Česko budoucnosti: Přetvoříme z montovny Česka mozkovnu světa

25. 10. 2023 | a | Kariéra, Názory, Studentský život Česko budoucnosti

Jak bude vypadat Česko budoucnosti, se už od roku 2008 ptají tehdejší studenti vysokých škol a nyní již vystudovaní členové Asociace Studentů a Absolventů významných osobností naší země. 13. října 2023 tak byli na celodenní konferenci vyzpovídáni představitelé politické, neziskové, byznysové, mediální i akademické elity, aby vysvětlili, jak se oni zasluhují o to, aby se díky špičkovému vzdělávání z Česka stala mozkovna světa.

Konferenci zahájil promítaný projev premiéra Petra Fialy, který se nemohl zúčastnit konference osobně. Schvaloval totiž toho dne konsolidační balíček, který například ve vztahu k tématu vzdělávání zrušil slevu na dani na studenta. Ze stejného důvodu se nemohla dostavit ani druhá řečnice, Markéta Pekarová Adamová. Její výstup tak byl dopředu nahraný.

Fiala v souvislosti se zkvalitňováním vzdělávání představil střednědobé vize směřování ČR, jejichž součástí je bod „smysluplné vzdělávání“. Mluvil o důležitosti změny přístupu ke vzdělání ve všech jeho stupních tak, aby základní školy nutily žáky méně se biflovat a rozvíjely děti po více stránkách, střední zvyšovaly konkurenceschopnost a uplatnění každého studenta a vysoké školy lákaly svou kvalitou i mezinárodní studenty.

České školství zaostává v celospolečenském pokroku

Po premiérovi vystoupila se svým projevem Danuše Nerudová. Před publikum předstoupila s víceméně přesvědčivou prezentací, kterou otevřela fotografiemi srovnávající vývoj technologií a společnosti před sto a více lety a nyní. Jediná současná fotografie, která se svým vzhledem příliš nelišila od té historické, byla ukázka školní třídy, kde se změnily v základu pouze psací pomůcky a zmizel kříž na stěně.

České školství tak vnímá jako velmi zaostalé a nedohánějící celospolečenské změny. Inspiraci pro strategii, jak z Česka učinit zemi budoucnosti, čerpala Nerudová v nejkonkurenceschopnějších ekonomikách světa, které ve svých strategiích kladou důraz na udržitelnost, inovace a právě vzdělávání. Pro tento rok se na prvních třech místech umístilo Dánsko, Irsko a Švýcarsko. Česká republika se tradičně umisťuje kolem třicátého místa.

Kritizovala školství hlavně za to, že dostatečně nemotivuje studenty k podnikavosti, k aktivitě a k odvaze riskovat. „Společnost musí dávat kredit těm, kteří se odvážili riskovat. Většině studentů stačí být zaměstnanci,“ tvrdí Nerudová. Dodává, že současné české školství vede studenty k průměrnosti. A jaké kroky konkrétně navrhovala pro Česko budoucnosti? Snížení administrativního břemena a urychlení digitalizace, zlepšení infrastruktury pro lepší přístup zahraničních firem a zvýšení investičních pobídek pro ně.

Danuše Nerudová na konferenci 

Motivací k lepšímu vzdělávání

První diskuzní blok konference se zaobíral tím, co (u)dělají neziskovky pro Česko budoucnosti. Silvie Pýchová, programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+, vyzdvihla problém karierního poradenství na školách, které je na špatné úrovni. Podle ní by měl přimět žáky více pozitivně přemýšlet o své budoucí profesi. Na to navázala Taťána Plecháčková z Nadace rozvoje občanské společnosti, podle které je problém i v tom, že si děti často vybírají pro ně neatraktivní obor, který za ně zvolily rodiče.

Diskuze se účastnila i Charlotte Jindřišková, studentka střední školy a členka představenstva České středoškolské unie. Poukazovala na problémy středoškoláků a nedostatek motivace k tomu být aktivní student. O motivaci studentů polemizovali i ostatní diskutující.

Ostrůvek pozitivní deviace ve školství

Po přestávce na kávu, štrúdl a jiné sladkosti konference pokračovala debatou s představiteli vyučujících základních, středních i vysokých škol, kteří se nějakým způsobem snaží o modernizaci, když už ne školství, tak své školy. Radko Sáblík, ředitel Střední smíchovské průmyslové školy a gymnázia, mohl inspirovat ostatní střední školy (SŠ) existencí coworkingového centra, inkubátoru start-upů nebo využívání AI na své SŠ. Smíchovskou průmyslovku ale nazývá „ostrůvkem pozitivní deviace“ a sice s vtipem, ale zároveň i s lítostí v hlase, vyprávěl o konfliktech s ostatními řediteli pražských SŠ, kteří nesdílí jeho nadšení pro modernizaci.

Tomáš Herink z Nadace Orlen Unipetrol zase vyzdvihoval významnost propojení studia a praxe. V průmyslovém areálu Unipetrolu v Litvínově se totiž nachází univerzitní centrum Vysoké školy chemicko-technologické a studenti tak mohou hned od prvního ročníků propojovat vzdělání s prací v areálu.

Co udělají vyučující pro Česko budoucnosti 

Zkrátit délku studia a absolventy více vzdělávat v praxi

V byznysovém okénku bylo prvním tématem k diskuzi otázka použitelnosti absolventů v praxi. Zbyněk Frolík, zakladatel a jednatel společnosti Linet, vyjádřil obavu, že čerstvé absolventy je třeba vždy na konkrétní práci vyškolit a dovzdělat v rámci pracovního procesu. Diana Rádl Rogerová, bývalá CEO Deloitte ČR, uvedla, že větší otázkou je rychlost dostudování a chtěla by zkrátit délku studia u odborných učilišť a vyšších odborných škol. V otázce odlivu českých špičkových odborníku za prací do zahraničí Vladimír Mařík, zakladatel a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), uvedl, že je důležité aktivně hledat naše zahraniční špičky a přimět je se vrátit.

Po hlavních diskuzních blocích následovalo vystoupení 1. místopředsedy Senátu, Jiřího Drahoše, který prezentoval své pokroky ke zlepšení vzdělávání v Česku a vyhlídky do budoucna. Následovalo předávání cen CEO Roku/HR Ředitel/ka Roku, čímž se konference blížila ke svému konci. Na programu zbýval už jen večerní networking.

Celá konference byla pro přehlednost také ilustrována v reálném čase na široké plátno. Ilustrátorka přehledně shrnula ty nejdůležitější body a úkoly konference, aby veškerá snaha všech zúčastněných neupadla do pouhých abstraktních myšlenek, ale přinesla konkrétního výsledky.

Foto: Redakce iList

Mohlo by tě zajímat: