Celoškolský základ se rozpadá. Fakulty se chtějí specializovat
NezařazenéSpolečný základ se ze studijních plánů vytrácí. Fakulty si předměty
mění a upravují podle vlastních požadavků. Vedení školy se snaží
procesu zabránit změnami ve financování.
Studenti, kteří dnes nastupují na VŠE, přicházejí o klasický a pro
všechny bakalářské obory jednotný celoškolský základ, který byl ještě
před pěti lety samozřejmostí. Přechod na evropský kreditový systém
(ECTS), současný způsob financování a tendence fakult k suverénnímu
chování zavinily jeho rozpad. Vedení školy by si návrat k původnímu
konceptu přálo, avšak děkani jednotlivých fakult, kteří drží opratě
moci v rukou, zastávají spíše opačná stanoviska.
K rozpadu společných předmětů, které mají budoucím bakalářům
zajistit všeobecný ekonomický přehled, dochází již několik let.
Především po zavedení ECTS se mezi fakultami stalo módou vypovídání
předmětů nebo modifikace zaběhnutých osnov na přání. Studenti tak dosud
mohou pozorovat dozvuky sporu o výuku Ekonomie, kterou konkurenčně vyučují
dvě fakulty – podnikohospodářská (FPH) a národohospodářská (NF), nebo
se divit, proč studenti bakalářského programu na FPH navštěvují zcela
jiné předměty než ostatní.
Za vším stojí peníze
Do celého procesu rozpadu společného základu zasahuje i způsob
financování jednotlivých fakult, který rozděluje prostředky především
na výkonovém základě. Peníze tak fakulty dostávají hlavně podle počtu
odučených hodin, což výrazně nahrává tomu, aby se snažily co nejvíce
výuky zajistit vlastními silami. Je pak otázkou, nakolik je tvrzení
o přizpůsobení předmětů danému oboru na míru jen krycím argumentem pro
kumulaci peněžních prostředků. Z tohoto hlediska se zlatokopem jeví NF,
neboť v porovnání s ostatními fakultami vyučuje na bakalářských
oborech v rámci povinných předmětů nepoměrně více kurzů vlastními,
popřípadě externími pedagogy.
Vedení školy v boji za záchranu společného základu tak zbývají
v rukou pouze finanční nástroje, neboť s ambicemi ukotvit celoškolský
základ v dlouhodobém záměru školy neuspělo. „Snažím se ovlivňovat
systém rozdělování rozpočtu tak, aby maximálně podporoval kooperaci,“
ubezpečuje docent Jakub Fischer, prorektor pro strategii. Ve skutečnosti se
však jedná pouze o nepatrná gesta, která zásadní dopady na přidělené
prostředky nemají. Potvrzuje to i výrok docenta Miroslava Ševčíka,
děkana NF. „Současný způsob financování vede k uzavírání fakult,
což nepovažuji za rozumné. Jiný systém ale zatím nefunguje,“ hodnotí
Ševčík a naznačuje, že by tento problém možná vyřešil tzv. kapitační
systém rozdělování financí (výkonově náhradový systém financování,
kdy si fakulty navzájem proplácí náhrady za odučené studenty).
Minulost se nemá oživovat
Přesto se například děkan Fakulty informatiky a statistiky (FIS) docent
Luboš Marek nebojí, že by se společný základ úplně rozpadl, když se
neformuluje na papír. „Ty předměty budou v určité formě vyučovány
i nadále,“ deklaruje. Avšak právě tato forma může být předmětem
dohadů. Škola se totiž může vydat cestou uzpůsobování kurzů
jednotlivým oborům, nebo obnovit portfolio předmětů společné pro všechny
studenty bakalářských programů bez rozdílu.
Úsilí prorektora Fischera ale působí naprázdno. Děkané se shodují na
tom, že by se mělo jít dál. „Je třeba se specializovat a každá fakulta
to potřebuje jinak a má i odlišné představy o struktuře a obsahu
povinných předmětů,“ uvádí děkan Fakulty financí a účetnictví
(FFÚ) docent Petr Dvořák. Souhlasí s ním i děkanka Fakulty
mezinárodních vztahů (FMV) profesorka Dana Zadražilová. „Fakulty mají
právo modifikovat společný základ studia tak, aby co nejlépe odpovídal
profilu absolventa,“ myslí si. „Nevidím to jako tragédii,“
přisvědčuje profesor Jaromír Veber, děkan FPH, a zároveň dodává, že by
se však dále rozdíly prohlubovat neměly.
Vzpoura v katedrách
To je však v přímém rozporu s trendem posledních let, kdy se fakulty
stále více uzavírají do sebe. Děkanka FMV Dana Zadražilová společně
s děkanem FIS Markem navíc upozorňují, aby to v budoucnu nevedlo
k vytváření paralelních odborných kateder téhož zaměření na
jednotlivých fakultách. Náznaky rebelií však studenti nemohou přehlédnout
například u výuky matematiky, kdy matematický kurz garantuje jak Katedra
matematiky na FIS, tak i Katedra ekonomie na NF.
Podobných efektů se obává i prorektor Fischer a uvádí, že právě
erudovanost pedagogů z velkých specializovaných kateder považuje za
obrovskou konkurenční výhodu, která jinde není. To, že průřezové
znalosti ekonomické problematiky vnímají zaměstnavatelé u absolventů VŠE
jako přednost, potvrzuje také kariérní poradkyně z Rozvojového a
poradenského centra Lenka Malinová. Ztrátou takového základu by pak mohlo
dojít ke zhoršení postavení a následně i uplatnění diplomovaných
ekonomů na pracovním trhu.
Důležitost společného základu si uvědomují i samotní studenti.
„Podle mého tyto základní kurzy nemají studenty dovést k odbornosti, ale
pomoct jim pochopit ekonomické vztahy a tím jim zlepšit orientaci
v problematice,“ myslí si Jana Vránová, studentka Fakulty mezinárodních
vztahů a zároveň senátorka v Akademickém senátu VŠE.
Nahrávání ...
