Černá Hora divoká a neprobádaná – část 4
NezařazenéZa svůj život jsem byl nespočetněkrát v Chorvatsku a už jsem si řekl, že letos zkusím něco jiného. Chtěl jsem se podívat někam, kam normálně lidi nejezdí. A zažít větší dobrodružství, než se válet na pláži pod slunečníkem. Předešlý díl si můžete přečíst zde.
Poslední dva dny zájezdu jsme strávili v Boce Kotorské, v nádherném starém městečku u moře. Večer jsme se stihli pouze ubytovat, najíst a hned jsme mířili na poslední párty v jednom parku u moře. Chtěli jsme si náležitě užít poslední večer. Jak to bylo obvyklé, v kroužku kolovalo několik druhů vín, různé pálenky, slivovice a rum. Do toho ovčí sýr nebo znamenitá černohorská uzená šunka. Není divu, že jsme se za chvíli víc než dobře bavili a vzpomínali na zážitky, které jsme prožili během dovolené – na začátku jsme se neznali a po necelých dvou týdnech jsme vypadali, jako bychom byli kamarádi roky.
Trhy plné ochutnávek
Druhý den ráno jsem vstával velmi brzy již po pár hodinách spánku. Chtěl jsem stihnout prohlídku města a spolu s kamarádem jsme vyrazili na trh. Chtěl jsem domů koupit nějaké zajímavé speciality, zejména uzenou hovězí šunku a nějaký sýr. Výběr byl velmi pestrý a pohostinní lidé dávali rádi ochutnávat. Než jsem si tak stačil vybrat, co chci, už jsem byl najedený jako po snídani. A to aniž bych chtěl zneužívat ochutnávky.
Ve vedru jsem se dále rozhodl vyšlápnout na pevnost vysoko nad městem. Bylo to náročné. O to víc, že osobní věci jsem si neměl kam dát a musel jsem stoupat s přeplněným baťohem. I když jsem myslel, že to se mnou v polovině sekne, asi po necelé hodině jsem se po schodech nahoru dostal k pevnosti. Připadal jsem si jako Frodo, který stoupá po schodech do Mordoru. Jako odměna bylo město jako na dlani a na obzoru celý záliv.
Výsledek? Zažil jsem mnohem víc, než jsem čekal
Odpoledne jsme měli poslední výlet – plavbu lodí přes záliv. Opět relax, alkohol, jídlo a hudba. Všichni jsme byli rozjaření. Jen jeden náš člen chodil nebezpečně na okraji lodi, až přepadl přes palubu. Ve vodě plaval z posledních sil. Naštěstí jsme mu hned hodili záchranný kruh a úspěšně jsme ho vytáhli zpět na loď.
Večer jsme se rozjeli autobusem zpět domů do Čech. Musím říct, že to byl dobrodružný zájezd plný zážitků s milými lidmi. Pohodlí jsme moc neměli, téměř každý den jsme si stavěli a zase balili stan, spali jsme tak čtyři až pět hodin denně a šplhali do hor s převýšením jednoho kilometru. Nicméně, stálo to za to. Splnil jsem si i několik snů, například projít si konečně divoké hory Balkánu. Zkusit si raft v divoké řece. Ale nakonec jsem zažil mnohem víc. Poznal jsem skvělé lidi, se kterými jsem si výborně rozuměl. Vesloval jsem večer na jezeře a vodou ohodil lidi na lodi. Odpočíval na planině jako bača. Šplhal po stezce vedle srázu, i když jsem se bál výšek. V noci jsem se nahý koupal v moři. A konečně jsem se naučil šipku!
Foto: autor
ČTĚTE TAKÉ:
- Černá Hora divoká a neprobádaná – druhý týden, část 3
- O tom, ako sa študent do Ameriky vybral – časť 10
- Tip na jesenný výlet? Víkend vo Vysokých Tatrách