iList.cz » Disco Pigs

Disco Pigs

11. 12. 2002 | Jiří Sulženko |

Po inscenaci Polaroidy, kterou připravili studenti Katedry činoherního divadla, se na scéně divadla DISK objevuje další titul. V české premiéře se bude 15. prosince konat premiéra hry DISCO PIGS irského autora Endy Walshe. Premiéra bude součástí akceDISCOOL -– minifestivalu studentských inscenací coolness dramatiky, který se koná od 15. do 18. prosince.

Spolupráce studentů

V rámci projektu, který významně podpořil Fond rozvoje vysokých škol, se uplatnila řada studentů několika vysokých škol a vytvořili tak komplexní umělecký projekt. Překlad originálu textu z angličtiny pořídil student FF UK František Maxian, hru nastudovali studenti čtvrtého ročníku Katedry alternativního a loutkového divadla pod režijním vedením tandemu Kukučka -– Trpišovský. Inscenace využívá videoprojekci animovaných sekvencí, jež vytvořili studenti VOŠF ve Zlíně Aleš Baumgartner a Matúš Mišák. Podstatná je i zvuková složka inscenace: herci využívají mikroporty a jejich hlasy moduluje při představení student zvuku FAMU Petr Kaláb. Hudbu k inscenaci vybrali a živě při představeních mixují známí čeští dj´ové DJ IM Cyber a DJ 2K. Na grafickém a web designu inscenace se podíleli studenti VŠUP Ondřej Zámiš a Zdeněk Paták.

Výsledky spolupráce

Kromě překladu hry a jejího nastudování má taková široká spolupráce v rámci projektu Disco Pigs ještě další výsledky. Studenti se především rozhodli vlastním nákladem vydat svůj překlad hry v brožuře, která kromě něj bude obsahovat ještě teoretické statě o fenoménu současné coolness dramatiky a o kontextu hry Disco Pigs v něm. Za podstatnou složku své práce považují studenti i internetovou prezentaci, která bude k dispozici na adrese http://www.discopigs.cz/. Kromě toho se připravuje interaktivní CD-ROM, který by měl obsahovat i hudební- a video- ukázky.

Hra DISCO PIGS

Hra irského dramatika Endy Walshe, řazená do vlny coolness dramatiky, vzbudila pozornost hned při své světové premiéře na Dublinském divadelním festivalu v roce 1996. Čeští diváci měli možnost vidět tuto hru na Festivalu německého jazyka v roce 1998 v podání dvojice herců souboru Baracke DT Berlin. Neobsahuje základní řemeslnou dramatickou stavbu. Je o ničem. Je hlučně formulovanou banalitou o tom, že 1 a 1 jsou 2. „Fabule hry je skutečně jednoduchá. Sinead a Darren slaví 17. narozeniny. Celý svůj život jsou stále spolu, žijí si svět podle svých představ, říkají si Čuník a Čuňka. Mají svůj jazyk a svou zábavu. Vidíme je, jak jsou u Čuníka doma, jedou autobusem, užívaj si disco, clastaj v Provo-baru, jedí ve fast foodu, jedou taxíkem, stojí na břehu moře. Každý den to samý, Čuník a Čuňka a nikdo víc“, říká Lukáš Trpišovský, jeden z režisérů inscenace. Až potud skutečně hlučně formulovaná banalita. Čuňka ale stereotyp jejich společného života na konci hry objevuje a vydává se … někam jinam. Proto ta hlučná banalita, která se jen snaží přebít prázdnotu života dnešního mladého člověka v západní civilizaci, kde nám zdánlivě nic nechybí. Tolik zdůrazňovaná výlučnost světa Čuníka a Čuňky je jen uniformní slupkou celé jedné generace.