Češi patří k nejlepším „třídičům“v Evropě

21. 10. 2009 | | Rozhovory

Do české politiky vstoupil Ladislav Miko nedávno, když se stal ministrem
životního prostředí Fischerova kabinetu. Jako jediný zřejmě nevydrží
v úřednické vládě až do červnových voleb. Ještě před svým návratem
do Bruselu však stihl se Studentským listem probrat, jak poctivě Češi
třídí odpad a jak krize ovlivnila recyklační průmysl.

Jak se vyvíjí vztah Čechů k recyklaci odpadu? Přistupují
k tomuto úkolu zodpovědně?

V zásadě platí, že třídíme docela zdatně. Češi patří
k nejlepším „třídičům“ v Evropě. V recyklaci plastů jsme dnes
dokonce na prvním místě. V porovnání se západními evropskými státy si
Česká republika vede velmi dobře, například ve třídění papíru jsme
v roce 2006 podle dat Eurostatu předčili i Německo, Rakousko a Belgii,
nicméně v komoditách jako jsou nápojové kartony nebo kovy máme stále
rezervy.

Dopouštíme se při recyklaci nějakých konkrétních
chyb?
Obecně lze říci, že je obtížné lidem vysvětlit, že do kontejnerů na
sklo nepatří některé typy skla, například autosklo, drátěné sklo či
keramika, nebo že do kontejnerů na plasty se nemají odhazovat odpady
z polyvinylchlo­ridu, včetně obalů. Plasty z PVC jsou značně
problematické z hlediska jejich dopadu na životní prostředí a mohou
závažným způsobem narušit technologické procesy při recyklaci ostatních
plastů. Odpad, který vytřídíme do „barevných kontejnerů“ je však
v porovnání s některými jinými evropskými státy relativně čistý. To
usnadňuje a hlavně zlevňuje jeho další materiálové využití. Pokud
Češi něco dělají špatně, nemyslím si, že je to schválně, spíše se
jedná o nedbalost. Ocenil bych to, že se i úplní laici snaží.

Jak probíhá informační kampaň ohledně recyklace zářivek?
V současné době je správně recykluje pouze
39 procent lidí.

Téma se v souvislosti s odchodem klasických žárovek objevuje
v médiích, ministerstvo se k němu vyjadřuje. Můžeme očekávat, že na
začátku to bude pro mnoho lidí úplná novinka. Podle mne se ale situace
zlepší, vzhledem k tomu, jak lidé recyklují jiné druhy odpadu.

Může být u nás někdo potrestán, pokud recykluje záměrně
špatně, jako je tomu například ve Švédsku?

Nejsem si toho vědom a myslím, že podobné jednání dokonce ani nelze
kvalifikovat jako přestupek. Základem by měla být motivace a ne nějaká
zákonná povinnost. Tu mají spíše firmy a u těch pochopitelně, pokud
nejednají v souladu se zákonem, sankce existují.

Věříte, že lze lidi k recyklaci nějak motivovat?
Určitě ano. Obecně platí, že čím menší je pro občany docházková
vzdálenost ke kontejneru, tím jsou ochotnější odpady třídit. Pokud má
člověk ke kontejneru dva kilometry, moc se mu do recyklace chtít nebude.
Zvyšování počtu kontejnerů je ovšem nutné provádět postupně, což se
v současnosti děje. A vhodné reklamní kampaně mohou mít na občany
z hlediska ochoty třídit odpady velmi pozitivní vliv.

Jak jsou na tom s tříděním odpadu politici?
Na našem ministerstvu samozřejmě recyklujeme. Navíc musíme vykazovat,
jakým způsobem se o odpady staráme. Pokud jde o ostatní politiky, musím
říct, že se najdou lidé, kteří na vás už při seznamování přes chodbu
křičí: „Já mám rád přírodu a recykluju odpady!“, aby ukázali, že
jsou enviromentálně na výši. Neexistuje však způsob,jak je kontrolovat,
nemám ani představu o tom, kolik dalších ministerstev
skutečně třídí.

Do jaké míry spolu v oblasti recyklace spolupracují jednotlivé
ministerské resorty?

Vzájemná kooperace v otázkách třídění odpadů je poměrně dobrá,
protože mezi ministerstvy existuje shoda. Samozřejmě, že při
projednávání stěžejních dokumentů hájí každý resort zájmy své
působnosti. Na tom, že je potřeba naučit lidi třídit a za tímto účelem
je vzdělávat, se však shodnou všechna ministerstva.

Kolik lze díky třídění odpadů odpadu ušetřit?
Tato otázka je složitá, protože vše závisí na pohybu ceny na trhu. Měli
jsme období, kdy to pro řadu firem znamenalo výraznou úsporu. Nicméně
v době hospodářská krize ceny všech surovin spadly dolů a my se dostali
do situace, kdy bylo jednodušší zdroje brát a odpady nepoužívat. Smyslem
ovšem nemá být pouze bezprostřední ekonomický zisk, ale dlouhodobé
využití zdrojů.

Můžete ještě podrobněji vysvětlit, jak krize recyklaci
ovlivnila?
V souvislosti s recesí došlo k tomu, že se na trhu objevilo značné
množství vytříděných odpadů. Vytvořili jsme je ještě v dobách
konjunktury, poptávka ze strany průmyslu se však zatím rapidně snížila.
To vedlo k razantnímu propadu výkupních cen druhotných surovin. Mnohým
subjektům nakládajícím s odpady se tak přestal vyplácet prodej
některých méně lukrativních odpadových komodit, jako jsou například
směsné plasty nebo směsný papír. Nebo je od nich nikdo nechtěl odebírat,
protože na trhu byl dostatek levných kvalitnějších zdrojů. Situaci se
naštěstí podařilo stabilizovat. V současnosti nemá ministerstvo
životního prostředí informace, že by docházelo k problémům s odbytem
druhotných surovin. Vytříděné odpady jsou tedy na trhu dále obchodovány,
byť za podstatně nižší ceny než tomu bylo dříve.

Stalo se, že by se kvůli nezájmu o třídění rušily sběrné
dvory nebo se snižovala kapacita kontejnerů?
Nemáme informace, že by k podobným situacím docházelo. V současnosti je
trend zcela opačný a neustále dochází k „zahušťování“ sběrné
sítě a zvyšování množství služeb ze strany obcí pro občany. Jistě,
že v důsledku současné hospodářské recese nastávají výkyvy
v poptávce po druhotných surovinách. Nicméně předpokládáme, že se
situace v budoucnu opět stabilizuje.

Zaměříme-li se na vaši roli v oblasti recyklace, čemu se jako
ministr v současné době věnujete?

Například máme za úkol dopracovat on-line informační systém o pohybu
odpadů a nebezpečných látek v Česku. Samotný projekt reaguje na výskyt
kauz typu nelegálního skladu odpadů v Libčanech, nezákonného nakládání
s chemickými látkami a odpady ve Chvaleticích a v Nalžovicích. Pro
splnění úkolu vznikla expertní pracovní skupina složená ze zástupců
ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a ministerstva
obchodu. Systém by měl začít fungovat v roce 2010.

Jaké bude mít přínosy?

Zjednoduší a ulehčí současnou administrativu spojenou s přepravou
nebezpečných odpadů a zároveň bude sloužit jako preventivní opatření
k předcházení nelegálního nakládání s těmito odpady.

Co dalšího zvládnete za krátkou dobu vašeho ministerského
působení?

Od mého předchůdce tu zůstal návrh nového zákona o odpadech, na
který se všichni politici sesypali jako vosy a dali k němu stovky
připomínek. Já jsem zavedl systém kulatých stolů, kde s partnery
rozpracováváme teze a snažíme se návrh upravit tak, aby mohl jít do
sněmovny.

Mohlo by tě zajímat: