Diskuze studentů s rektorem VŠE

10. 11. 2009 | | Rozhovory

Rektor VŠE Richard Hindls zodpovídal online dotazy studentů.

Jak chcete zlepšit transparentnost v hospodaření
školy?
Už v roce 2006 jsme podstatným způsobem změnili formu prezentace rozpočtu
a v tom pokračujeme dosud. Snažíme se už při přípravě rozpočtu
záměry školy nastolovat v dostatečném předstihu, vč. jednání
v Akadem. senátu VŠE. Zároveň využíváme práce Poradní skupiny rektora
pro finance, která systematicky analyzuje činnost jednotlivých útvarů
školy. V současné je dokončen i audit Výpočet. centra, který bude
předmětem jednání vedení 18.11.

Hodláte zavést podobný či jiný odměňovací/mo­tivační
systém pro oblast výzkumu jako zavedl rektor ČVUT?
Už jen tím, že byla přijata novela zákona č. 130 / 2002 Sb.
o financování vědy a výzkumu, se poměrně podstatně změní prostředí
i na VŠE. Již jsme vydali příkaz k novelizované podobě Interní
grantové agentury, v současné době se rozeběhly organizační práce na
fakultách. S čím bych rád motivoval akademickou obec VŠE k podpoře
vědy, je to, že od roku 2010 budu přispívat podavatelům grantů,
projetků, …na jejich režii paušální částkou, protože vím, že
podání grantů je často náročné a zabere hodně času. Chtěl bych
alespoň částečně toto úsilí ocenit, i když pak třeba grant nebude
úspěšný.

Proč na VŠE není možné mít na zkoušku více pokusů jako na
každé jiné normální vysoké škole? Přitom nezáleží na tom, zda
používají kreditní systém či nikoliv. Více pokusů (a to nemyslím 4+) je
například na ČVUT, ČZU nebo MU.
V polovině roku 2007 jsme přijali nový Studijní a zkušební řád, který
upravuje stávajícím způsobem podmínky studia. Jeho koncept je poněkud
odlišný od jiných škol a např. zakládá jiný režim opravných pokusů.
Takový koncept jsme zvolili a je samozřejmě možné vést debatu o tom, zda
je lepší koncept tento či jiný. Ovšem každá změna předpisu je
administrivně náročná v tom, že nemůže paralelně na VŠE studovat mnoho
studentů v odlišných režimech zároveň, proto není tak snadné
jednoduchým způsobem změnit Studijní a zkušební řád. Je to ovšem věc
k diskusi a já se jí nebráním.

Mnohdy se stává, že v „miniučebnách“ ve Staré budově je
hlava na hlavě. Neodporuje to hygienickým standardům? A i kdyby
neodporovalo, je to pro studenty minimálně nedůstojné. Takhle se přeci
nedá fungovat do nekonečna. Co s tím vedení školy hodlá do budoucna
dělat?
Těch miniučeben je 37 a my máme už od jara 2009 zpracovanou studii
rekonstrukce SB a s tím spojenou nástavbu NB. Z ušetřených peněz
letošního investičního rozpočtu a s přispěním MŠMT necháme nyní
zpracovat projekt, podle něhož by měla být zahaájena výstavba v NB a
problém malých učeben tím odstraněn, a sice vytvořením potřebných
prostor v nástavbě nad NB.

Bude se i nadále zvyšovat kapacita studentů? Není náhodou
lepší preferovat kvalitu před kvantitou?
Zvyšovat rozhodně ne. Minulý týden jsem už výše zmíněné Poradní
skupině zadal úlohu analyzovat případné dopady určitého snížení počtu
přijímaných studentů na fungování a hospodaření VŠE. Záležitost chci
diskutovat následně detailně s děkany fakult. Lapidárně řečeno, jsou
jen dvě varianty – snížit počet přijímaných, nebo jej ponechat a
odbřemeňovat škole tlakem na snižování celkového počtu studentů.

Na VŠE je prý velmi kvalitní výuka jazyků. Ovšem výuka jednou
týdně v učebně po dvaceti lidech mi dostatečná moc nepřijde. Co vy
nato?
Je to vždy o relaci možností, kapacit, peněz a kvality. V tomto poměru
tak špatně určitě nevycházíme, protože je známo, že jazyková výbava
našich absolventů je vysoká a jsou proto vyhledávání zahraničními
firmami. Samozřejmě jistá kapacitní omezení tu nepochybně jsou, o tom je
i výe položená otázka miniučeben apod. Nemám ve zvyku být nikdy
spokojen, ale tady musím říci, že v daných podmínkách jazykové katedry
odvádí dobrou práci. Pokusme se tedy opět o něco zlepšit podmínky,
bude-li to možné finančně i kapacitně v rozvrhu.

Naše menza Italská je v tragickém stavu. Poměr kvalita vs. cena
je řekněme velmi smutný (samozřejmě jsou i výjimky). Za stejné peníze
se najíte v menzách jiných univerzit mnohem lépe. Zapojujete se proto
osobně do příprav „Akčního plánu“ menzy Sodexo? Kde spatřujete
největší rezervy menzy?
Tak určitě není v tragickém stavu. Za pár dní zveřejníme názory
téměř 4500 studentů, kteří odpověděli na poslední anketu. Toto číslo
odpovědí má vysokou vypovídací schopnost, uvidíme. Leč – ani já
nejsem s menzou úplně spokojen. Teď leží na stole návrh na
„pásmové“ ceny, některá jídla budou tedy levnější, jiná dražší,
každý si může vybrat. Součástí stravování je i „NAT“, Akademický
klub, kavárna, Jarov, …, tam převládá spokojenost, už proto určitě
celkově nejde o tragickou sitiaci. Ale nad menzou v Italské se zamyslíme,
samozřejmě nelze vyloučit ani změnu poskytovatele. Pokud by k ní mělo
dojít, už nechci na VŠE velkou firmu, ale spíše něco na principu těch
ostatních poskytovatelů, tedy majitelů, kteří si svého podnikání více
hledí svou osobní přítomností v provozu.

Myslíte si, že je obecně v bakalářském studiu na VŠE
věnována dostatečná pozornost matematice? Neboli, je hloubka
jednosemestrálního kurzu dostatečná?
Je to skutečně nedostatečná dotace hodin. Stalo se to při přechodu na ECTS
v roce 2005 a pro ekonomy je tak malý hodinový rozsah nedostečnou
průpravou. Totéž platí i o statistice a dalších kvantitativních
metodách v ekonomii. V porovnání s jinými školami ekonomického
zaměření učíme tyto předměty málo. Je to na fakultách, které mohou
dotaci zvýšit, je to i na rektorátu, aby tuto otázku otevřel. Ale
nebude-li vůle u garantů oborů, rektor nemá pravomoc to změnit.

Zdá se mi, že výuka na Fakultě informatiky a statistiky, kde
studuji, je v podání některých vyučujících zaostalá a ani zdaleka
nedrží krok s tím, co se v našem oboru děje. Přijde mi, že tito
vyučující ani nemají zájem si znalosti doplňovat. Je tedy podle vás
nějaká šance, že se něco změní?
To je spíše otázka na orgány Fakulty informatiky a statistiky, a na
příslušné vedoucí kateder. Já bych nerad z pozice rektora posuzoval
kvalitu vyučujících. Určitě je ale dost možností, jak se obrátit přímo
na orgány fakulty a věc otevřít.

VŠE nyní získala opět ocenění nejlepší ekonomické školy ve
východní a střední Evropě. Co to pro školu znamená? Jakou má toto
ocenění vypovídající hodnotu?
VŠE získala v poslení době i některá další ocenění. Mě to
samozřejmě těší, protože nás to staví do dobrého světla. Ale já to
beru jinak – vždy je co zlepšovat a nejsme tu od toho, abychom jen
přebírali ocenění, ale především od toho, abychom měli vynikající
studenty a vytvářeli jim dobré podmínky pro studium i pro další profesní
život. A tady mám ještě dost plánů, co vylepšovat.

VŠE má mezi lidmi velmi kontrastní pověst. Někdo říká, že
jde o „nejtěžší gympl v Praze“, někdo si zase myslí, že je to
prestižní škola. Co si o tom myslíte vy?
Je to prestižní škola. Kdyby to byl nejtěžší gympl. nekončili by naši
studenti v zaměstnání u nejlepších firem, nebyly by našimi partnery a
sponzory nejlepší firmy v České republice (Škoda Auto, klíčové banky,
„velká čtyřka“, Linde a řada dalších, a nebudu už pokračovat,
stejně bych na někoho zapomněl) a nebylo by o našich absolventech tolik
slyšet v hospodářské sféře. To o „gymplu“ je tedy bonmot
s nadsázkou, i to k životu patří.

Zajímalo by mě, kdyby (čistě teoreticky) na VŠE nastala podobná
situace jako v Plzni (rychlé studium, „ztracené“ závěrečné práce),
jak byste ji řešil?
To by bylo pozdě to řešit „pak“, my máme nastaveny pevné mechanismy,
databáze apod. jinak, a proto by se podobná věc na VŠE vůbec neměla stát.
V těchto dnech jsme přesto přistoupili k podrobné kontrole databází a
už první výsledky od děkanů ukazují, že problémy nejsou. Spíše mě
mrzí, že vysoké školy se tím, co je v Plzni, dostanou pod tlak veřejnosti
jako celek a nerad bych, aby se paušalizovalo. České vysoké školství je
dobrý rezort se spoustou dobrých kantorů a študáků. A teď se bude muset
umět obhájit.

Mohlo by tě zajímat: