V Praze jinam: O oslepené Panně Marii a běhajícím Špidlovi
CestováníLetopočet 1620 – jedno z mála dat, která uvízla v mé paměti, která opravdu není na čísla. Toho roku, přesně 8. listopadu, se odehrál jeden z nejvýznamnějších momentů v naší historii – bitva na Bílé hoře. Do míst, kde proběhla, se vypravíme tentokrát. Nedaleko od tramvajové zastávky je náš první cíl – poutní barokní kostel Panny Marie Vítězné. Postaven byl v první polovině 18. století na počest té, která údajně pomohla ve zmíněné bitvě zvítězit katolickým Habsburkům.
Letopočet 1620 – jedno z mála dat, která uvízla v mé paměti, která opravdu není na čísla. Toho roku, přesně 8. listopadu, se odehrál jeden z nejvýznamnějších momentů v naší historii – bitva na Bílé hoře. Do míst, kde proběhla, se vypravíme tentokrát.
Nedaleko od tramvajové zastávky je náš první cíl – poutní barokní kostel Panny Marie Vítězné. Postaven byl v první polovině 18. století na počest té, která údajně pomohla ve zmíněné bitvě zvítězit katolickým Habsburkům. Pověst říká, že jistý mnich Dominik našel těsně před bitvou gotický obraz madony z poloviny 15. století, jemuž protestantští vojáci, táhnoucí krajem, vypíchali oči. V okamžiku, kdy se zdálo, že katolíci podlehnou, pozvedl ho mnich nad hlavu a bitva se jako zázrakem otočila. Pokud se vám poštěstí proniknout dovnitř, můžete vidět jeho kopii, zhotovenou v době stavby kostela. Originál byl odvezen do Říma, kde později při požáru shořel.
Pár desítek kroků za kostelem, uprostřed pole, je malá mohyla – památník bitvy na Bílé hoře. Pravda, novodobý. Ale bez něj by historii místa s výhledem na panelová sídliště a s přelétávajícími letadly nad hlavou nepřipomínalo už vůbec nic.
Vrátíte-li se z pole zpět na cestu k rodinným domkům a zahnete doleva, narazíte dříve či později na zeď obory Hvězda, založené císařem Ferdinandem I. v roce 1534. Zde padly poslední oběti bitvy. Andělé zeď přeletí, odvážní přelezou a ostatní půjdou vpravo, dokud nepřijdou k jednomu z bočních vchodů. Libovolnou z cest se vydejte ode zdi do hloubi obory, dokud neuvidíte známou siluetu renesančního letohrádku. Ten si nechal podle vlastního, mírně extravagantního návrhu postavit syn Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand Tyrolský. Pokud se tam vypravíte, až budou mít otevřeno, můžete uvnitř obdivovat (kromě originálního prostorového řešení a expozice o historii objektu) také jedinečné štuky z poloviny 16. století.
Nejbližší tramvaj zpět do centra jezdí z Vypichu, kam se dostanete od letohrádku střední cestou skrze oboru.
A když už jsem citoval jednu místní pověst, zmíním se i o druhé: podle ní se zde občas, těsně po rozednění, mezi stromy zjevuje běhající bývalý český premiér. A bude prý běhat tak dlouho, dokud bude deficitní rozpočet. Chudák…
Doprava:
Tramvaj 22, 25 na konečnou (Bílá hora)
Otvírací doby:
Kostel Panny Marie Vítězné – jen před bohoslužbou (neděle 11.00, čtvrtek 16.00)
Letohrádek Hvězda – v zimním období (do 31. března 2004) zavřeno