Chcete mě? Je mi 25 a hledám práci v call centru

2. 11. 2013 | | Nezařazené

Zájem středoškoláků o humanitní obory roste, za posledních deset let
se podíl studentů ekonomie, filosofie nebo sociálních věd na veřejných
školách zvýšil z 28 na necelých 32 procent, píše Aktuálně.cz.
Navzdory varování expertů, že je v těchto profesích již „plno“.

To má pro absolventy nepříjemné důsledky. Zaměstnání sice
vystudování filosofové či sociologové najdou, velmi často ale mimo
svůj obor.

Podle výzkumu Střediska vzdělávací politiky (SVP) pracovalo v roce
2010 přes devět procent absolventů všech českých univerzit na
středoškolské pozici. Ještě v roce 2006 jich bylo „pouze“ šest
procent. „Nejvyšší podíl takovýchto absolventů byl v případě
humanitních oborů téměř dvanáct procent,“ stojí ve studii SVP.

Podle Národního ústavu pro vzdělávání pracuje na pozicích, které
odpovídají středoškolskému, případně pouze bakalářskému vzdělání,
zhruba 25 procent absolventů.

Co dělají vysoké školy

Samotné univerzity přitom mnoho kroků pro to, aby absolventi snáze
získali práci ve svém odvětví, nepodnikají. Jde spíše
o obecné změny.

„V magisterském programu je to směřování k samostudiu, aby měl
student větší flexibilitu a byl se schopen rychle naučit složité věci,“
vyjmenovává Petr Soukup, proděkan pro studijní záležitosti z Fakulty
sociálních věd na Karlově univerzitě. „Preventivně se ale soustředíme
na cizojazyčné obory,“ dodává.

„Studenty motivujeme speciálními stipendii na výjezdy do zahraničí,
abychom prohloubili jejich poznání, že pracovní trh, na kterém se mohou
pohybovat, je i v sociálních vědách širší než jen Česku,“ uvádí
proděkan pro studium na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity
Roman Chytílek.

Podle Soukupa je ale samotný fakt, že někteří absolventi musí zakotvit
mimo svůj obor, v pořádku. Fakulta sociálních věd tedy problém nijak
radikálně řešit neplánuje. „To bychom úplně popřeli charakter doby a
možnost vybrat si vlastní cestu i po ukončení studia. Umístěnky do
zaměstnání už tu byly,“ říká Soukup.

„Naši absolventi jsou tak široce uplatnitelní, že necítíme potřebu
přizpůsobovat se poptávce. Ta je totiž navíc natolik proměnlivá, že
není v silách žádné vysoké školy vybavit absolventa konkrétními
znalostmi nutnými na konkrétní pozici, která bude na pracovním trhu
žádaná ve chvíli, kdy za tři až pět let studium ukončí,“ dodává
proděkan z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jan Pavlík.

Podle něj existují dva typy vysokých škol: jednak ty, které připravují
studenty pro výkon konkrétního povolání (například lékařské fakulty),
a pak ty, které „jen“ šíří poznání, bez ohledu na to, co a do jaké
míry lze použít na trhu práce. Sem patří i humanitně laděné
fakulty.

Oslovení zástupci Vysoké školy ekonomické se k problematice
nevyjádřili.

Proč absolventi končí u jiné práce?

Do zaměstnání mimo obor nastupují absolventi humanitních věd hlavně
proto, aby získali počáteční praxi, vysvětluje Tomáš Dombrovský ze
společnosti LMC, která provozuje například pracovní portál Jobs.cz.

„Berou za vděk jakoukoliv prací, často pak vytlačují
středoškoláky,“ komentuje. Bez pracovní zkušenosti se totiž mladí lidé
nemohou kvůli přetlaku zájemců posunout dál. Místo oboru, ze kterého si
odnesli diplom, tak mnohdy začínají v zákaznickém servisu, administrativě
nebo třeba jako obchodní zástupci. „Když získají rok praxe v call
centru, pořád se to počítá jako zkušenost,“ myslí si Dombrovský.

„Česká republika se řadí k zemím, kde je vztah mezi oborem
vzdělání a zaměstnání spíše volnější, absolventi tedy více než
v jiných zemích pracují v povoláních, kde postačuje i příbuzný
obor,“ potvrzuje SVP ve své studii.

Část absolventů, kteří odstartují svou kariéru mimo vystudovaný obor,
zakotví také ve veřejném sektoru. Podle Dombrovského je to proto, že jsou
tu nároky na mladé lidi výrazně nižší, pokud jde o kvalifikaci.

„Řekl bych, že ve třech čtvrtinách firem kladou u uchazečů důraz
na praxi, zatímco ve státním sektoru je to spíše naopak,“ tvrdí.
Z Fakulty sociálních věd míří do státního sektoru podle Soukupa deset
až třicet procent absolventů.

Jaký je celkový počet absolventů pracujících ve veřejném sektoru, se
zjistit nepodařilo – oslovená ministerstva tato data k dispozici
nemají.

Úplně bez práce zůstane málokdo

To je důvod, proč humanitní obory stále hlásí nízkou míru
nezaměstnanosti svých absolventů. Ta činila podle SPV například na
Filozofické fakultě UK 2,9 procenta, na jednotlivých fakultách Vysoké
školy ekonomické nepřesáhla 3,5 procenta. O tom, že je oficiální
nezaměstnanost zanedbatelná, svědčí i nízký počet absolventů
humanitních oborů, kteří se hlásí na úřadech práce.

Nejvíce jich k 7. říjnu pocházelo z Fakulty ekonomické na VŠB –
TU Ostrava, a to 144. Ze všech šesti fakult Vysoké školy ekonomické jich
bylo 112, z Filosofické fakulty na Masarykově univerzitě v Brně 127 a
například z Fakulty sociálních věd na UK jen čtrnáct. Celkem tu je
zaregistrovaných zhruba 4960 osob s vysokoškolským vzděláním.

Atraktivní obory

Humanitně zaměřené programy jsou mezi středoškoláky populární
dlouhodobě. Na jaře 2013 mělo o studium společenských věd, především
psychologie či sociální práce, zájem 19 procent středoškoláků,
o ekonomii a management pak 18,3 procenta, uvádí LMC.

Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
studovalo k 22. lednu na fakultách ekonomie, managementu, podnikání,
filosofie, sociálních či humanitních věd dohromady 106 351 osob, což je
31,9 procenta všech studentů veřejných škol.

„Studenti-středoškoláci si totiž vytvářejí představu o tom, že
nejvíc se vydělává v bankách. To všechno byla stoprocentní pravda před
deseti nebo patnácti lety, ale dnes se to mění právě proto, že je
nedostatek technicky vzdělaných lidí,“ uvádí rektor Českého vysokého
učení technického v Praze Václav Havlíček pro EurActiv.cz.

Před podobným trendem varuje také italský profesor Tiziano Treu.
„Mladí lidé se soustředí na obory, které byly populární v minulosti.
A trvá to, než pochopí, že by se měli zaměřit i na něco jiného,“
prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle Havlíčka z ČVUT potrvá
pět až deset let, než si středoškoláci uvědomí, ve kterých oborech
mají šanci na uplatnění.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: