ČR nemá přitažlivý daňový systém

20. 5. 2008 | | Nezařazené

Mezinárodní společnost KPMG International působící ve 148 zemích světa prováděla v létě 2007 průzkum v evropských firmách. Jako nejméně přitažlivé země pro podnikání se ukázaly Česká republika, Rumunsko a Řecko.

Mezinárodní společnost KPMG International působící ve 148 zemích světa prováděla v létě 2007 průzkum v evropských firmách. Jako nejméně přitažlivé země pro podnikání se ukázaly Česká republika, Rumunsko a Řecko.

Daňoví odborníci v roce 2007 hodnotili atraktivitu a daňovou zátěž ve státech Evropské unie a Švýcarsku. Jednalo se o porovnávání domácích daňových režimů s ostatními evropskými zeměmi. Česká republika neuspěla a obsadila třetí místo od konce především kvůli rozsáhlé a komplikované legislativě a příliš častým změnám v daňovém systému. Slovensko se například umístilo v první čtvrtině. Evropskými jedničkami se staly Kypr, Irsko a Švýcarsko, u nichž respondenti průzkumu ocenili hlavně důslednost a interpretaci daňové legislativy, stabilitu a odolávání častým změnám v daňových zákonech spolu s nízkou daňovou sazbou.

Výsledky průzkumu KPMG International také ukázaly, že nepříznivý daňový režim automaticky neznamená pouze obtíže při podnikání. Téměř 70 procent respondentů domnívajících se, že daňový systém jejich země není atraktivní, věří, že je to konkurenční nevýhoda pro jejich společnost v porovnání se zahraničními. Naopak si jen 43 procent lidí ze zemí s přitažlivým daňovým režimem myslelo, že jim tato skutečnost poskytuje lepší postavení. Z toho vyplývá, že mít příznivý daňový systém je pouze jednou z částí, jak podpořit konkurenceschopnost suverénního státu. Vysoká kvalita pracovní síly, dobrá infrastruktura a přístup k trhům a surovinám jsou neméně důležité.

V této souvislosti se shodně vyjadřuje i prof. Květa Kubátová z Katedry veřejných financí na VŠE: „Možná, že někoho napadne, že další snížení daně korporací přiláká více kapitálu do země. Tak jednoduše to ale nefunguje. Daně nejsou zdaleka nejdůležitějším faktorem, podle kterého investoři rozhodují. To za prvé. Za druhé, výnosy z této daně nejsou pro veřejné rozpočty zanedbatelné.“

Průzkum se také zabýval rozsahem daňových zákonů. Pouze 23 procent všech respondentů považuje rozsah daňové legislativy své země za atraktivní. Rozdíly mezi státy jsou velké. Například Kypřané uvedli, že právě v přehlednosti a v jednoduchosti je síla. Relativně spokojeni s rozsahem své daňové legislativy byli i Malťané, Irové a Španělé. Nejnespokojeněji se v této oblasti vyjadřovali Britové, Němci, Poláci, Řekové, Nizozemci a Rumuni – pouze deseti procentům odborníků z těchto států se rozsah daňových zákonů líbil. Češi se v této kategorii zařadili mezi evropský průměr.

Jak tedy vyřešit daňovou legislativu? Prof. Kubátová navrhuje: „Řešení problému musí být komplexní. Samozřejmě, že jednou z důležitých věcí je průhlednost daňového práva a profesionalita daňových úředníků. A to spolu souvisí. Pokud budou politici neustále měnit zákony a provádět v nich nekonzistentní dílčí úpravy, potud budou zákony neprůhledné a ani odborníci nebudou schopni podávat jednoznačné výklady a interpretace.“

Vztahy s finančními úřady označili respondenti obecně za pozitivní – v průměru 60 procent z nich napříč Evropou uvedlo, že tyto vztahy činí jejich zemi atraktivní částí daňového režimu. Zde byli nejspokojenější odborníci z Irska, Švýcarska, Estonska, Finska, Dánska, Slovinska a Litvy, kde byla překročena devadesáti procentní hranice. Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, Španělsko, Itálie, Řecko a také Česká republika, která s 27 procenty skončila hluboko pod evropským průměrem.

Ještě hůře ohodnotili čeští respondenti to, zda jsou výklady a interpretace daňových zákonů ze strany úřadů jasné a srozumitelné. Nikdo z nich neoznačil tuto kategorii jako atraktivní při hodnocení daňového systému ČR. Daňová reforma, která u nás vstoupila v platnost 1. ledna 2008, by mohla přinést některá zjednodušení a tím i posun v hodnocení České republiky k lepšímu. Praktické dopady však budou známy až v průběhu tohoto roku.

„Tyto výsledky ukazují, že společnostem v Evropě nejvíc vadí nejistota a složitost. Rozsah daňové legislativy je obrovský a její interpretace často nejasná. Jednoduchost představuje pro evropské finanční úřady skutečnou výzvu,“ řekl Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika.

Profesorka Kubátová vidí řešení v pro politiky citlivém tématu: „Další opatření musí být na straně veřejných výdajů. Bez důchodové reformy s více pilíři a větším podílem zásluhovosti se nepohneme vpřed s problémem obrovského dopadu příspěvků na sociální zabezpečení na práci. Účinnější kontrola veřejných výdajů všeho druhu a omezení korupce je tak předpokladem k následnému snížení zdanění jak práce, tak kapitálu.“ Je tedy potřeba vyvíjet na veřejné činitele větší tlak, aby se věci daly do pohybu, jinak se nepohneme z místa.

Pozn.: Všichni respondenti se zabývají mezinárodními daňovými záležitostmi a pocházejí ze společností, které podnikají ve více jak jedné zemi Evropské unie. Tyto společnosti patří k největším v dané zemi, téměř pětina z nich dosahuje obratu přes jednu a půl miliardy eur, ostatní dosahují minimálního obratu ve výši 800 milionů eur.

Mohlo by tě zajímat: