Bronzoví Češi v Budapešti: Jsme spokojení se svým výkonem

11. 6. 2008 | | Rozhovory

Tým, který se dal dohromady na kurzu Mezinárodní podnikání, vyhrál národní kolo soutěže KPMG Case Competition. Jakub Fischer, Bára Burešová, Honza Kaška a Jakub Chomát se poprali ve finále v Budapešti s dalšími třemi týmy. Nakonec skončili bronzoví. Na otázky odpovídal Jakub Chomát.

Tým, který se dal dohromady na kurzu Mezinárodní podnikání, vyhrál národní kolo soutěže KPMG Case Competition. Jakub Fischer, Bára Burešová, Honza Kaška a Jakub Chomát se poprali ve finále v Budapešti s dalšími třemi týmy. Nakonec skončili bronzoví. Na otázky odpovídal Jakub Chomát.

Jak taková soutěž probíhá?
V této soutěži se řeší případové studie. Na její řešení má tým tři hodiny. Během nich jsme si museli zadání přečíst, udělat brainstorming, shodnout se na strategii a svou část studie pak dopracovat. Stejně tak je třeba vytvořit prezentaci v PowerPointu a srovnat si myšlenky před vlastní prezentací. Proto je velmi důležité dávat pozor na čas. Chtěli bychom také poděkovat Heleně Hrůzové, která nás na tuto soutěž připravovala a poskytla nám mnoho podnětných nápadů.

Dělal vám ten nedostatek času problém?
Někdy ano, někdy ne. Záleží na případové studii, která je zadána k řešení. Problémem bývá samotné čtení. Pokud je případ obtížný, snaží se člověk třeba celou jednu hodinu, aby to všechno pochopil. Pak se logicky nedá stihnout zbytek. Musí tam být někdo, kdo hlídá čas, aby bylo jasné, jak dlouho která aktivita bude trvat.

Pozorovali jste na sobě nervozitu? Nehádali jste?
My jsme se kupodivu ani jednou za celou dobu spolupráce nepohádali. Vnímám jako velké pozitivum, že se tým „našel“. A nervozita je vždycky přítomna. Člověk prezentuje své nápady, ale ani po těch třech hodinách v tom nemá úplně jasno. Je třeba se nad to povznést a umět to prodat. Proto je důležité si v posledních minutách utřídit myšlenky.

Bylo to ve finále napjatější?
Finále sledovalo zhruba sedmdesát lidí, tedy týmy, které vypadly v semifinále, lidé z KPMG a porota. Byla to docela velká místnost a byli jsme tam asi nejvíce nervózní. Naštěstí jsme to všichni zvládli a řekl bych, že jsme si prezentaci před takovýmto auditoriem i užili.

Jak jste byli spokojeni s finálovým výsledkem?
Z osmi porotců, kteří měli rozhodovat finále, tři odešli. Zbyli tam dva porotci z Německa, kteří volili svůj tým, dále španělský, český a francouzský porotce. Francouz se zprvu přikláněl na naši stranu. Tvrdil, že jsme byli lepší než Němci. Nakonec ale hlasoval pro Němce a Čech se vzdal, když viděl, že ten Francouz otočil. Bylo to zvláštní. Náš subjektivní pocit ale byl, že ta finálová prezentace se nám povedla nejlépe ze všech našich prezentací, takže jsme byli se svým výkonem ve finále spokojeni.

Byly ty případové studie těžké? Co jste řešili?
Téměř vždy jsme řešili nějaký aktuální problém, se kterým se musel někdo vypořádat v poslední době. Případy daných firem byly většinou všeobecně známé a i to, jak firma krizi vyřešila. Třeba případ Airbusu. Vymýšleli jsme, jak konkurovat Boeingu, co se zaměstnanci, co s výrobou a jak řešit krizi s prodejem obřího letounu A380.

Co ti soutěž dala?
Mně přijde velmi zajímavá z pohledu kreativity. Každý ten případ je trošku jiný. Obrovskou zkušeností je prezentování před lidmi v angličtině, je to dokonalý trénink pro naši budoucí kariéru. Tím, že se člověk srovnává s ostatními týmy, zjistí, v čem je lepší a co by naopak měl zlepšit. Navíc po každé prezentaci tým obdrží hodnocení porotců, které je také mnohdy velmi užitečné.

Je lepší pro tuto soutěž studovat nějaký obor, nebo stačí selský rozum?
Myslím, že selský rozum a analytické myšlení je základ. V případě našeho týmu bylo dobré, že jsme byli složeni z různých fakult, protože jsme měli různé pohledy a ovládali různé dovednosti. Honza, který studuje finance, byl velmi důležitým článkem našeho týmu, neboť porotci jsou velmi zvědaví na finanční stránku navrhované strategie. Není ani tak důležité, jaké jsou individuality v týmu, ale jak tým funguje jako celek.

Mohlo by tě zajímat: