Co na ekonomce zanechali poslední rektoři? Část první

12. 12. 2017 | | Zprávy ze školy Stará budova Žižkov

Vést Vysokou školu ekonomickou (VŠE) – instituci s šestnácti tisíci studenty – vyžaduje kvalifikovanou, silnou, ale také empatickou osobnost. Každý z jedenácti rektorů, kteří v minulosti vysokou školu vedli, se musel vypořádat s problémy i pokroky své doby, jako byla například přeměna VŠE na přelomu devadesátých let či neustávající potíže s financováním školství. iList zjišťoval, co zvládlo za své vlády pět posledních rektorů ekonomky a jak zpětně hodnotí svou funkci. Přečtěte si profily prvních tří.

Štěpán Müller

Štěpán Müller byl rektorem školy v letech 1991 až 1994. Do roku 2011 zastával funkci děkana Fakulty mezinárodních vztahů a dnes se věnuje převážně studentům doktorského studia.

V době, kdy se Müller dostal do vedení, byla země nedlouho po politickém převratu. „Byla to doba překotných změn, kdy mým hlavním úkolem bylo zklidnit situaci a nastartovat změny v zaměření školy, ” komentuje situaci krátce po pádu železné opony. “Tím bylo myšleno přejít od přípravy studentů na zaměstnání v centrálně řízené ekonomice k moderní škole, srovnatelné s obdobnými školami v zahraničí a s absolventy, kteří budou schopni úspěšně pracovat v podmínkách tržní ekonomiky,“ objasňuje Müller.

Kandidovat na rektora nejdřív nezvažoval

Ačkoliv kandidatura nebyla jeho prvotním plánem, funkce se zhostil velmi iniciativně. Díky svým studijním zkušenostem z Kanady a USA se mu podařilo školu transformovat a zatraktivnit, a tak předejít jejímu uzavření. Müller se podílel na založení programu CESP (Central and East European Studies Program) – v té době prvního programu v angličtině, který umožnil přivést na ekonomku studenty především ze západní Evropy a ze Spojených států. Tento program funguje dodnes. Založil také Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka a zasloužil se o vstupní jednání, vedoucí později k přijetí VŠE do aliance CEMS (Community of European Management School), která sdružuje jednu nejlepší školu v oboru business a managementu z každé členské země.

Müller vnímá pozitivně především nabídku současných anglických programů. „Kromě toho, že jsou dobrou propagací školy v zahraničí, přispívají i ke kvalitativnímu růstu učitelů, neboť angličtina se pro ně stává běžným pracovním jazykem,” myslí si. Cizojazyčné programy rovněž prohlubují internacionalizaci školy a v té si podle bývalého rektora vede VŠE výborně.

A jak byl měl podle něj vypadat dobrý rektor? „Měl by mít výbornou orientaci, nejen ve svém profesním oboru, osobní integritu, schopnost řídit a rozhodovat, neutíkat před problémy…” vyjmenovává přednosti nutné k vedení ekonomky. „Na toto téma byla napsána řada odborných publikací, ale svůj styl řízení musí každý najít sám,“ dodává.

Jan Seger

Osmý z dosavadních jedenácti rektorů ekonomky byl Jan Seger. V čele VŠE stál dvě funkční období, celkově od roku 1993 až do roku 1999.

Vystudoval Fakultu informatiky a statistiky (FIS) a dá se říct, že jí zasvětil celý svůj život. Vykonával zde funkci proděkana, prorektora pro pedagogiku, vedoucího katedry a do roku 2010 i děkana fakulty. Kromě dvou přestávek tak působil na Katedře statistiky a pravděpodobnosti téměř padesát let – od roku 1963 do roku 2011.

Jan Segera v roce 2014 ocenil Český statistický úřad za přínos v oblasti národní i mezinárodní aplikované a teoretické statistiky. V dnešní době již nevyučuje a do školy nedochází.

Jaroslava Durčáková

V letech 2000 až 2006 byla ekonomka poprvé v rukou ženy – Jaroslavy Durčákové. Jako jediná z uvedených rektorů pochází z Fakulty financí a účetnictví, kde v letech 1990 až 1993 působila jako vedoucí Katedry měnové teorie a politiky a později jako proděkanka pro zahraniční vztahy.

Durčáková prosadila ekonomku v evropském i celosvětovém měřítku, a to díky uvedení školy mezi CEMS, kdy pouze jedna vybraná škola prezentuje jeden stát. Později se zasloužila o přijetí VŠE do celosvětové sítě PIM (Program in International Management) nebo o zavedení doktorských programů EDAMBA (European Doctoral Programmmes Association in Management and Bussines Administration). I díkytomu mohou posluchači ekonomky dnes studovat na kvalitních školách nejen v Evropě, ale i v USA, Austrálii, Brazílii a na řadě dalších. “Vždycky mi šlo o to, aby naše škola spolupracovala jen s těmi školami v zahraničí, které zabezpečovaly vysokou kvalitu studia,” hodnotí profesorka dopady své práce.

Durčáková již v roce 2002 začala usilovat o takový rozvoj školy, který by odpovídal kvalitě evropských standardů. “Vize byla správná, ale dosažení EQUIS (European Quality Improvement System, pozn. red.) v té době zřejmě předčasné. Trvalo dalších patnáct let, než EQUIS dosáhla Fakulta podnikohospodářská. Mám z toho radost,” vyjádřila se.

Kvalita přijímaných studentů se nemá snižovat

Emeritní rektorka by dnes prosazovala, aby se nesnižovaly požadavky jak na kvalitu přijímaných studentů, tak i na jejich jazykovou vybavenost. Ráda by, aby škola nabízela více kurzů hostujících profesorů a aby studium bylo více propojeno s praxí, například prostřednictvím stáží, jako je tomu v CEMS.

Durčáková se také okrajově vyjadřuje k současné situaci ve školství: “Rektor má hodně zodpovědnosti, ale zdaleka ne tolik pravomocí. K uskutečňování svých vizí potřebují vysoké školy také dostatečné finanční zdroje. Podfinancování vysokých škol je u nás dlouhodobý problém,” myslí si. Vždy měla také zájem o neformální setkávání se studenty, a proto pořádala takzvané Snídaně s rektorkou. Durčáková mimo jiné založila soubor Musica Oeconomica Pragensis a během své funkce dokončila výstavbu Rajské budovy.

Foto zleva: Štěpán Müller (autor: Kristýna Kantková), Jan Seger (zdroj: ČSÚ), Jaroslava Durčáková (zdroj: archiv VŠE)

Mohlo by tě zajímat: