Chcete dodělat školu? Od září musíte povinně na Erasmus

1. 4. 2015 | | Nezařazené titulní obrázek

Větší aktivita na přednáškách a lepší znalost jazyků. Hlavně to si
vedení školy slibuje od velké změny, která začne platit už letos
v září. Všichni studenti, kteří od tohoto semestru nastoupí do
magisterského programu, budou muset nově vyjet na Erasmus nebo jiný
zahraniční pobyt. Výjimku budou mít jen ti, kteří už studovali v cizině
na bakaláři.

Zahraniční pobyty se tak stanou povinnou
součástí studia pro všechny. Podle údajů že studijních oddělení
jednotlivých fakult nová povinnost zasáhne až 9500 bakalářských
studentů. Zhruba dvě třetiny z nich ale studují teprve v prvních dvou
ročnících, takže mají na naplánování výjezdů ještě dost času.
Současní třeťáci se naopak musí přihlásit hned v příštím roce,
pokud nechtějí kvůli zahraničnímu studiu protahovat školu.

iListu to řekli členové Akademického senátu
rektorátu (ASR), kteří nechtěli být jmenování, protože novinka stále
ještě čeká na závěrečné schválení. „Změna se dotkne hlavně
studentů Fakulty informatiky a statistiky, kteří se zahraničním pobytům
vyhýbají nejvíce, ale i na ostatních fakultách je dost osob, které budou
muset urychleně podat přihlášku, pokud chtějí úspěšně dokončit
školu,“ varuje však nejmenovaný člen ASR. Podle poslední dostupné
výroční zprávy VŠE za rok 2013 vyslala nejméně studentů do zahraničí
právě FIS, a to jen 80 neboli 2,59 procenta všech posluchačů. Druhá od
konce je FFÚ s 4.97 procenta vyjíždějících studentů.

Podle jiného zdroje ASR tuto změnu tají také
kvůli blížícím se volbám. Má být oficiálně zveřejněna až po nich,
aby nebyli obhaující senátoři znevýhodněni tím, že je budou studenti
s povinným Erasmem spojovat.

Po změně pravidel vyšle VŠE příští
rok přes 1 000 studentů

Kde čekají na Erasmáky z Česka?
V Rusku, Bulharsku a Makedonii

Aby se skutečně dostalo na všechny, tak
Oddělení zahraničního studia (OZST) vypíše speciální výběrové
řízení i na podzim, kam se právě mohou přihlásit jen ti, kterých se
změna týká. „Podařilo se nám přesvědčit naše partnerské školy, aby
udělaly výjimku a přijaly tentokrát více našich studentů. Zároveň jsme
narychlo domluvily několik nových univerzit,“ potvrzuje vedoucí OZST Jana
Hrazdová. Nové školy se nacházejí nejčastěji v Makedonii, Bulharsku nebo
v Rusku. „Vzhledem k tomu, že jsme měli na hledání zahraničních
partnerů mnohém méně času než běžně, nebyl prostor pro výběr škol
zámoří, které jinak v naší nabídce samozřejmě nechybí,“ vysvětluje
Hrazdová. Zároveň ale zdůrazňuje, že ekonomické fakulty na Bakshir-State
University Uf nebo na University of Plovdiv patří k nejlepším v regionu.
„Obě dvě zdatně konkurují většině fakult VŠE,“ dodává
Hrazdová.

Studenti se rozmluví

K této razantní změně se vedení VŠE
rozhodlo přistoupit že dvou důvodů.

Profesoři si podle zdroje iListu dlouhodobě
stěžují na to, že studenti, kteří nikdy nikam nevyjeli, jsou pasivní a
bojí se na hodinách diskutovat. „Na západě je přitom běžné, že si
lidi načtou literaturu už doma a na hodinách se jen fundovaně baví
o tématu s ostatními a sděluji své názory,“ říká jeden
z vyučujích NF. V Česku naopak stále přežívá styl, kdy i na vysoké
škole přednášející povídají a studenti poslouchají aniž by se sami
pokoušeli o nějakou aktivitu. „Snažím se zapojit studenty do diskuze,
dávám jim úkoly, mají prezentace, ale pokaždé se ozvou jen ti čtyři
samí a ostatní se snaží za ně akorát schovat,“ popisuje jedna
z docentek na FMV.

Studenti se bojí
angličtiny

Kromě toho chtějí zástupci školy zlomit
zažitý odpor některých studentů k angličtině. „Podíl cizojazyčných
zdrojů v diplomových pracích činí u magisterských studentů VŠE jen
24,7 procenta a o jednu anglicky psanou knihu si za rok vypůjčí
v průměru tři lidé,“ stojí v materiálech ASR. Podle člena senátu si
proděkani fakult stěžují, že studenti pracují s internetovými
překladači, a pokud mají v týmu náhodou zahraničního studenta, tak se
i před ním baví česky. „To považuji za neuvěřitelnou mezinárodní
ostudu,“ rozčiluje se již zmíněná docentka FMV. Nejlepší cestou, jak
prolomit tuto bariéru, je proto poslat každého na semestr do ciziny.
„Pozoruji to už roky. Studenti, kteří se nebojí sdělovat své názory a
vést odborné debaty k věci, jsou obvykle ti, kteří mají za sebou podobnou
zkušenost,“ tvrdí mladý cvičící z NF

Studenti: Lepší skončit jako Bc., než
studovat v Makedonii

„Rozhodně jsem Erasmus neplánovala,“
říká zaskočeně studentka FIS Markéta. „Je to pro mě velká komplikace,
mám v Praze přítele, psa i práci,“ dodává. Podle svých slov ještě
neví, jestli se bude na magistra hlásit na VŠE nebo jinde. Ještě
důraznější je Petr z FMV, kterého iList oslovil mailem. „Na Erasmus jsem
se těšil, ale teď se obávám, že kvůli nedostatku míst skončím
v Makedonii,“  říká zklamaně. Poslal nám fotky balkánských kolejí, které se
před několika lety objevily na internetu. „Ke státnicím půjdu v květnu,
ale na magistra se už určitě hlásit nebudu,“ dodává. Našli jsme ale
i pozitivní ohlasy. „Rád si zapařím v cizině za peníze EU,“
pochvaluje si Marek z FFÚ. „Erasmus o ničem jiném není, a když teď
pojedou povinně všichni, dostanu se do zahraničí i s kamarády,“
těší se.

Povinné Erasmy budeme i nadále
sledovat. Podrobnosti přineseme v květnovém čísle, kde se můžete těšit
i na rozhovory s rektory nových partnerských univerzit.

Čekání na další informace o Erasmu
si můžete zkrátit u dubnového
iListu. Mrkněte se taky na elektronickou
verzi, kterou si přečtěte odkudkoli.
I z Makedonie.

Ilustrace: Lenka Sluková

Čtěte také:

Mohlo by tě zajímat: