Teorie je nutný základ, praktických předmětů se vyučuje dostatek

16. 4. 2010 | | Rozhovory

Profesor Petr Musílek, proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium na
Fakultě financí a účetnictví (FFÚ) se domnívá, že na VŠE panuje
symbióza mezi teoretickou výukou a praxí. Postrádá ale případové
studie.

Myslíte si, že teorie, která se na VŠE učí, je v praxi
využitelná?
Myslím, že obsah výuky na VŠE je charakteristický pro typické business
schools. Teorie se tu vyučuje v poměrně úzkém rozsahu a předměty jsou
z velké části prakticky aplikovány. Teoretická látka, kterou se tu
studenti učí, je nezbytná pro to, aby měli základní myšlenkový aparát,
bez kterého by potom v praxi těžko řešili složitější případy.

Liší se důraz kladený na praktické předměty na jednotlivých
fakultách?
Ano, je to v podstatě dáno zaměřením. Myslím si, že Fakulta financí a
účetnictví spolu s Národohospo­dářskou fakultou a možná i Fakultou
informatiky a statistiky se více zaměřují na teorii. Fakulta mezinárodních
vztahů, Fakulta podnikohospodářská a Fakulta managementu se z hlediska
svého odborného zaměření přirozeně více orientují více na praktické
předměty.

Dělají fakulty něco pro to, aby se poměr praxe ve výuce
zvýšil?
Dle mého názoru je praktických předmětů dostatek a není třeba je
navyšovat. Jediné, co možná VŠE oproti zahraničním školám postrádá,
je dostatek případových studií v některých kurzech. Problém je, že
v tak malé ekonomice, jako je ta česká, se tyto studie velice obtížně
vytvářejí.

Změnil se systém výuky na VŠE od té doby, co jste
nastoupil?
Nastoupil jsem v roce 1988 a zdá se mi, že vždy tu byla určitá symbióza
teorie a praxe. Nesouhlasím s tvrzením, že se učí jen teorie, alespoň ne
v oblasti, kterou se zaobírám, což jsou kapitálové trhy. Látku, kterou
přednášíme, se vždy snažíme doplnit praktickou aplikací.

V jakých oborech může student znalosti získané ve škole
uplatnit?
Když to vztáhnu na FFÚ, tak se absolventi v minulosti uplatňovali a snad
i budou dále uplatňovat jak v soukromém sektoru, tedy v bankách,
pojišťovnách, institucích kolektivního investování nebo u obchodníků
s cennými papíry, ale také ve státní správě. Například na
ministerstvech, úřadech nebo v České národní bance.

Domníváte se, že je uvedení VŠE v kolonce vystudované
univerzity v životopisu záruka kvality?
Věřím, že ano. I v různých žebříčcích obsazují fakulty VŠE
přední místa a většina našich absolventů pak zastává špičková
manažerská postavení.

Jaké jsou nejvhodnější obory, kde by měl student VŠE získat
potřebnou praxi?
Každý absolvent musí mít předně dobré základy v oblasti ekonomické
teorie, ve statistice, v informačních technologiích a perfektní znalost
jazyků. Dle mého názoru by tedy měli posluchači během studia především
studovat, případně využít možnosti zahraniční stáže a praxi sbírat
až po ukončení školy. Nejsem si jistý, zda studentovi nějaké firmy či
finanční instituce během jeho studia svěří nějakou práci, která by mu
umožnila získat praktické zkušenosti. Spíše ho najmou na nějaké
technicko-administrativní činnosti a to už je pro něj efektivnější
věnovat takto strávený čas studiu.

Je pro studenta přínosná i tato administrativní
práce?
Přínosné to může být z hlediska nalezení kontaktů, které by po
skončení studia mohl využít, ale jinak se nedomnívám, že by mu nějaká
technicko-administrativní práce mohla pomoct se rozvíjet.

Souhlasíte s tvrzením, že v Čechách máme technokratický
systém školství, který nás nutí „biflovat“ data nazpaměť, ale
nerozvíjí kritické myšlení?
Nemám pocit, že by v jiných státech tomu bylo nějak výrazně naopak.
I v USA si musí studenti předem na přednášky načíst několik set
stránek dat. Rozdíl je v tom, že na hodinu přijdou již připraveni a mají
pak prostor a čas o problému s učitelem a ve skupině diskutovat.
Navíc si školné platí a chtějí za to kvalitní službu. Ve třídě jich
je pak výrazně méně a každý dostane prostor se do diskuze zapojit. Na
českých univerzitách, kde připadá na jednoho vyučujícího mnohem více
studentů, by byl problém uvést tento systém do praxe.

Mohlo by tě zajímat: