou to vlastně takové fráze, ale pro mě to má reálný význam. Je to společenstvo států, kam bychom měli patřit. Účast v tomto společenstvu nám pomůže řešit některé závažné společenské problémy jako třeba korupci, nekompetentnost.

Prý jste strávili minulý semestr ve Florencii. Za jakým účelem jste tam byli, líbilo se vám tam?

ONA: Je to pravda. Manžel tam byl na univerzitě, dělal na vědeckém projektu. Já jsem dělala s rodinou doprovod, učila jsem se tam italsky, vědecky jsem nebádala.

ON: Měl jsem tam půlroční stipendium, říká se tomu Jean Monet Fellowship na Evropském univerzitním institutu. Plně jsem se věnoval svému výzkumnému projektu. Zkoumal jsem diskuze o budoucnosti EU. Bylo to výborné jak z hlediska profesionálního, tak z hlediska rodinného. Myslím, že jsem měl dost času na práci i na rodinu. Což tady v Praze nemám.

Kolika jazyky mluvíte?

ONA: Mluvím anglicky a rusky. Německy a italsky rozumím, tedy spíše pasivní znalost.

ON: Aktivně umím anglicky a německy. Číst můžu ve francouzštině, nizozemštině, trochu v ruštině a italštině.

Mohlo by tě zajímat: