Cena za fair play se cení stejně jako vítězství
Rozhovory, SportFrisbee u nás není zrovna nejmasovější sportovní zábavou, ale každý o něm již určitě slyšel. Jde o dynamickou hru, o které jsme si povídaly s Radkou Balážovou, studentkou VŠE a zároveň vicemistryní Evropy za rok 2007 v ultimate frisbee ve smíšené kategorii.
Frisbee u nás není zrovna nejmasovější sportovní zábavou, ale každý o něm již určitě slyšel. Jde o dynamickou hru, o které jsme si povídaly s Radkou Balážovou, studentkou VŠE a zároveň vicemistryní Evropy za rok 2007 v ultimate frisbee ve smíšené kategorii.
Jak dlouho hraješ frisbee?
Frisbee jsem začala hrát na konci roku 2001, takže to je vpodstatě šest let.
Jak ses k němu dostala?
Od malička jsem dělala atletiku, ale v době před těmi šesti lety, kdy jsem začala chodit na VOŠIS (Vyšší odborná škola informačních služeb, pozn. redakce), mě to už přestávalo bavit a hledala jsem jinou náplň volného času. Na škole jsem pak potkala kamarádku, její přítel hrál frisbee. Jednou mě pozval na trénink a mě zajímalo, jak se to frisbee hraje. Zjistila jsem, že jde o zajímavý, běhavý sport. Sice jsem neuměla dobře házet, ale pro začátek stačilo, že jsem dobře běhala. Chytlo mě to a vyměnila jsem atletiku za frisbee.
Co je podstatou frisbee?
Frisbee se říká létajícímu talíři a zároveň se tak souhrnně říká sportům, které tento talíř využívají jako náčiní. Já se věnuji ultimate frisbee. Je to kolektivní, bezkontaktní sport. Proti sobě stojí dva týmy po sedmi na travnatém hřišti, které je zhruba poloviční oproti fotbalovému. Cílem hry je přihrát disk spoluhráči, který stojí, nebo se pohybuje v zóně soupeře. Hraje se až sto minut. Pohyb po hřišti je volný, hru si řídí sami hráči bez asistence rozhodčího.
Je třeba mít nějakou speciální přípravu?
Je třeba umět trochu házet. Samozřejmě záleží, na jaké úrovni to chceš hrát. Můžeš si vzít s kamarády talíř, jít do parku, označit baťohy hřiště a začít hrát. Pokud se chceš dostat na vyšší úroveň, vybereš si klub, kde tě naučí házet forehand, backhand, overhead a další hody, což zvládneš během půl roku. Potřebuješ taky vědět, jak se chovat na hřišti, naučit se základní způsoby obrany a útoku a něco taktiky. Ale nejvíce se člověk stejně naučí, až když začne jezdit na turnaje.
Doporučila bys frisbee jako využití volného času a proč?
Určitě. Většina lidí si při vyslovení slova frisbee vybaví házení talířem v kolečku. Ale s talířem se dá dělat spousta věcí, nejen házet. Můžeš zkusit freestyle, discgolf a hlavně ultimate, při kterém se člověk dost naběhá. Příjemné je pak zajít si s lidmi z týmu po tréninku posedět a zafilozofovat o hře a třeba i o životě nad sklenkou něčeho osvěžujícího. Navíc v našich podmínkách zatím pořád trénují holky a kluci dohromady, což pro někoho může být taky plus.
Co tě na frisbee nejvíc baví?
Všechno. Je parádní, když se ti povede hodit diskem přesně tam, kam chceš, nebo doběhnout přihrávku, která vypadá, že není dosažitelná. Mám ráda taky lidi, kteří se motají kolem frisbee, je to taková komunita.
Je to podle tebe náročný sport? V čem?
Spíš záleží na tom, jak to člověk bere. Frisbee jako kterýkoli sport můžeš hrát „jen pro zábavu“, ale pokud pro tebe zábava zahrnuje fakt, že jsi v něčem dobrý a chceš tomu věnovat trochu času, mákneš si při tom. V Čechách se v ultimate hraje ligová soutěž a mistrovství republiky, a vedle ligových turnajů existuje řada dalších akcí. V zimě se hraje v hale, v létě na trávě nebo na písku. Zapálenost hráče se tedy měří počtem odehraných turnajů za rok. S ultimate se dá taky vyjet do zahraničí. Prostě, někdo si dá třeba tři turnaje za rok, jiný hraje každý víkend.
Jaký největší úspěch máš za sebou? Na co jsi nejvíc pyšná?
Loni v létě jsem se s českou smíšenou reprezentací zúčastnila mistrovství Evropy v anglickém Southamptonu a podařilo se nám získat stříbrnou medaili. Zároveň jsme získali cenu „Spirit of the game“, která je vážená stejně jako vítězství v turnaji. Udělují si ji týmy navzájem. Loni mě taky hodně bavilo finále evropské klubové soutěže v Basileji, kam jsem pro změnu jela s dívčím týmem. Skončily jsme sice šesté, ale byla to moc pěkná zkušenost a těší mě, že jsme ten tým postavily.
Jak moc je frisbee v ČR populární?
V ČR se frisbee aktivně věnuje asi 350 lidí. Působí zde 15 týmů, nejvíc je jich v Praze. Další jsou například v Brně, Českých Budějovicích, Plzni nebo v Olomouci. Hráči jsou sdružení v asociaci ČALD (Česká asociace létajícího disku), která se snaží tento sport propagovat a komunikuje se zahraničními asociacemi a pořádá českou ligu a mistrovství republiky.
Existuje i nějaký tým, který hraje frisbee, i na VŠE?
Dnes již ano. Impulz přišel od asociace, která oslovila aktivní hráče, tedy i mne, kteří studují na vysokých školách, zda jsou schopni sestavit týmy. Já jsem potom oslovila své známé na VŠE, kteří hrají nebo by chtěli hrát frisbee. Dali jsme dohromady tým, párkrát se sešli a jeli na naše první akademické hry v roce 2006. Tenkrát jsme vybojovali osmé místo (z osmi týmů). Ale výlet do Brna, kde se tenkrát hrálo, opravdu stál za to. Loni jsme na akademických hrách vypadli už po kvalifikaci. Letos bereme přípravu vážně, tedy snažíme se, a od začátku ledna se scházíme jednou týdně v tělocvičně VŠE. Pořád nás ale není dost, tak sháníme nové hráče – kluky i holky. Zkusit to může opravdu každý.
Čemu se ještě ve svém volném čase kromě frisbee věnuješ?
Můj volný čas se točí kolem frisbee, ale taky studuju, pracuju v nakladatelství anglického internetového deníku, chodím do kina, občas na koncerty. S kamarády vydáváme časopis o frisbee, působím v asociaci a účastním se „rozvojových akcí“ na propagaci frisbee.
Jaký obor studuješ a co tě ve škole baví?
Studuji ve čtvrtém ročníku Informační management na Fakultě informatiky a statistiky. Jako vedlejšku mám Ekonomickou žurnalistiku. Nejvíce mě poslední dobou baví přednášky ze zahraniční žurnalistiky a pravidelné setkávání nad týmovými projekty s kolegy z ročníku.
Více informací o frisbee naleznete na webových stránkách http://www.cald.cz a
http://www.frisbee.cz.