Divadelníci začali Pohádkovým večírkem
Studentský životStudentský divadelní spolek S bojkou v zádech zahájil novou sezonu
reprízou autorské hry Pohádkový večírek. Rooseveltova kolej viděla
představení, které rozesmálo a udělalo všední večer zas o něco
příjemnějším.
Autorská hra jednoho z členů divadelního souboru S bojkou v zádech,
Václava Formánka, měla premiéru na Dni s VŠE v listopadu loňského roku.
Od té doby se dočkala řady repríz, z nichž tu zatím poslední měli
diváci možnost sledovat ve čtvrtek 27. října v sále Klubu Rooseveltovy
koleje VŠE v Praze – Holešovicích. Divadelníci tak zahájili novou
sezonu, ve které se chystají nastudovat několik nových kusů.
Ačkoli mnoho studentů odjelo na prodloužený víkend domů, hlediště
bylo v předvečer výročí vzniku samostatného Československa poměrně
slušně zaplněno. Pohádkový večírek, jak se hra jmenuje, sklidil
u přítomných diváků úspěch a herci byli při děkovačce několikrát
vytleskáni k opakovanému úklonu.
Děj se odehrává na firemním večírku společnosti Pohádkový svět, s.
r. o., na kterém dojde k několika událostem, jež významně ovlivní
budoucnost společnosti. V roli záhadného Araba Mohameda Al Schirazy,
zájemce o koupi společnosti, který ale neříká tak úplně všechno, si
odbyl premiéru David Gerneš.
Komedie Pohádkový večírek je dějově jednoduchá, místy snadno
předvídatelná a její pointa je víceméně hrozná ptákovina. Přesto jsem
odcházel spokojen. Hra je poměrně povedenou parodií na současnou realitu
firemního prostředí, kde intriky, hamižnost a touha po kariérním postupu
snadno vítězí nad morálkou i osobní hrdostí zaměstnanců. Komika
vyplývá především z dovedení ad absurdum typových charakterů, které
kolem sebe v životě potkáváme.
Nelze říci, že by hra byla podřízena jen pobavení publika, přesto se
místy projevovala určitá fraškovitost některých gagů a humorná stránka
nad tou poučnou jednoznačně převládala. To však bylo v kontextu hry jako
celku vlastně očekáváno a oceněno upřímným smíchem přítomných.
Představení zaujalo velice dobrou volbou charakterů pro dané role, takže
výsledný efekt nepůsobil uměle a přehnaně, ale naopak jako typický projev
jednotlivých herců. Drobné chyby v textu a občasný náznak nervozity lze
snadno odpustit, jednak proto, že jejich vliv na celkový dojem byl
minimální, a pak také proto, že „jsou to ochotníci, ne národní,
pitomče“.
Pohádkový večírek jistě potěší všechny, kteří nehledají
v divadle za každou cenu velkou hloubku, a kteří chtějí prožít
uvolněný a zábavný příjemný večer.
Nahrávání ...
